Přehled jednání Ústavního soudu pro 16. kalendářní týden roku 2024

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.04.2024 14:00 do: 16.04.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1067/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: V. a k. Ch., a.s. zast. Mgr. Martinem Proňkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem byla dne 9. 10. 2008 uzavřena nájemní smlouva. Na jejím základě se vedlejší účastník zavázal na dobu 5 let přenechat stěžovatelce do užívání pozemky, na kterých se nacházely vodojemy zbudované před rokem 2002 ve vlastnictví stěžovatelky, za účelem užívání vodojemů, jejich opravy a údržby. Za to se stěžovatelka zavázala platit nájemné ve výši 5 652 Kč za rok (bez DPH). Na základě smluvního dodatku ze dne 29. 7. 2013 došlo k prodloužení nájemního vztahu o dalších 5 let, tedy do 8. 10. 2018. Žalobou ze dne 5. 11. 2021 se vedlejší účastník domáhal vydání platebního rozkazu, jímž by měl soud uložit stěžovatelce povinnost uhradit vedlejšímu účastníku částku ve výši 8 441 Kč s příslušenstvím. Okresní soud v Chrudimi nejprve vydal platební rozkaz, proti němuž byl podán odpor. Posléze vydal rozsudek, jímž stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku částku ve výši 8 441 Kč s příslušenstvím (výrok I) a zároveň stěžovatelce uložil povinnost nahradit vedlejšímu účastníku náklady řízení (výrok II). Konstatoval, že smluvní strany neučinily žádný projev vůle, kterým by měl být nájemní vztah ukončen, čímž došlo v souladu s § 2230 odst. 1 občanského zákoníku ke konkludentnímu uzavření nové nájemní smlouvy za původně sjednaných podmínek.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že rozsudkem došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva, a to konkrétně práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.04.2024 14:30 do: 16.04.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1969/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Jan Svatoň CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2023 č. j. 7 As 73/2023-22 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2023 č. j. 11 Ad 1/2023-57
Stručná charakteristika: Právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Ing. arch. J.D.B
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Případ se týká neosvobození od placení soudního poplatku. Městský soud v Praze napadeným usnesením nepřiznal stěžovateli osvobození od placení soudních poplatků a záloh pro řízení vedené u městského soudu pod sp. zn. 11 Ad 1/2023 (výrok I) a zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto soudní řízení (výrok II). Městský soud shledal, že stěžovatel dostatečně netvrdil a nedoložil své celkové poměry, proto jej přípisem ze dne 10. 2. 2023 vyzval, aby vyplnil standardizovaný formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ a připojil k němu listiny, na které bude odkazovat. Stěžovateli též soud sdělil, z jakých důvodů považuje jeho tvrzení za neúplné a popsal, co má v reakci na výzvu soudu vysvětlit. Zároveň ho poučil, že důvodem pro osvobození mohou být jen řádně vylíčené a doložené poměry a že nezašle-li soudu vyplněné prohlášení zpět, soud jeho žádosti nevyhoví. Stěžovatel na výzvu soudu reagoval odkazem na údajně již dříve doručené Prohlášení. Městský soud však konstatoval, že toto Prohlášení z technických důvodů nikoli na straně soudu není součástí spisu. Ke kasační stížnosti stěžovatele rozhodl Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem, že se kasační stížnost zamítá (výrok I), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Stěžovatel namítá, že s ohledem na dlouhodobě neutěšenou sociální situaci stěžovatele, kdy nemá dostatečné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a placení erudované právní pomoci, aby se mohl domáhat svého práva v soudním řízení, požádal městský soud, aby mu přiznal právo na osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů, neboť nemá dostatečné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a placení právní pomoci, aby se mohl domáhat svého práva v soudním řízení. Správní soudy ale porušily jeho práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2024 09:30 do: 17.04.2024 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1958/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 25. května 2023 č. j. 4 KZN 3086/2023-13, usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 16. března 2023 č. j. 6 ZN 4652/2022-26 a usnesení Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 31. ledna 2023 č. j. KRPT-111942-28/TČ-2022-070781
Stručná charakteristika: právo na účinné vyšetřování, právo vlastnit a pokojně užívat majetek, právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: obchodní společnost Oberbank AG, zastoupena JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka je obchodní společností, která mimo jiné jako banka poskytuje úvěry. V květnu roku 2011 poskytla smlouvou úvěr obchodní společnosti STC. K zajištění úvěru bylo též sjednáno zástavní právo váznoucí na pozemcích evidovaných ve vlastnictví jednatele společnosti STC. V září téhož roku bylo u Krajského soudu v Ostravě zahájeno insolvenční řízení se společností STC, mimo jiné k jejímu návrhu. V roce 2022 stěžovatelka podala trestní oznámení na JUDr. M. a JUDr. C., tehdejší insolvenční správce společnosti STC, pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 3 trestního zákoníku. Podezřelí se jej měli dopustit tím, že jako insolvenční správci v rozporu se svými povinnostmi nezjistili v insolvenčním řízení se společností STC, že kupní smlouva s jednatelem o prodeji nemovitých věcí je absolutně neplatná. Stěžovatelce tak vznikla škoda odpovídající části neuspokojené pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení, protože v důsledku tehdejšího evidovaného vlastnického práva jednatele k zajištěným nemovitým věcem nemohla být zajištěnou věřitelkou.

Policie napadeným usnesením trestní věc odložila, protože nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Podle policejního orgánu podezřelí učinili vše pro to, aby byli věřitelé co nejvíce uspokojeni. Provedli reorganizaci, což vedlo k uspokojení většiny věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení. Státní zástupkyně následně napadeným usnesením zamítla stížnost stěžovatelky proti napadenému usnesení policejního orgánu jako nedůvodnou.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že orgány činné v trestním řízení nedostatečně posoudily okolnosti údajně spáchaného trestného činu podezřelých insolvenčních správců. V obecné rovině se stěžovatelka dovolává porušení svého ústavně zaručeného práva vlastnit majetek.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2024 10:00 do: 17.04.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1238/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2023 č. j. 23 Co 407/2022-543
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu, rovnost účastníků řízení
Označení navrhovatelů: P. D., zastoupen JUDr. Marcelem Marčišinem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Kauza se týká náhrady nákladů řízení. Stěžovatel v roce 2011 jako tehdejší zaměstnanec první vedlejší účastnice utrpěl pracovní úraz. V roce 2014 se po ní proto žalobou domáhal zaplacení celkem 7 830 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady ztížení společenského uplatnění. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 31. 3. 2022 č. j. 18 C 118/2014-475 mimo jiné uložil první vedlejší účastnici zaplatit stěžovateli 1 140 000 Kč s příslušenstvím, ve zbylé části žalobu zamítl a vedlejším účastnicím uložil zaplatit stěžovateli společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 314 971,20 Kč. Uvedený rozsudek obvodního soudu napadla odvoláním druhá vedlejší účastnice, která v něm mimo jiné namítla nesprávné rozhodnutí o nákladech řízení pro nesprávné určení výše tarifní hodnoty u nároku, jehož výše se určuje volnou úvahou soudu. Odvolání podal též stěžovatel, který se jím domáhal vyššího odškodnění. Obvodní soud usnesením ze dne 11. 10. 2022 č. j. 18 C 118/2014-522 řízení o odvolání druhé vedlejší účastnice zastavil. Městský soud v Praze posléze napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu mimo jiné v zamítavé části potvrdil (výrok I.), náklady přiznané stěžovateli vůči vedlejším účastnicím snížil na 144 091 Kč (výrok II.) a rozhodl, že nikdo z účastníků odvolacího řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení (výrok III.).

Městský soud jen na základě odvolání stěžovatele shledal, že obvodní soud správně přiznal stěžovateli plnou náhradu nákladů prvostupňového řízení podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., avšak nesprávně určil jejich výši. Vyšel totiž z nesprávné tarifní hodnoty sporu ve výši 1 500 000 Kč do 7. 2. 2019 a za dobu po tomto datu ve výši 1 140 000 Kč s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016 sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, který jako týkající se náhrady škody způsobené ztrátou movitých věci není na nynější věc přiléhavý. Podle městského soudu je zde třeba použít § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a tarifní hodnotu 50 000 Kč, neboť předmětem řízení byl nárok stěžovatele na náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020). Tomu odpovídá snížená částka uvedená ve výroku II. napadeného rozsudku.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že odvolání podal výlučně proti výroku rozsudku obvodního soudu ve věci samé a nákladový výrok nenapadl. Městský soud rozsudek obvodního soudu ve věci samé potvrdil, avšak nákladový výrok přesto změnil. Nákladový výrok rozsudku obvodního soudu napadla odvoláním pouze druhá vedlejší účastnice, která však nezaplatila soudní poplatek, a proto městský soud řízení o jejím odvolání zastavil. Z toho stěžovatel dovozuje, že městský soud rozhodl v rozporu s § 224 odst. 2 o. s. ř., protože přezkoumal i výrok rozsudku obvodního soudu o náhradě nákladů řízení, který nikdo nenapadl odvoláním, a přestože výrok ve věci samé rozsudku obvodního soudu zůstal beze změny.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2024 10:00 do: 17.04.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1565/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2023, č. j. 28 Cdo 308/2023-90, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2022, č. j. 44 Co 108/2021-65, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. března 2021, č. j. 231 C 31/2019-43
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: M. D., zast. Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Napadenými rozhodnutími soudy zamítly stěžovatelčinu žalobu, kterou se domáhala finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé kompenzační řízení. Stěžovatelka byla žalována na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 80 000 Kč s příslušenstvím. Protože podle ní bylo řízení nepřiměřeně dlouhé, podala žalobu na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu s tím spojenou. Městský soud v řízení pod sp. zn. 255 C 84/2014 žalobu zamítl. Krajský soud v Brně rozsudek městského soudu nejprve potvrdil, po zrušení Nejvyšším soudem jej změnil tak, že stěžovatelce přiznal finanční zadostiučinění ve výši 77 500 Kč s příslušenstvím.

Stěžovatelka považovala i uvedené kompenzační řízení za příliš dlouhé, proto podala další žalobu na přiznání finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, a to ve výši 95 000 Kč s příslušenstvím. Městský soud jako soud prvního stupně shledal, že kompenzační řízení celkově netrvalo nepřiměřeně dlouho, nemajetková újma jí vzhledem ke sníženému významu předmětu řízení nevznikla, a žalobu v celém rozsahu zamítl. Krajský soud jako soud odvolací rozsudek okresního soudu změnil tak, že konstatoval, že v posuzovaném kompenzačním řízení (v délce 4 roky a 10 měsíců) došlo k porušení práva stěžovatelky na projednání věci v přiměřené lhůtě, a v části týkající se zamítnutí žaloby na zaplacení zadostiučinění jej potvrdil. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost. Potvrdil závěr krajského soudu, že kompenzační řízení nemá pro jeho účastníky zvýšený význam, přiznanou formu zadostiučinění považoval za podloženou individuálními okolnostmi.

Stěžovatelka považuje napadená rozhodnutí obecných soudů za svévolná, nespravedlivá a nesprávná a ve výsledku směřující k porušení jejího práva domáhat se stanoveným postupem ochrany u soudu, práva na náhradu škody za nesprávný úřední postup a práva na legitimní očekávání ochrany majetku.