Konvergenční program České republiky (duben 2024)

ISSN 1804-798X (on-line)

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Nepříznivé události v podobě pandemie následované ruskou invazí na Ukrajinu a související extrémní volatilita na trzích s energiemi vystavily společnost a ekonomiku vysoké zátěži. V roce 2020 Evropská komise poprvé v historii aktivovala všeobecnou únikovou klauzuli z pravidel Paktu o stabilitě a růstu, aby členské státy Evropské unie mohly flexibilně reagovat prostřednictvím fiskální politiky a tlumit dopady těchto šoků.

S polevujícími riziky a stabilizací na trzích dochází také ke změně v nastavení fiskálních politik v Unii – z ryze expanzivní v letech 2020–2022, přes neutrální pro rok 2023 až k restriktivní na léta 2024 a dále. Rovněž se mění akcent z rychlých a spíše plošných řešení na převážně adresná, zaměřená pouze na nejzranitelnější subjekty v ekonomice. Hospodářská politika v České republice se v posledních letech v zásadě vyvíjela v souladu s těmito doporučeními. Stejné hodnocení lze učinit i pro následující období, kdy by fiskální politika v letošním a dalších několika letech měla být restriktivní.

Česká republika před rokem 2020 měla relativně nízké zadlužení sektoru vládních institucí, patřila mezi čtyři nejméně zadlužené země EU. Výrazný nárůst dluhu a strukturální nerovnováha mezi veřejnými příjmy a výdaji učinily konsolidaci veřejných financí nevyhnutelnou. Vláda České republiky proto připravila opatření, která by měla úhrnný schodek státního rozpočtu v letech 2024 až 2025 snížit o zhruba 150 mld. Kč. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, obsahuje změnu více než 60 právních předpisů. Mezi rozpočtově nejvýznamnějšími změnami, které konsolidační balíček obsahuje, je snížení dotací, úspory provozních výdajů státu, zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, znovuzavedení nemocenského pojistného, zvýšení daně z nemovitostí nebo odstranění či limitace řady daňových výjimek. Obsah balíčku je v souladu s celou řadou doporučení, která Česká republika opakovaně dostává od mezinárodních a nadnárodních organizací. Součástí balíčku je i změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která urychluje návrat na střednědobý rozpočtový cíl.

Z hlediska hospodářské dynamiky je konsolidace zasazena do počátku oživení, které po mírném poklesu v loňském roce již potvrzují údaje z konce minulého a počátku tohoto roku. Očekáváme, že ekonomika letos vzroste o 1,4 %, přičemž růst by měl být tažen obnovenou spotřebou domácností a investicemi. Inflace letos výrazně klesne a podle predikce se po většinu roku udrží pod 3 %. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření. V rámci hospodářského cyklu se ekonomika nachází v záporné produkční mezeře, která by se v příštím roce měla uzavřít.

Hospodaření veřejných financí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Celkový deficit sektoru vládních institucí loni dosáhl 3,7 % HDP. Navzdory nárůstu státního dluhu v roce 2023 se zadlužení sektoru vládních institucí v důsledku vysoké dynamiky nominálního HDP meziročně snížilo na 44 % HDP.

Pro rok 2024 odhadujeme, že konsolidace a minimum jednorázových či jiných přechodných výdajů by se i přes zápornou pozici ekonomiky v hospodářském cyklu měly odrazit v meziročním snížení schodku na 2,3 % HDP. Zadlužení by mělo vzrůst a převýšit 45 % HDP. Veřejné finance v příštích letech budou primárně determinovány potřebou konsolidace v souladu s ustanoveními zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Na konci horizontu výhledu je maximální povolený strukturální deficit pro potřeby výdajových rámců stanoven na 1,25 % HDP.

Kromě řešení aktuální strukturální nerovnováhy veřejných financí vláda připravuje soubor opatření s cílem posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. První fáze důchodové reformy se týkala systému valorizací a předčasných důchodů. Nyní je ve finální etapě přípravy druhá část, která přichází z hlediska finanční udržitelnosti se zásadními opatřeními provázání věku odchodu do důchodu s očekávanou dobou dožití a se změnou při výpočtu důchodu s nižšími zápočty, na druhou stranu se počítá se sdílením vyměřovacích základů pro manžele nebo zavedením fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby.

Konvergenční program České republiky byl v dubnu 2024 předmětem mezirezortního připomínkového řízení. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 24. dubna 2024.

V důsledku reformy Paktu o stabilitě a růstu dochází k výrazným změnám v podobě evropského semestru. V letošním roce je konvergenční program připravován naposledy a bude nahrazen tzv. střednědobým fiskálně-strukturálním plánem, který se bude připravovat primárně na období 4, nebo 5 let. První verzi plánu by členské státy měly odevzdat do 20. září 2024. V případě ČR bude konkrétní nastavení plánu záviset na vyhodnocení postupu při nadměrném schodku v průběhu letošního roku.