Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - únor 2024
Hospodaření územních rozpočtů se nachází na počátku roku 2024 prozatím v nejlepší kondici za poslední dekádu. Zatímco se v minulém roce do hospodaření územních rozpočtů promítaly důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace, tak v letošním roce se očekává oživení ekonomiky a udržení inflace kolem inflačního cíle České národní banky (dále jen „ČNB“). Predikci prozatím potvrzují hodnoty meziroční inflace, která v únoru 2024 opětovně klesla a dosáhla 2 %. Oproti předchozímu měsíci meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 p. b. Na tom se podílela především striktní měnová politika ČNB a slabá tuzemská ekonomická aktivita. Ke snížení inflačních tlaků by měly v průběhu roku přispět také dopady konsolidačního balíčku.
Příjmová stránka územních rozpočtů meziročně značně posílila v důsledku růstu vlastních příjmů, a to především nedaňových příjmů. V případě územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) se meziročně navýšily také daňové příjmy, které byly ovlivněny zejména růstem DPFO v důsledku zejména růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku a u obcí růstem inkasa místních poplatků. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů klesla. Kraje v únoru hospodařily také s nižším objemem běžných výdajů, nežli v roce předchozím.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v únoru 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu 26,5 mld. Kč (meziroční růst o 22,2 %, tj. o 4,8 mld. Kč) a vykázaly nejvyšší přebytek hospodaření od února roku 2014 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 26,3 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 24,2 %, tj. o 5,1 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v únoru 2024 činily 133,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,7 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 100 mld. Kč. Vlastní příjmy<i územních rozpočtů dosáhly 76 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,7 %, tj. o 5,4 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v únoru letošního roku činila 76 % a meziročně se mírně zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které se meziročně navýšily o 24,9 %, tj. o 2,5 mld. Kč, 12,7 mld. Kč. Vzrostly také daňové příjmy, které zaznamenaly meziročně růst o 4,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 62,1 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v únoru 2024 meziročně vzrostly o 3,1 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 57,8 mld. Kč. Na tomto navýšení se podílely výlučně investiční přijaté transfery, které meziročně vzrostly o 354,1 %, tj. o 3,4 mld. Kč, na 4,4 mld. Kč. Naopak neinvestiční přijaté transfery meziročně poklesly o 3 %, tj. o 1,7 mld. Kč, a dosáhly 53,4 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v únoru 2024 činily 107,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,3 %, tj. o 2,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 73,7 mld. Kč. Běžné výdaje v únoru dosáhly 96 mld. Kč (meziroční růst o 1,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v únoru činily 11,3 mld. Kč a meziročně se navýšily o 9,7 %, tj. o 1 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v únoru 2024 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 13,7 mld. Kč a pokračují v letošním roce ve vytváření významných přebytků hospodaření3. Saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo o 53,8 %, tj. o 4,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 13,5 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 59,7 %, tj. o 5,1 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci února 2024 dosáhly 65,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,4 %, tj. o 3,9 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 35,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů představovaly 17,9 mld. Kč (meziroční růst o 11,2 %, tj. o 1,8 mld. Kč) a tvořily 50 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 61,3 %, tj. o 1,1 mld. Kč), které v únoru dosáhly 3 mld. Kč. Důvodem byl významný růst ostatních přijatých vratek transferů a podobných příjmů v rámci finančního vypořádání. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 4,8 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPFO o 11 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 4 mld. Kč, a to zejména v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku. Dále vzrostlo inkaso DPH o 4 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 10,1 mld. Kč, a to zejména z důvodu inflace. Na druhou stranu se meziročně snížilo inkaso DPPO o 14,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč na 0,7 mld. Kč, což souvisí s termínem pro podání daňových přiznání a se splatností záloh. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně navýšily.
Kraje na počátku roku 2024 přijaly transfery ve výši 47,4 mld. Kč, tedy o 4,6 %, tj. o 2,1 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Neinvestiční transfery přijaté kraji dosáhly 44,4 mld. Kč a meziročně se snížily o 0,1 %, tj. 0,05 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u Operačního programu Jan Amos Komenský (pokles o 97,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč), kdy peněžní prostředky z tohoto programu jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 38 %, tj. o 0,2 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním únoru 2,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o závratných 443,1 %, tj. o 2,1 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu - peněžní prostředky z EU (růst o 1,9 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v únoru 2024 činily 51,5 mld. Kč a meziročně klesly o 1,7 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 22,3 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 24,4 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 2,5 mld. Kč, a to navzdory významnému navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na nákup akcií u nemocnic a pokles investičních transferů zřízeným příspěvkovým organizacím u středních škol. Běžné výdaje se meziročně snížily o 0,2 %, tj. o 0,08 mld. Kč, na 49 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 35,9 mld. Kč a tvořily 55 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za rok 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce v únoru 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 12,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu na začátku roku meziročně kleslo o 1,8 %, tj. o 0,2 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v únoru skončil v přebytku 5,3 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 20,4 mld. Kč a výdaji ve výši 15,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci února činily 48,8 mld. Kč, výdaje 41,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 7 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v únoru 2024 dosáhly 69,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,4 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 64,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiičinily 57,9 mld. Kč (meziroční růst o 7 %, tj. o 3,6 mld. Kč) a tvořily 89,4 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 4,1 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 47,2 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPFO o 8,2 %, tj. 0,9 mld. Kč, na 11,4 mld. Kč, a to zejména v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku. Dále významně meziročně vzrostlo inkaso poplatků z vybraných činností a služeb o 14,6 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 6 mld. Kč (zejména místních poplatků). Vzrostlo také inkaso DPH o 2 %, tj. o 0,5 mld. Kč, na 27,4 mld. Kč zejména z důvodu inflace. Naopak se meziročně snížilo inkaso DPPO o 10,8 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 2,3 mld. Kč, což souvisí s termínem pro podání daňových přiznání a se splatností záloh.
Obce ke konci února letošního roku přijaly transfery v celkové výši 11,3 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 6 %, tj. o 0,7 mld. Kč méně. Neinvestiční transfery, které činily 9,8 mld. Kč, meziročně klesly o 13,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 0,6 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o závratných 114,7 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 1,5 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – peněžní prostředky z EU (zvýšení o 0,2 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v únoru 2024 činily 56,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,8 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 52,5 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které meziročně vzrostly o 22,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 8,7 mld. Kč. Za meziročním růstem kapitálových výdajů stojí především zvýšení výdajů na nákup akcií u ostatních sportovních činností a výdajů na stavby v oblasti komunálních služeb a územního rozvoje. Běžné výdaje se oproti minulému roku zvýšily o 3,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 48,1 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 13,3 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za rok 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2023.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v únoru 2024 s celkovými příjmy ve výši 1,1 mld. Kč (meziroční růst o 80,3 %, tj. o 0,5 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 0,6 mld. Kč (meziroční růst o 23,7 %, tj. o 0,1 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Vyšší saldo hospodaření krajů bylo vykázáno pouze v únoru roku 2013, a to ve výši 15,1 mld. Kč.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
Dokumenty ke stažení
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?