Sonda k měsíci, družice pro Afriku. Musíme být odvážní, říká podnikatel Petr Kapoun

Společnost TRL Space mění zažité modely kosmického průmyslu v Česku. Společně s tuzemskými vědci připravuje sondu k Měsíci, dodává družici pro africkou Rwandu a také přichází s inovativním konceptem vlastních družic. „Družici Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf brněnské firmy.

Foto: Libor Fojtík

Vaše firma se prezentuje jako dodavatel družic i celých vesmírných misí. Říkáte, že cílem není jen dodat a vyslat do kosmu družici, ale vymyslet a realizovat celý projekt, který vašim zákazníkům poskytne potřebné informace. Co už se vám od založení TRL Space před třemi lety podařilo?

Začal bych naší zakázkou pro Evropskou kosmickou agenturu, což je první fáze měsíční mise LUGO. Tento vědecký projekt jsme sami vytvořili, předložili, ESA ho přijala a vyhlásila tendr na hlavního řešitele. My jsme společně s výzkumnými ústavy Akademie věd ČR v této soutěži zvítězili, což pro nás byl obrovský úspěch. V naší vizi jsme si vytyčili, že dostaneme českou vlajku na Měsíc. Bereme to obrazně, chceme dokázat, že v Česku zvládneme postavit nejen různé družice, ale také vyslat sondu k Měsíci. Bylo docela odvážné přijít do ESA a říct, že chceme dělat takovou misi. Co si budeme povídat, Měsíc byl zatím doménou hlavně Ameriky, Sovětského svazu nebo Ruska, Číny a Indie. Tohle chceme změnit.

LUGO je mezinárodní mise, kterou vy koordinujete. Jak velký nakonec bude český podíl?

To se teď těžko odhaduje, příprava této mise je dlouhodobá. Sonda by se měla vydat na oběžnou dráhu Měsíce do roku 2030. Český podíl by mohl být nadpoloviční právě díky tomu, že tuto misi vedeme a že se v Česku z velké části realizuje její vědecká část. Na přípravě mise už dnes pracuje asi stovka vědců z celého světa, ale hlavní jádro třiceti badatelů je z Akademie věd ČR. Zatím je český podíl největší, ale nemusí to tak být ve všech fázích projektu. Velké slovo bude mít v tomto ohledu ESA.

Je mise LUGO z hlediska celkové hodnoty pro TRL Space největší projekt?

Z hlediska celkové hodnoty celého projektu ano. Jinak už to ale vychází, pokud si vezmeme podíl na každoročním obratu. Mise ESA jsou rozložené do více let. Největší část obratu zatím máme díky komerčním misím. Teď pracujeme na třech družicích, jedna je pro africkou Rwandu, druhá pro české ministerstvo obrany, třetí náš vlastní projekt Troll. Satelit Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme.

Pokud vím, vaše družice vynese do vesmíru raketa SpaceX. Na kdy plánujete jejich let?

Troll i družice, kterou dodáváme ministerstvu obrany, poletí letos po létě. Naši rwandskou družici čeká start příští rok. Všechny tyto družice vynese raketa SpaceX, která je zatím nejspolehlivější. Se SpaceX nyní nově spolupracujeme napřímo. Když si chcete koupit vyslání družice na jejich raketě, musíte se standardně obrátit na zprostředkovatele letu, nemáte přímý přístup k raketě. Nám se nyní podařilo dohodnout, že si v systému SpaceX můžeme koupit místo na raketě pro jakýkoliv náš satelit. To je úžasná věc.

Jste si jistí, že se vám zaměření na komerční mise vyplatí?

Potvrzuje se nám to. V případě dalších dvou družic jsme před podpisem kontraktu. Musíme také zvolit vhodné načasování, protože kapacita našeho týmu je omezená. Máme tady 40 inženýrů, zanedlouho to bude padesát, což je nezbytné, když klademe důraz na kvalitu a individuální přístup k zákazníkovi. Nemůžeme ale stavět pět družic najednou, to bychom se zbláznili. Skvělé je, že máme frontu projektů dalších družic. To není plán na rok nebo dva. Máme jasně dáno, kolik družic a pro koho budeme stavět minimálně v příštích pěti, šesti letech. Kromě toho vyvíjíme produkty, které prodáváme i dalším integrátorům družic.

Jakého už jste dosáhli obratu?

Naše projekty družic jsou typické tříleté, což odpovídá také tomu, jak dlouho je naše firma na trhu. V prvním roce jsme začínali s nulou, od té doby obrat rapidně roste. V loňském roce jsme byli někde na třech milionech eur, letos to bude přes šest milionů eur. S našimi současnými kapacitami bychom se mohli v ideálním případě dostat zhruba na půl miliardy korun.

Foto: Libor Fojtík

DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE

Pokud to chápu dobře, mise LUGO je přípravou na dobývání Měsíce…

Ano. Budeme monitorovat celé podzemí Měsíce, které ještě není úplně zmapováno, pátrat po lávových chodbách. Osidlování povrchu Měsíce by bylo dost problematickou záležitostí, protože na něj dopadají tisíce tun meteorických rojů ročně, je tam radiace a velké výkyvy teplot. Proto se zaměřujeme na podzemí Měsíce, kde jsou podmínky pro usídlování mnohem přívětivější. Vize, že tam bude žít člověk, je hodně vzdálená. Zatím nejde o lidi, ale například o rovery, které se v rámci různých misí pohybují na povrchu Měsíce, kde jsou vystaveny zmíněným hrozbám a nemají příliš dlouhou životnost. Tyto rovery se mohou částečně schovávat pod povrchem. V rámci mise LUGO ale budeme monitorovat také například krátery na povrchu Měsíce. To je zase důležité pro vědce, kteří se snaží odhalit opravdové stáří Měsíce.

Jak se vám daří získávat subdodavatele z dalších zemí?

Na misi LUGO zatím spolupracuje asi sedm zemí, včetně Itálie, Finska, Estonska. Není to jenom západní Evropa. Také tam máme například dva odborníky z americké vesmírné agentury NASA. My vše koordinujeme a myslím, že máme i dobré povědomí o tom, čím se kdo ve světě v našem oboru zabývá. I v tomto ohledu jsme globální firma, jezdíme po celém světě, navštěvujeme konference, snažíme se najít ty nejlepší technologie. To je naše úloha integrátora, dávat vše dohromady.

Co říkají vaši dodavatelé tomu, že jejich zákazníkem bude firma z Česka?

Zatím jsme se většinou setkávali s tím, že česká značka je pro ně velmi pozitivní. Kdekoliv jsme byli, od Ameriky přes Afriku až po Asii, zjišťovali jsme, že Česko má ve světě dobré jméno. Není tam vůbec žádný zádrhel. Spíš nám pověst Česka pomáhá. Jsme vnímáni jako země inovací a technologií. Navíc nejsme zatíženi koloniální historií, což je třeba v Africe velká výhoda.

VÝSTIŽNÝ NÁZEV TROLL

Misi LUGO realizujete v rámci zavedeného systému, ve spolupráci s ESA. Družice Troll, jak napovídá název, už se naopak běžnému postupu vymyká…

Není běžné, že si postavíte družici a začnete prodávat data. Mnozí lidé si myslí, že na něco podobného je ještě brzy, ale s tím rozhodně nesouhlasím. Je třeba si říct, proč vůbec stavíme ty družice. Cílem je poskytnout zákazníkům data. Pokud si zákazník od nás kupuje družici, chce ji mít kvůli datům. Pokud umíme stavět družice a jsme schopni realizovat vesmírnou misi, můžeme směřovat k tomu, co je pro zákazníka největší hodnota. To je podle mě přirozený vývoj. To nejlepší, čeho můžeme dosáhnout, je mít vlastní skupinu družic a prodávat do celého světa data, která tyto družice generují.

Už víte, kdo budou odběratelé dat z družice Troll?

Ano, je to předjednané. Zákazníci samozřejmě čekají, až družice odletí, chtějí vidět výsledky.

Na získávání jakých dat se Troll zaměří?

Budeme pozorovat Zemi s využitím hyperspektrální kamery a generovat hyperspektrální data. Taková kamera vám vlastně ukazuje neviditelné spektrum, rozloží to, co zaznamenává – třeba přes zalesněnou oblast, na jednotlivé materiály. Data může využívat mimo jiné ministerstvo obrany. Nejvýznamnější aplikaci předpokládáme v zemědělství, protože kamera identifikuje například i množství chlorofylu v jednotlivých rostlinách a vyhodnotí zdraví rostlin. Bude možné určit, jak efektivní je kde zavlažování, hnojení a kde je z nějakého důvodu ohrožena úroda. Můžete si říct, že když máte jedno políčko, podobné informace vám moc nepomohou. Když takový satelit přeletí nad celým africkým státem, který získává polovinu všech příjmů ze zemědělství, mohou mít jeho data obrovské ekonomické dopady.

Projekt Troll je zmiňován také v souvislosti s řešením problematiky kosmického smetí a pozorováním dalších družic…

K tomu slouží LiDAR, který jsme vyvinuli na bázi laseru společně s odborníky výzkumného centra Akademie věd HiLASE v Dolních Břežanech. Hlavním cílem je, aby satelit Troll po dobu pěti let své životnosti generoval hyperspektrální data. Zároveň ale bude mít na palubě většinu produktů, které jsme vyvinuli, abychom si je otestovali přímo ve vesmíru, než je začneme prodávat.

Důležitá je i umělá inteligence, která bude zpracovávat data ještě předtím, než poputují z družice na Zemi. Tím se také zabýváte?

Družice generují obrovské množství dat a jejich provozovatelé je ani nestíhají stahovat. Proto jsme přišli s modelem zpracování snímků přímo na družici. Umělá inteligence vám filtruje to, co potřebujete. Postupem času se chceme dostat dokonce k tomu, že z družice nebudou chodit jenom vyfiltrovaná data, ale už kompletní informace. Zatím to pořád funguje tak, že se data pomoci určitých algoritmů a softwaru zpracují zde na Zemi a pak jsme schopni třeba říct – jestli tamhle nezakročíte, uhyne vám celé pole. Časem by to mohla zemědělci sdělit sama družice, která bude využívat pokročilejší umělou inteligenci.

Na tomto řešení, které využívá umělou inteligenci, spolupracujete s dalším partnerem. Kdo jím je?

Je to společnost Zaitra, která se zaměřuje právě na využití umělé inteligence ve vesmíru. Sídlí na stejné adrese v Brně jako my, jen o patro výš. Je to naše sesterská firma, v níž vlastníme menší podíl. Snažíme se podporovat podobné firmy nejenom tím, že je zapojujeme do našich projektů, ale pomáháme jim i finančně a společně vyvíjíme produkty. Je to součást naší strategie, hledáme šikovné mladé firmy a investujeme do nich.

Podobnou spolupráci máte s další firmou také v oblasti kybernetické bezpečnosti…

Je to firma Corac. Ano, v rámci projektu družice Troll se zaměřujeme i na kybernetickou bezpečnost. Dnes už je běžné, že se hackeři snaží družice zasáhnout. Je to velmi nebezpečná věc, a to nejen kvůli tomu, že družice shromažďují určitá kritická data. Hackeři ohrožují naši kontrolu nad družicí jako takovou. Ztráta kontroly může způsobit katastrofu na oběžné dráze, srážku satelitů. Proto se zabýváme kryptováním jak komunikace družice se Zemí, tak těch dat.

Jaký podíl získáváte ve firmách typu Zaitra nebo Corac?

Nemělo by to být přes dvacet procent. Naším cílem není tyto firmy ovládat. Chceme je podpořit, investujeme do nich. Jsou pro nás nadějnými strategickými partnery.

Foto: TRL Space

DRUŽICE NAD AFRIKOU

Jak vypadá vesmírná mise, kterou zajišťujete pro Rwandu?

Bude to také hyperspektrální satelit právě pro monitorování zemědělství v Africe. Výhodou této družice je, že může sloužit i více úřadům. Kromě využití pro zemědělství je to také monitorování celkového prostředí, budeme schopni předvídat i přírodní katastrofy v Africe. Teď nemám na mysli tornáda, ale spíše rizika povodní, které dokážou zničit veškerou infrastrukturu. Dalším potenciálním uživatelem je armáda, která může používat data z družic k monitorování hranic.

Předpokládám, že v Africe máte i další plány…

Těch družic bude víc. Teď stavíme jednu, naším cílem je vytvořit konstelaci družic, které zajišťují pravidelnější snímání. Když jedna družice obíhá kolem Země, nad monitorovaným územím není tak často. Když ale těch družic máte třeba pět, získáte také častější data.

Africký byznys tedy může být hodně významnou součástí vašich aktivit?

Už teď je. Není to jenom o Rwandě. V ní už máme pobočku, ale Rwanda je pro nás centrem a vstupní branou do celé Afriky. Vyjednáváme také s Keňou a dalšími třemi státy. Rozhodně to není malý trh a my máme dobrý produkt, který je pro Afriku vhodný. Ve Rwandě máme infrastrukturu i čisté prostory, převádíme tam část našeho know-how. Tím nechci říct, že tamní pobočka je úplně autonomní, velká část know-how pořád přichází z Česka. Družici ale fyzicky stavíme tam. A náš příběh pokračuje – ukazujeme, že můžeme stavět družice v Česku, ale také ve Rwandě a potom také v Kambodži. Tam budeme otevírat pobočku letos. Ten model je úplně stejný, zase tam vybudujeme infrastrukturu a odtud potom můžeme obsluhovat i další země jihovýchodní Asie jako Thajsko nebo Vietnam.

Kambodža je také prioritní zemí české rozvojové spolupráce.

Když už vyvážíme české know-how, snažíme se, aby to bylo v souladu se strategií naší země. Kambodžu jsme vybrali i po dohodě s ministerstvem zahraničí. Česko chce předávat této zemi know-how a rozvíjet ekonomické vztahy, protože tam vidí velkou budoucnost. Kambodžská ekonomika podobně jako ta rwandská v posledních deseti letech výrazně roste. Podobný model výhledově chystáme také pro Jižní Ameriku.

Nedávno jste byl také v oblasti Perského zálivu…

Ano, konkrétně ve Spojených arabských emirátech, které jsou významným středobodem našich dalších aktivit. Už před dvěma lety jsme zahájili jednání ohledně stavby družice. V Emirátech je samozřejmě velká konkurence, mohou si koupit, co chtějí. Také mají svou vesmírnou agenturu, svoje společnosti. My na druhé straně disponujeme technologiemi, které jsou konkurenceschopné. Registrujeme tam zájem hlavně o naši hyperspektrální kameru.

Mohly by Emiráty nabídnout finanční zdroje pro projekty, na nichž se podílíte jinde ve světě?

Česko a Spojené arabské emiráty skutečně uzavřely dohody o financování různých rozvojových projektů. Díváme se proto na možnosti spolupráce v rámci rozvojových projektů v Africe. Zatím je ale příliš brzy na to, abych mohl říct, jestli se to podaří.

Neuvažujete o spolupráci s Ukrajinou? Kosmický průmysl má silné kořeny například v Dnipropetrovské oblasti, se kterou Česko navazuje úzké vztahy.

Na Ukrajině jsou zajímavé firmy, jsme s nimi v kontaktu. Několikrát jsem tam byli, sešli se s potenciálními partnery a snažíme se dát dohromady projekt.

JAN ŽIŽKA

Další část rozhovoru vyjde v příštím čísle magazínu Moderní ekonomická diplomacie.