Přehled jednání Ústavního soudu pro 49. kalendářní týden roku 2024

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 03.12.2024 08:30 do: 03.12.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 899/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. ledna 2023 č. j. 3 As 83/2020-164 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. 9 A 115/2016-191
Stručná charakteristika: Právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Palírna U zeleného stromu a.s. zast. JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka podala přihlášku slovní ochranné známky „Vodka 42 Blended“. Úřad průmyslového vlastnictví tuto přihlášku zamítl na základě námitek vedlejší účastnice řízení, která poukazovala na svoji dříve zapsanou slovní ochrannou známku Společenství „42 BELOW“ a kombinovanou ochrannou známku Společenství obsahující týž text. Tyto ochranné známky mají na území Evropské unie dobré jméno a užívání přihlašované ochranné známky by nepoctivě těžilo z jejich rozlišovací způsobilosti a dobrého jména. Rozklad stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí zamítl předseda Úřadu. Proti rozhodnutí o rozkladu se stěžovatelka bránila žalobou, kterou městský soud zamítl napadeným rozsudkem. Zdůraznil, že se porovnávané ochranné známky týkají stejného druhu výrobku (vodky), což vede k silnější ochraně těch dříve zapsaných. Stěžovatelka podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zamítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti proti rozsudkům správních soudů namítá porušení svého práva na soudní ochranu, na rovnost účastníků řízení, na ochranu legitimního očekávání a právní jistoty, na zákonného soudce a práva vlastnit majetek. Napadené rozsudky dle jejího názoru porušují zákaz libovůle. Ústavní soud se v tomto nálezu zabývá zejména otázkou, zda správní soudy při přezkumu rozhodnutí o zamítnutí stěžovatelčiny přihlášky slovní ochranné známky dodržely všechny aspekty spravedlivého procesu, zejména v kontextu práva na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 03.12.2024 15:30 do: 03.12.2024 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 605/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 6 Tdo 411/2023-935 ze dne 31. října 2023, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 4 To 324/2022-857 ze dne 1. prosince 2022 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 7 T 145/2021-709 ze dne 16. dubna 2022.
Stručná charakteristika: Domácí porody – trestní odpovědnost
Označení navrhovatelů: J. S. a A. M. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud uznal stěžovatelky (rodičku a dulu) vinnými z přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se dopustily tím, že při porodu rodičky způsobily smrt dítěte. Za to jim okresní soud uložil trest odnětí svobody v délce 6 měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu v délce 12 měsíců. Okresní soud dospěl k závěru, že domácí porod byl plánovaný, dále uzavřel, že novorozenec v průběhu vypuzování z těla rodičky ještě žil a byl proto chráněn trestním právem jako živá bytost. Za příčinu smrti považoval okresní soud na základě znaleckých posudků a výpovědí svědků akutní hypoxii, tedy udušení, způsobené nepostupujícím porodem koncem pánevním. Roli duly při porodu shledal okresní soud jako aktivní, čemuž odpovídá i formulace skutkové věty, podle které dula nevhodně stanovila strategii a způsob vedení porodu. Stěžovatelky podaly proti rozsudku okresního soudu odvolání, která krajský soud zamítl. Ztotožnil se se závěry okresního soudu. Stěžovatelky napadly usnesení krajského soudu dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl. Nejvyšší soud připomenul, že i v případě vraždy novorozeného dítěte matkou je dítě chráněno proti atakům ze strany rodičky i při porodu v průběhu vypuzování dítěte, nikoli pouze po něm, jak tvrdí stěžovatelky.

Ústavními stížnostmi se stěžovatelky domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatelky namítají porušení jejich práva na nedotknutelnost osoby, důstojnost, osobní autonomii, reprodukční práva žen a právo na soukromý a rodinný život. Klíčovým argumentem první stěžovatelky (rodičky) je, že právo na volbu místa a způsobu porodu spadá pod právo na soukromý a rodinný život a není podle ní nijak omezeno. Stěžovatelka pouze učinila volbu, o které nevěděla, že by mohla být jakkoli trestná, jelikož český právní řád nezakazuje domácí porody. Jádro sporu definuje stěžovatelka jako otázku, zda rodící žena nese trestní odpovědnost za výsledek svého porodu, přičemž má za to, že nikoli, jelikož v trestním zákoníku neexistuje trestný čin usmrcení porodem. Druhá stěžovatelka (dula) argumentuje především tím, že je jí nepřípustně kladeno za vinu rozhodnutí první stěžovatelky a poukazuje na to, že neexistuje zákonný rámec pro výkon její profese. Současně namítá, že údajným překročením jejích povinností ani jiným jednáním obsaženým ve skutkové větě, nemohl být novorozenec usmrcen. Mezi jednáním, které je jí kladeno za vinu, a smrtí novorozence nebyla dána příčinná souvislost.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.12.2024 08:30 do: 04.12.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2358/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2024 č. j. 58 Co 119/2024-147 a výroku III rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. ledna 2024 č. j. 28 C 229/2021-108
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo vlastnit majetek, nabývání majetku, náklady řízení
Označení navrhovatelů: M. K., zast. Mgr. Markem Škráškem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud uložil vedlejší účastnici jako žalované (pojistiteli) povinnost zaplatit stěžovatelce pojistné plnění jako peněžní náhradu nemajetkové újmy na zdraví z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku 954 439 Kč (odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění) s úrokem z prodlení (výrok I) a částku 69 255 Kč (odpovídající náhradě bolestného) s úrokem z prodlení (výrok II). Výrokem III uložil vedlejší účastnici řízení nahradit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 88 714 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vyšel obvodní soud z toho, že stěžovatelka měla v řízení plný úspěch. Při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet náhrady nákladů řízení obvodní soud postupoval podle § 9 odst. 4 písm. a) a vyšel z tarifní hodnoty dvakrát 50 000 Kč, tj. z částky 100 000 Kč. K odvolání stěžovatelky (jen do výroku o náhradě nákladů řízení) i vedlejší účastnice změnil městský soud rozsudek obvodního soudu v jeho výroku I tak, že zamítl žalobu stěžovatelky ohledně částky 237 388 Kč s úrokem z prodlení. Změnil rozsudek obvodního soudu v jeho výroku II tak, že zamítl žalobu stěžovatelky na zaplacení částky 37 500 Kč s úrokem z prodlení, jinak výroky I a II rozsudku obvodního soudu potvrdil (výrok I rozsudku městského soudu). Výrokem II městský soud vedlejší účastnici řízení uložil povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení před obvodním soudem částku 88 714 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 982,50 Kč. K výrokům o náhradě nákladů před soudy obou stupňů uvedl, že úspěch stěžovatelky závisel na znaleckém posudku a úvaze soudu. Proto stěžovatelce náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož předmětem řízení byl nárok stěžovatelky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, vyšel pro výrok o nákladech řízení z tarifní hodnoty 50 000 Kč.

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení nákladových výroků rozsudků obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva na soudní ochranu, na právní pomoc v řízení a na ochranu vlastnictví.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.12.2024 08:30 do: 04.12.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2404/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 1718/2023-800 ze dne 27. června 2023, usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Cmo 161/2022-760 ze dne 16. března 2023, usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 15 Cm 126/2016-726 ze dne 14. listopadu 2022, usnesení Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 3719/2021-662 ze dne 18. května 2022, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 8 Cmo 184/2018-596 ze dne 21. července 2021 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 15 Cm 126/2016-386 ze dne 16. května 2018, o návrhu na přikázání věci jinému soudu, návrhu na uložení povinnosti postoupit věc jinému soudu a návrhu na prohlášení soudců rozhodujících ve věci za podjaté
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: I. M.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel zahájil řízení žalobou podanou k okresnímu soudu. Vrchní soud z podnětu okresního soudu určil, že v předmětné věci jsou věcně příslušné krajské soudy a věc tedy postoupil krajskému soudu, který tak věc posuzoval jako soud prvního stupně. Stěžovatel se domáhal po vedlejší účastnici zaplacení částky 114 216 500 Kč s příslušenstvím, která měla představovat rozdíl mezi skutečnou hodnotou obchodního podílu stěžovatele v obchodní společnosti a kupní cenou, kterou stěžovatel jako prodávající za tento podíl obdržel od vedlejší účastnice. Podle stěžovatele došlo při stanovení kupní ceny k omylu, který měla způsobit vedlejší účastnice. Soudce, jemuž byla věc přidělena, oznámil předsedkyni krajského soudu, že právní zástupkyně vedlejší účastnice je jeho bývalá spolužačka, s níž má dobré vztahy a příležitostně se s ní stýká, a že před podáním žaloby spolu v obecné rovině hovořili o právních aspektech věci. Předsedkyně krajského soudu tedy poté určila věc k projednání zastupujícímu soudci. Vedlejší účastnice nedlouho poté změnila právního zástupce. Ten dříve působil jako soudce u (téhož) krajského soudu. Ve věci samé krajský soud žalobu zamítl a uložil stěžovateli povinnost nahradit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení. Vrchní soud rozsudek krajského soudu k odvolání stěžovatele potvrdil. Nejvyšší soud rozhodnutí vrchního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud doplnil své úvahy, jak požadoval Nejvyšší soud, a znovu rozsudek krajského soudu potvrdil. Nejvyšší soud poté dovolání stěžovatele jako nepřípustné odmítl. Stěžovatel uplatnil jako odvolací i dovolací námitku, že věc rozhodoval vyloučený (podjatý) soudce. Odůvodnil ji tím, že tento soudce pět let působil jako zástupce nového právního zástupce vedlejší účastnice v jeho soudním oddělení, jsou spoluautory knižního komentáře a dovozoval, že jejich vztah má nejen profesionální, ale i osobní rozměr.
Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutími obecných soudců bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce, právo na soudní ochranu a právo na rovnost účastníků řízení. Domáhá se tedy zrušení těchto rozhodnutí. Podstatou jeho námitek je, že v soudním řízení, v němž vystupoval jako žalobce, byl u soudu prvního stupně pro pochybnost o nepodjatosti vyloučen soudce, kterému věc napadla, ač u něj z objektivního pohledu pochybnosti o jeho nepodjatosti nebyly. Tvrdí, že věc byla potom přidělena soudci, který naopak podjatý byl, ale přesto nebyl z projednání a rozhodování věci vyloučen. Vyjadřuje podezření, že šlo o účelovou „řízenou soudní výměnu“.