Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. březnu 2024: úřady evidovaly 13,6 tis. volných pracovních míst, podporu pobíralo v kraji 4,4 tis. uchazečů

10. 4. 2024

Ke konci třetího měsíce roku 2024 evidovaly úřady práce v Pardubickém kraji 13,6 tis. volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší březnovou hodnotu od roku 2018. Naopak nejvyšší březnovou hodnotu v kraji za posledních sedm let evidujeme v rámci podílu nezaměstnaných osob, ten zde ke konci března činil 3,14 % a byl o 0,16 procentního bodu nižší než v předchozím měsíci. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 4,4 tis. uchazečů o zaměstnání a její průměrná měsíční výše dosáhla částky téměř 10 tis. Kč.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci března 2024 hodnoty 3,14 %, což znamenalo nejvyšší březnovou hodnotu v kraji od roku 2018. Zatímco ve srovnání s koncem předchozího měsíce se nezaměstnanost v kraji i celé ČR snížila (v kraji o 0,16 procentního bodu, v celé ČR o 0,11 procentního bodu), oproti konci března 2023 vzrostla (v kraji o 0,21 procentního bodu, celostátně o 0,13 procentního bodu). Podíl nezaměstnaných mužů se v kraji meziměsíčně snížil o 0,24 procentního bodu na 2,92 % ke konci třetího měsíce roku 2024 a podíl nezaměstnaných žen o 0,07 procentního bodu na 3,37 %. Oproti konci března 2023 se první jmenovaný podíl zvýšil o 0,33 procentního bodu, druhý jmenovaný o 0,07 procentního bodu.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 31. březnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci března 2024 pohyboval v rozmezí od 2,85 % v Praze po 6,01 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,86 %). Druhou nejnižší hodnotu v tomto žebříčku měl Zlínský kraj (3,06 %), druhou nejvyšší Moravskoslezský kraj (5,37 %). Pardubickému kraji patří již od konce září 2023 pátá nejnižší hodnota (3,14 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci třetího měsíce roku 2024 pohybovala v rozmezí od 1,45 % v okrese Praha-východ po 8,17 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 11. až 41. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,81 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,66 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost snížila v 69 ze 77 okresů ČR. Zatímco k nejvýraznějšímu poklesu došlo v okrese Znojmo (o 0,60 procentního bodu), nejvýraznější nárůst evidujeme v okrese Most (o 0,11 procentního bodu). Mezi okresy kraje nejvíce poklesla nezaměstnanost na Chrudimsku (o 0,37 procentního bodu), naopak nejméně na Pardubicku (o 0,01 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. březnu 2024
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci třetího měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 11 238 nezaměstnaných osob, z toho 15,4 % patřilo mezi osoby se zdravotním postižením a 5,7 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 4 425 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše zde dosáhla částky 9 989 Kč (celostátně 10 778 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (10 465 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v březnu 2024 nově hlásilo 1 400 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 925 osobám, z toho 151 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji snížil o 525, v komparaci se stavem ke konci třetího měsíce roku 2023 vzrostl o 908.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci března 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 568 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší březnovou hodnotu od roku 2018. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 38, oproti stavu z konce března 2023 pak o 1 533. Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci března 2024 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 75,9 %, v celé ČR 73,0 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 16,5 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 13,9 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,3 % míst (celostátně 7,4 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,2 % míst (v ČR 5,7 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci března 1,2 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,6krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,2krát více pracovních míst. Méně příznivou situací se prezentovaly okresy Chrudim a Svitavy, ve kterých připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání pouze 0,9 volného pracovního místa.