Připravované EU Nařízení o obalech a odpadech z obalů

Povede-li se nové nařízení přijmout, pak bude aplikovatelné ve všech členských zemích přímo, bez nutnosti či dokonce možnosti jakékoliv odchylné domácí právní úpravy. Bude-li probíhat vše tak jak má, účinnost se předpokládá od 1. ledna 2029. Jeho zrod není přímočarý. Začátkem března 2024 byla dosažena dohoda o novém znění nařízení mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Od původního návrhu předloženého Evropskou komisí v prosinci 2023 se poměrně dost liší, komise má proto proti nově dohodě výhrady, ale blokovat ji prý nebude, aby bylo možné nařízení přijmout ještě před volbami do Evropského parlamentu teď v červnu. Stručný obsah nařízení především s ohledem na české, lokální souvislosti či diskutované body se dovíte v článku.

Český kontext

Nejdříve k domácím souvislostem. Abychom to měli specificky česky nejednoduché, ministerstvo životního prostředí se rozhodlo ještě před přijetím EU Nařízení navrhnout rozsáhlou novelu zákona o obalech, která se v mnohém s nařízením překrývá. Např. v zavedení zálohového systému pro plastové obaly. Účinnost české novely byla navržena již na 1. ledna 2026. Tj. k datumu, kdy by se ne všichni prodejci stihli na spuštění a vybudování zálohovacího systému připravit. Jelikož však nebylo jasné, zda se návrh systému podle novely bude vůbec shodovat s navrženým EU nařízením, a z několika dalších důvodů, proti novele se postavil nejen Svaz obchodu a cestovního ruchu a Hospodářská komora ale také obce a několik ministerstev. Osud české novely je tedy nejistý.

Zpátky ale k EU nařízení o obalech a odpadech.

Nové EU nařízení pokrývá několik klíčových oblastí:

Recyklovatelnost obalů;
Zákaz určitých druhů obalů;
Pravidla pro zálohové systémy a systémy opětovného použití;
Pravidla pro možnost zákazníků využívat vlastní obaly (jak v obchodě, tak při odběru jídel z gastro zařízení).

Diskuze představitelů členských států s Evropským parlamentem se vyostřila ohledně pravidel pro zálohování (článek 26) a zákazů určitých obalů (článek 22). Členské státy také požadovaly určitou flexibilitu na národní úrovni pro udržení stávajících systémů záloh a opětovného používání.

Kritizováno je rovněž to, že se nové právní normy koncentrují převážně na omezení a zákaz plastových obalů ve srovnání s ostatními obalovými materiály. Podle některých evropských asociací jde o porušení zásady rovného zacházení v EU. Například návrh jednorázových obalů pro čerstvé ovoce a zeleninu zakazuje pouze plastové obaly a ty z ostatních materiálů jsou povoleny. Dalším z příkladů je zákaz jednorázových obalů pro potraviny a nápoje pro spotřebu v místě restaurace či občerstvení. Ten se také vztahuje pouze na plastové obaly.

Tato silná orientace pouze na zákaz plastových obalů povede podle asociací k nahrazení plastů zejména kompozitními papírovými obaly s plastovou nepropustnou membránou. Dojde tak k přechodu od silně regulovaných plastových obalů k neregulovaným jednorázovým obalům. Kompozitní papírové obaly s plastovou složkou jsou navíc špatně recyklovatelné a těžší než samotné plastové obaly.

Jakou regulaci zálohování navržené EU nařízení bude pravděpodobně obsahovat?

Domácích prodejců se nejvíce dotkne právě diskutovaný návrh článku 26, který stanoví pravidla pro zálohování.

Podle čerstvých zpráv z minulého týdne předběžná dohoda mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem stanoví, že zálohování plastových nápojových obalů bude muset být prováděno všemi prodejci, jako konečnými distributory obalů, s prodejní plochou větší než 100 m2. Česká novela navíc počítala i s benzinkami a spor byl o tom, co by se mělo započítávat do plochy 100 m2.

Koneční distributoři budou podle posledního znění EU nařízení povinni bezplatně přijímat veškeré opětovně použitelné obaly stejného typu, formy a velikosti jako obaly, které sami uvádějí na trh, v rámci tohoto konkrétního systému opětovného použití v místě prodeje, a zajišťovat jejich zpětné získání a vrácení po celém distribučním řetězci.

Koneční uživatelé by podle EU nařízení měli mít možnost vrátit obaly v místě, kde dochází k jejich předání, nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Konečný distributor musí plně vyrovnat spojené zálohy nebo podniknout kroky k oznámení vrácení obalů podle pravidel správy konkrétního systému opětovného použití, což může znamenat vyrovnání spojených záloh. V případě novely českého zákona se také řešilo, zda bude možné jako odměnu za vrácení zálohovaného obalu poskytovat body a slevy do zákaznického systému příslušného odberatele.

Pro zajištění odběru obalů budou moci být založeny poolingové společnosti. Podle navrženého znění však tyto poolingové společnosti nebudou moci přesahovat 40% tržního podílu na relevantní kategorii nápojů a neměli by obsahovat víc než 5 hlavních konečných distributorů.

Návrhu české novely zákona o obalech přitom principiálně počítá pouze s jediným dominantním poolingovým systémem pro celou ČR. Z pohledu ČR proto bude v tomto ohledu důležité, zda bude schválena možnost mít odlišný domácí systém přijatý před EU nařízením. Jinak by přijetí vlastního systému, který by se musel hned po zavedení zrušit nedávalo žádný smysl.

Další požadavky EU nařízení

Požadavky na udržitelnost obalů:

Všechny obaly uvedené na trh budou muset být recyklovatelné do roku 2030 a do roku 2035 musí být recyklovatelné obaly recyklovány ve velkém měřítku.
Zákaz obalů pro potraviny, které obsahují per-a polyfluorované alkylsubstance (PFAS) nad určité limity. Tento zákaz bude znovu posouzen do 4 let od data aplikace nařízení.

Minimalizace obalů:

Pro snížení zbytečných obalů je stanoven maximální poměr prázdného prostoru 50% v seskupených, transportních a obalech pro e-commerce, které se mají uplatňovat od 1. ledna 2030 nebo 36 měsíců po nabytí účinnosti příslušných delegovaných aktů.
Požaduje se, aby výrobci a dovozci zajistili, že hmotnost a objem obalů budou minimalizovány.

Recyklovaný plastový obsah v obalech:

Minimální recyklovaný obsah 35 % pro opakovaně použitelné plastové obaly, pro jednorázové minimálně 30 % pro roky 2030 a 2040.
K 1. lednu 2040 musí jakákoli plastová část obalu uvedená na trh obsahovat až 65 % recyklovaného obsahu získaného z odpadu po spotřebiteli.
Komise přezkoumá provedení cílů pro rok 2030 a posoudí proveditelnost cílů pro rok 2040. Tři roky po nabytí účinnosti nařízení musí Komise posoudit stav technologického rozvoje bio-založených plastových obalů.