ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  10.04.2024 09:00:00

Spotřeba zemního plynu v Pardubickém kraji v roce 2023 klesla na dlouhodobé minimum, došlo ke snížení spotřeby o 9,5 %

10. 4. 2024

Spotřeba zemního plynu v kraji i celé ČR v loňském roce klesla na dlouhodobé minimum. V kraji došlo k meziročnímu snížení spotřeby o 9,5 %, což byl čtvrtý nejnižší procentuální pokles v mezikrajském srovnání. Největší měrou klesla spotřeba zemního plynu v kraji u domácností a maloodběratelů (v obou uvedených skupinách odběratelů o více než 11 %).

Informace z oblasti energetiky o provozu plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad ( www.eru.cz ). Základní údaje (počet zákazníků, spotřeba plynu) jsou za jednotlivé měsíce zveřejňovány čtvrtletně. Data pocházejí od distributorů plynu a obchodníků s plynem. Zde uváděné údaje za celý rok 2023 jsou součtem dat z jednotlivých Čtvrtletních zpráv o provozu plynárenské soustavy ČR ; roční hodnoty za rok 2023 je tedy třeba považovat za předběžné.

V roce 2023 bylo v Pardubickém kraji podle předběžných údajů spotřebováno 297,8 mil. m3 zemního plynu , což je o 9,5 % méně než v roce předchozím. Celorepublikový pokles přitom dosahoval přibližně 10 %. Spotřeba plynu tak v kraji i celé ČR klesla v loňském roce na dlouhodobé minimum.

Meziročně se snížila v roce 2023 spotřeba plynu dodaného konečným zákazníkům ve všech krajích (relativně nejvíce v kraji Jihomoravském, nejméně v kraji Karlovarském); pokles o 9,5 % v Pardubickém kraji byl čtvrtý nejnižší v mezikrajském srovnání.

Roční spotřeba zemního plynu v Pardubickém kraji v letech 20182023
tabulka

Ke snížení spotřeby v kraji oproti roku 2023 došlo ve všech kategoriích odběratelů. Největší měrou meziročně klesla spotřeba zemního plynu v kraji v kategorii domácností (o 11,6 %) a maloodběratelů (o 11,3 %). Největší spotřebu (i přes téměř 8% meziroční snížení) nadále vykazovali velkoodběratelé, kteří se na celkové spotřebě zemního plynu v kraji v roce 2023 podíleli 40 %. Za nimi s 32% podílem následovaly domácnosti.

Roční spotřeba zemního plynu podle hlavních kategorií odběratelů v Pardubickém kraji
Zdroj: Energetický regulační úřad

graf

Spotřeba zemního plynu v kraji meziročně klesla ve všech čtvrtletích roku 2023, nejvíce pak v 1. čtvrtletí (o 16,6 %) a nejmenší měrou ve 4. čtvrtletí (o 2,9 %). Pokles spotřeby oproti roku 2022 byl zaznamenán také ve většině měsíců loňského roku (s výjimkou května, července, srpna a listopadu). Relativně nejvíce se spotřeba v kraji snížila v září (o 25 %) a v lednu ( o 21 %); nejvyšší nárůst byl naopak zaznamenán v srpnu (o 11 %).

Spotřeba zemního plynu podle jednotlivých měsíců v Pardubickém kraji
Zdroj: Energetický regulační úřad

graf

Ve spotřebě plynu jsou nadále ve srovnání se spotřebou elektřiny patrné výraznější sezonní výkyvy. Podíly jednotlivých měsíců se na celkové roční spotřebě zemního plynu v kraji v roce 2023 pohybovaly od 4,2 % v září po 13,2 % v lednu i prosinci. V případě spotřeby elektřiny bylo toto rozpětí mnohem menší (od 7,2 % ročního úhrnu v červenci po 9,8 % v lednu). Podíl jednotlivých měsíců na roční spotřebě elektřiny závisí nejen na délce měsíce a počtu pracovních dnů, ale částečně i na ročním období (přitápění či delší doba svícení v zimě, chlazení či omezení výroby v souvislosti s dovolenými v létě).

Podíl jednotlivých měsíců na spotřebě zemního plynu a elektřiny v Pardubickém kraji
v roce 2023

Zdroj: Energetický regulační úřad

graf  

Na snížení spotřeby zemního plynu v loňském roce se podílely nejen ekonomické, ale i teplotní vlivy. Vzhledem k tomu, že významná část plynu je využívána k vytápění, jeho spotřeba do značné míry závisí také na vývoji průměrné teploty vzduchu. Rok 2023 byl v tomto ohledu (obdobně jako rok předchozí) teplotně nadprůměrný – v kraji se průměrná teplota vzduchu (9,9 °C) pohybovala 1,7 °C nad dlouhodobým normálem. Nadprůměrně teplé ve srovnání s teplotním normálem daného období byly v roce 2023 v kraji všechny měsíce (s výjimkou dubna a května), zejména pak leden, září a říjen.

S klimatickými podmínkami v jednotlivých letech bezprostředně souvisejí meziroční změny spotřeby zejména v kategorii domácností. V roce 2023 domácnosti v kraji spotřebovaly 93,8 mil. m3 zemního plynu (dlouhodobě nejméně), na jednu domácnost odebírající zemní plyn tak připadala průměrná roční spotřeba 769 m3. Oproti předchozímu roku se jednalo o 92 m3 na domácnost méně, ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo zaznamenáno desetileté maximum, pak šlo o 314 m3 menší spotřebu.

Roční spotřeba zemního plynu na 1 domácnost odebírající plyn a průměrná teplota vzduchu
v Pardubickém kraji

Zdroj: Energetický regulační úřad

graf

Podrobnější informace o spotřebě zemního plynu v regionálním členění v roce 2023 (obdobně jako za předchozí roky) je možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu ze Čtvrtletních zpráv o provozu plynárenské soustavy ČR, popř. z Roční zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR.

 

Přílohy

 



¨

Více zpráv k tématu Plyn - LNG, CNG, LPG








Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688