Mohou vyšší sazby Fedu vést k rychlejšímu snižování sazeb v eurozóně?
Oddalování prvního poklesu amerických sazeb štěpí ECB.
Oddalování momentu prvního poklesu sazeb v USA začíná pomalu ale jistě názorově štěpit evropské centrální bankéře. Strnulost inflace, odolný trh práce a možná i riziko dalšího povolebního nárůstu amerických deficitů vedou americký Fed k velké obezřetnosti - trhy nejenže přestávají věřit poklesu sazeb, ale na trzích se objevují i první sázky na jejich růst (podle analýzy Financial Times opční trhy dávají zhruba 20% šanci na růst sazeb v následujících 12 měsících). Je velkou otázkou, jak by na takovou změnu “vnějších podmínek” měla zareagovat ECB, která již předznamenala první pokles sazeb na červnovém zasedání?
Převažující názor do této chvíle zněl - vyšší sazby amerického Fedu by měly vést k větší obezřetnosti i v ECB. Důvod je jednoduchý - příliš velké rozevření úrokového diferenciálu mezi eurem a dolarem by mohlo negativně dopadnout na euro a zvýšit inflační tlaky v eurozóně. Navíc výrazně nižší úrokové sazby v eurozóně by podle některých centrálních bankéřů mohly nastartovat výraznější odliv kapitálu z eurozóny a negativně dopadnout na finanční stabilitu bank.
Ne všichni jsou však stejného názoru. Fabio Panetta, šéf italské centrální banky ve včerejším projevu zdůraznil, že vyšší americké sazby naopak “zesilují potřebu poklesu sazeb evropských”. Jak je to možné? Hlavním argumentem Panetty je dopad očekávaných vyšších úrokových sazeb na globální dluhopisové trhy. Evropské dluhopisy se pod tlakem amerického trhu také v posledních měsících dostaly pod tlak a nárůst jejich výnosů podle některých centrálních bankéřů automaticky zpřísňuje měnové podmínky v Evropě. To bude mít negativní dopad na hospodářský růst a pozitivní na inflaci. A vzhledem k tomu, že růstové vyhlídky v Evropě jsou horší, rozpočtová politika utaženější a inflace odeznívá rychleji, je to podle Panetty důvod sazby v Evropě snižovat spíš rychleji.
Tento názor je dnes v ECB spíše menšinovým a opozičním. Ukazuje však, že interpretace strnulé inflace a vyšších sazeb v USA není v Evropě vůbec jednoznačná. A na méně exportně zaměřené a více zadlužené země jako Itálie mohou ve finále vyšší americké sazby skutečně dopadat jinak než na “jádro” euroklubu.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 01.11.2024
Natural 95 35.72 Kč | Nafta 34.18 Kč |
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select