ČSÚ (ČSÚ)
Výsledky  |  15.04.2024 09:15:00

Získali jsme bilion - V porovnání příjmů z rozpočtu EU vůči odvodům Česká republika výrazně vydělala

V porovnání příjmů z rozpočtu EU vůči odvodům Česká republika výrazně vydělala.

Jedním z důležitých argumentů podporujících členství České republiky v EU je možnost využívat finanční prostředky z Evropských fondů, které dlouhodobě převyšují objem finančních příspěvků, jež musíme jako členský stát do rozpočtu Unie povinně odvádět. Evropské fondy představují klíčový nástroj hospodář­ské politiky EU. Jako důležitý prvek evropské eko­nomické integrace slouží k přerozdělení finančních prostředků za účelem snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými regiony EU. Prostředky z evropských fondů členské státy čerpají buď prostřednictvím operačních pro­gramů spravovaných na národní úrovni, nebo unij­ních programů přímo pod správou Evropské komise, nebo pomocí různých specificky zaměřených fondů zřizovaných přímo institucemi EU.

Mezi nejvýznamnější evropské fondy patří Ev­ropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti (Kohezní fond), Evropský sociální fond, Evropský ze­mědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Evropské fondy nejsou pouze zdrojem klasických dotací, ale poskytují také speci­fické finanční nástroje, které mohou mít např. podobu úvěrů, záruk na úvěry a přímých kapitálových účastí podporujících různé rozvojové projekty. Navíc Evrop­ská unie v reakci na mimořádné situace vytváří další specificky zaměřené fondy, jakým je např. tzv. Fond obnovy (oficiálně Nástroj pro oživení a odolnost), který byl založen v reakci na pandemii koronaviru v roce 2020. Jako nástroj realizace Zelené dohody pro Evropu byl zřízen i tzv. Modernizační fond.

Saldo příjmů a výdajů Česka k EU (mil. )

Zdroj: ČSÚ
Rozpočtová pravidla EU

Rozpočet EU je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován Radou EU a Evropským parla­mentem. Musí být pokaždé sestaven jako vyrovnaný, což je podstatný rozdíl oproti rozpočtům členských států. Roční výdaje nesmějí přesáhnout stropy dané programovým obdobím pro jednotlivé roky, přičemž programové období (nazývané někdy také jako více­letý finanční rámec) představuje alokované finanční prostředky EU pro členské státy na období sedmi let (konkrétně např. na roky 20002006, 20072013, 20142020 a 20212027). Pro každé toto období jsou stanoveny určité cíle a priority, jichž se EU a členské státy snaží docílit. Rozpočtové prostředky je možno čerpat zpravidla ještě dva či tři roky po skončení pří­slušného programového období (tzv. pravidlo N+2, případně N+3).

Největší zdroj příjmů rozpočtu EU představují tzv. vlastní zdroje EU, odvozené z hrubého národního důchodu (HND) a placené členskými státy. Jejich výše se každý rok mírně liší v závislosti na celko­vých příjmech, které je potřeba doplnit na pokrytí výdajů po zohlednění zbývajících příjmů plynou­cích z cel, příspěvků odvozených z DPH členských států na základě tzv. vážené průměrné sazby DPH a dalších zdrojů (např. pokut za porušení pravidel, příspěvků třetích stran apod.). Podle toho se pak použije jednotná sazba odvodu z HND pro všechny členské státy stejná. V současnosti platí roční strop odvodu ve výši 1,40 % HND. Výpočet HND každého členského státu probíhá podle jednotné metodiky ná­rodních účtů (ESA 2010). To je také jeden z důvodů, proč Eurostat důsledně ověřuje zdroje a metody pou­žité ČSÚ i ostatními statistickými úřady pro výpočet HND v národních účtech.

Vývoj příjmů Česka z rozpočtu EU (mil. )

Zdroj: ČSÚ
Zachycení finančních toků

Problematika zachycení EU toků je důležitá pro ná­rodní účty stejně, jako pro správné vyčíslení deficitu a dluhu vládních institucí. Členské země musejí toky z EU do svých rozpočtů vyloučit z vládních účtů a zaznamenat je místo toho v okamžiku, kdy jsou v souvislosti s nimi realizovány domácí výdaje. Zá­kladní pravidlo totiž zní, že EU prostředky nesmějí ovlivnit saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v národních účtech označované často jako „pravidlo neutralizace EU toků“).

Příjmy z fondů EU jsou tak zaznamenány v ná­rodních účtech již v čase předfinancování z domácích rozpočtů (realizace výdajů). Současně je za účelem pokrytí výdajů zaznamenána k jednotlivým projek­tům pohledávka vůči EU, která zanikne po hotovost­ním proplacení projektu z EU, což však může být až o řadu let později.

Pojetí národních účtů je odlišné od hotovostního pojetí, které pravidelně sleduje Ministerstvo financí při monitorování salda příjmů a výdajů vůči roz­počtu EU, (sledování tzv. čisté pozice Česka k Ev­ropské unii). Ve státním rozpočtu se monitorují toky EU na hotovostní bázi. Ovlivňují saldo státního roz­počtu bezprostředně v průběhu let programového období formou předfinancování projektů ze stát­ního rozpočtu, dodatečného financování při jejich realizaci, a na straně příjmů v okamžiku vyúčtování projektu nebo při poskytnutí záloh. Aby nedocházelo ke zkreslování celkového hotovostního salda státního rozpočtu mimořádnými příjmy z EU a předfinanco­vanými projekty, publikuje Ministerstvo financí pra­videlně také výsledky státního rozpočtu po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU. Současně platí, že naprostá většina EU projektů je financována přes státní rozpočet, a to i když konečným příjemcem prostředků jsou jednotky mimo vládní instituce.

Struktura příjmů Česka z EU v roce 2023 (%)

Zdroj: ČSÚ
Efekt dočerpávání

Výše popsané způsoby zachycení jsou důležité přede¬vším proto, že objem prostředků z Evropských fondů je významný a výsledky hospodaření tuzemských vlád¬ních institucí by jejich zahrnutím byly poněkud zkres¬leny. Z grafu, který zobrazuje celkové saldo příjmů a výdajů Česka k EU od roku 2004, je patrné zvýšené dočerpávání EU prostředků zpravidla na samém konci programového období či nedlouho po jeho skončení podle pravidla N+2. Vidíme zde tudíž vysoký nárůst kladného salda hlavně v roce 2015 (dočerpávání do¬tací z období 20072013), efekt je zřetelný i v roce 2022 (dočerpávání EU dotací z období 20142020). Současně je důležité zmínit, že v přehledu hotovost-ního salda sledovaného pravidelně Ministerstvem financí je uvedený efekt vidět zpravidla až o nějakou dobu později (v době finálního vyúčtování projektů), i když základní trend je stejný jako v národních účtech. V roce 2023 byl vysoký růst kapitálových transferů z EU způsoben hlavně čerpáním prostředků na ener¬getické úspory z Modernizačního fondu, čímž oproti minulosti narostl podíl příjmů z EU u nevládních sektorů, zejména domácností. Celkově Česká repub¬lika získala z rozpočtu EU za celé období 20042023 o 1 061,5 mld. více, než do něj odvedla.

Neuznané projekty

Případné budoucí neproplacení dotace z EU či její snížení má za následek v příslušném okamžiku zhor¬šení deficitu vládních účtů, resp. potřeby financování sektoru vládních institucí, který působí jako protiváha již dříve zaznamenaného (v okamžiku předfinanco¬vání z národních zdrojů) příjmu z EU. To nastává také v důsledku tzv. plošných korekcí v případě pochybení systémové povahy na úrovni ministerstev (např. ne- dodržení systému kontrol, pochybení ve výběrovém řízení apod.). V takovém případě jsou v národních účtech zaznamenány vládní výdaje ve výši příslušné korekce a sníženy pohledávky k EU v okamžiku, kdy orgány EU o této korekci rozhodly. Fyzicky přitom nedochází k odeslání prostředků zpět do rozpočtu EU, ale ke snížení hodnoty výdajů, které budou ze strany EU proplaceny. Bezprostřední dopad na hotovostní saldo státního rozpočtu tak na rozdíl od národních účtů není žádný.

Proč je Česko v plusu

Samozřejmě, aby Česko mohlo z rozpočtu EU více čerpat, než do něj odvádět, jiné státy musejí naopak víc odvádět, než čerpat. Stejně jako v případě dalších zemí, které přistoupily v roce 2004, tak naše pozitivní saldo v důsledku zaplatily bohatší státy EU. Je to dáno tím, že např. Evropský fond pro regionální rozvoj je nastaven na pomoc méně rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU. Tuto úroveň sice v posledních letech konstantně přesahují kromě Prahy i regiony Střední Čechy a Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina), ale současné nastavení pravidel umožňuje čerpání dotací i tzv. přechodovým regionům, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 a 100 % průměru EU. Blízko hranice 75 % se pohybují i prakticky všechny ostatní české regiony, přičemž Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj) ji až na výjimky trvale přesahuje, naopak trvale pod je pouze region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). Kohezní fond je pak vyhrazen pro členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, což je hladina, blízko které se sice Česko v posledních letech pohybuje, ale zatím ji nepřesahuje. To vše přispívá k tomu, že zůstáváme i v současnosti čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU.


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Výsledky:

Čt 12:54  Colt zveřejnil výsledky za 1Q24 Research (Česká spořitelna)




?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688