Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v roce 2023: v kraji žilo 580 744 obyvatel, na celkovém přírůstku se podílela výhradně migrace

Ve Zlínském kraji žilo k 31. 12. 2023 podle předběžných údajů 580 744 obyvatel a během loňského roku se jejich počet zvýšil o 213 . Na celkovém přírůstku se podílela výhradně migrace. Vlivem stěhování přibylo za sledované období 1 628 osob. Přirozenou měnou naopak ubylo 1 415 obyvatel. Meziročně se snížily téměř všechny sledované ukazatele, a to živě narození, zemřelí, přistěhovalí, rovněž sňatky i rozvody. K navýšení došlo pouze u vystěhovalých.

Na území České republiky žilo ke konci roku 2023 celkem 10 900 555 osob a meziročně se počet obyvatel navýšil o 73 026 osob, tj. 6,7 ‰ v relativní vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel). Ve Zlínském kraji žilo ke konci loňského roku 580 744 osob a obyvatelstvo Zlínského kraje představovalo 5,3 % celkové populace republiky.

Zlínský kraj se zařadil mezi 12 krajů, které registrovaly celkový přírůstek obyvatelstva, přičemž hodnota Zlínského kraje byla nejnižší jak v absolutním, tak v relativním vyjádření (213 osob, 0,4 ‰). Nejvyšší celkový přírůstek zaznamenala Praha (27 406 osob, 19,9 ‰). Proti tomu dva kraje evidovaly úbytek obyvatelstva, a to Ústecký s nejvyšším poklesem o 1 168 osob (-1,4 ‰) a Moravskoslezský se snížením o 470 osob (-0,4 ‰). Ve Zlínském kraji došlo k navýšení obyvatelstva v okresech Uherské Hradiště (240 osob, 1,7 ‰) a Vsetín (121 osob, 0,8 ‰), snížení nastalo v okresech Kroměříž (-112 osob, -1,1 ‰) a Zlín (-36 osob, -0,2 ‰).

Tab. 1 Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2023

Tabulka 1: Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2023

Během roku 2023 se ve Zlínském kraji živě narodilo 4 861 dětí, o 500 (-9,3 %) méně proti roku 2022. Generace narozených v roce 2023 byla nejslabší od vzniku kraje. Mezi živě narozenými převažovali z 51,4 % chlapci. Hrubá míra porodnosti činila 8,4 ‰, mezikrajsky 7. nejvyšší hodnota při shodné republikové úrovni. Nejvyšší porodnost 9,1 ‰ evidovala Praha, nejnižší Karlovarský kraj (7,2 ‰). Na území Zlínského kraje nastala nejvyšší porodnost v okrese Kroměříž (8,7 ‰) a nejnižší v okrese Zlín (7,8 ‰). Prvorozených dětí se v kraji živě narodilo 2 214 (45,5 %), druhorozených 1 947 (40,1 %) a jako třetí a další v pořadí 700 dětí (14,4 %). Podíl živě narozených dětí v manželství činil 58,3 %. Mimo manželství se narodilo 41,7 % dětí, což byla po Praze (38,5 %) druhá nejnižší hodnota mezi kraji při republikové úrovni 47,1 %.

V loňském roce zemřelo ve Zlínském kraji 6 276 obyvatel, o 419 (-6,3 %) méně než v roce 2022. Hrubá míra úmrtnosti 10,8 ‰ byla mezikrajsky 6. nejvyšší. Na prvním místě skončil Ústecký kraj s 11,7 ‰, na opačném konci žebříčku se umístila s nejnižší hodnotou Praha (8,9 ‰). Republiková úroveň činila 10,4 ‰. V nižších administrativních celcích Zlínského kraje měl nejvyšší úmrtnost 11,9 ‰ okres Kroměříž a nejnižší 10,1 ‰ okres Uherské Hradiště. V celkovém úhrnu zemřelo 3 191 mužů a 3 085 žen, více jak tři čtvrtiny (75,7 %) zemřelých bylo ve věku 70 a více let. Krajská hodnota kojenecké úmrtnosti 2,9 ‰ byla republikově nadprůměrná (úroveň ČR 2,2 ‰) a po Ústeckém kraji (3,2 ‰) druhá nejvyšší.

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2023

Přirozenou měnou v loňském roce ubylo na území Zlínského kraje 1 415 obyvatel, v relativním vyjádření 2,4 ‰. Úbytek obyvatel přirozenou měnou evidovaly všechny kraje kromě Prahy, která evidovala přirozený přírůstek 0,3 ‰. Mezi kraji se zápornou přirozenou měnou obsadil Zlínský kraj 7. příčku, přičemž největší pokles vykazoval Karlovarský kraj (-4,1 ‰). Na území Zlínského kraje převýšil počet zemřelých počet živě narozených ve všech okresech, absolutně nejvíce ve Zlíně (-580 osob), relativně v Kroměříži (-3,1 ‰). Nejmenší úbytek v obou parametrech evidoval okres Uherské Hradiště (-200 osob, -1,4 ‰).

Celkový nárůst obyvatelstva Zlínského kraje, i přes meziroční pokles migračního salda o 82,7 %, způsobil migrační přírůstek. Převaha přistěhovalých nad vystěhovalými činila k 31. 12. 2023 celkem 1 628 osob. Relativní hodnota 2,8 ‰ znamenala druhý nejnižší přírůstek po Ústeckém kraji (2,5 ‰) při republikovém průměru 8,7 ‰. Kladné migrační saldo evidovaly všechny kraje, nejvíce v Praze (19,7 ‰). Z okresů Zlínského kraje měl nejvyšší absolutní přírůstek 544 osob okres Zlín, relativní okres Uherské Hradiště (3,1 ‰). Nejnižší přírůstek absolutní i relativní evidoval okres Kroměříž (217 osob, 2,1 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2023 (relativní údaje)

Graf 1: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2023 (relativní údaje)

Do Zlínského kraje se v průběhu loňského roku přistěhovalo 7 803 osob, o 5 835 (-42,8 %) osob méně než v roce 2022. Prudký pokles hodnoty byl ovlivněn snížením migrační vlny obyvatel z Ukrajiny. Relativní hodnota 13,4 ‰ byla mezikrajsky druhá nejnižší po Moravskoslezském kraji. Mezi přistěhovalými do Zlínského kraje převažovaly ženy (52,4 %). Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 4 117 osob (52,8 %), ze zahraničí 3 686 osob (47,2 %). Ve Zlínském kraji evidoval největší objem přistěhovalých okres Zlín (3 493 osob, 18,2 ‰). Nejmenší počet přistěhovalých měl okres Kroměříž (1 771 osob), v relativním vyjádření okres Vsetín (15,4 ‰).

Graf 2 Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2019 až 2023 (k 31. 12.)

Graf 2: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2019 až 2023 (k 31. 12.)

Ve sledovaném období se ze Zlínského kraje vystěhovalo 6 175 osob a proti roku 2022 se počet vystěhovalých zvýšil o 1 970 (46,8 %) osob. Relativní hodnota 10,6 ‰ byla mezikrajsky třetí nejnižší po Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Mezi vystěhovalými ze Zlínského kraje převažovaly ženy (51,2 %). Do ostatních krajů se odstěhovalo 4 839 osob (78,4 %) a do zahraničí 1 336 (21,6 %) osob. Z okresů Zlínského kraje měl nejvíce vystěhovalých obyvatel Zlín (2 949 osob, 15,3 ‰). Nejméně osob se vystěhovalo z okresu Kroměříž (1 554 osob), v relativním vyjádření z okresu Vsetín (12,4 ‰).

Za rok 2023 bylo uzavřeno ve Zlínském kraji 2 423 sňatků, meziročně o 478 (16,5 %) méně. U obou pohlaví se převážně jednalo o první sňatek. Míra sňatečnosti 4,2 ‰ byla mezikrajsky nejnižší a pod republikovou hodnotou 4,4 ‰. Mezi okresy bylo nejvíce sňatků (816) uzavřeno na Zlínsku, nejméně (469) na Kroměřížsku, kde byla naměřena nejvyšší míra sňatečnosti (4,5 ‰), přičemž nejnižší míru evidoval okres Uherské Hradiště (3,9 ‰).

Rozvedeno bylo loni na území Zlínského kraje celkem 948 manželství, proti roku 2022 o 54 (5,4 %) manželství méně. Rozvodovost činila 1,6 ‰ a po Kraji Vysočina (1,6 ‰) byla druhá nejnižší, přičemž republikový průměr činil 1,8 ‰. Z necelých 60 % rozvedených manželství na území Zlínského kraje se jednalo o manželství s nezletilými dětmi. Více než 70 % manželství bylo rozvedeno na společný návrh, v necelých 20 % podala návrh žena. Z okresů Zlínského kraje se nejvíce (340) manželství rozvedlo v okrese Zlín, na něhož připadla největší rozvodovost 1,8 ‰. Nejmenší počet rozvodů registroval okres Kroměříž (177 rozvodů) a nejmenší rozvodovost okres Vsetín (1,5 ‰).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.