Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - prosinec 2023

Česká republika od druhé poloviny minulého roku čelila poklesu reálné ekonomiky a vysoké inflaci. Ekonomická stagnace a pomalu ustupující inflace provázela i letošní rok a k očekávané revitalizaci ekonomického růstu prozatím tedy nedošlo. Dokonce se tuzemská ekonomika, jako jediná ekonomika v celé Evropské unii, stále nedostala nad úroveň před začátkem pandemie (tj. rok 2019). Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že by tato ekonomická situace měla mít negativní dopad na hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“), tak dle dosažených výsledků tomu tak není. Územní rozpočty hospodařily na konci roku s historicky nejvyšším kladným saldem rozpočtu ve výši 72,2 mld. Kč. Meziročně vzrostlo saldo rozpočtu více než dvojnásobně. ÚSC se tedy nacházejí v nejlepší finanční kondici za poslední dekádu. Jak již naznačoval vývoj hospodaření územních rozpočtů od poloviny roku 2023, kraje a obce jsou schopny čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, a to v důsledku dostatku vlastních příjmů, což vyplývá z významného přebytku provozního salda a výše úspor.

Od poloviny roku 2023 začal sílit dezinflační trend, který byl patrný zejména v posledních měsících. Cenová hladina v prosinci meziročně vzrostla o 6,9 % a oproti listopadu klesla o 0,4 p.b. Je důležité poznamenat, že by prosincová meziroční inflace byla o 2,7 p.b. nižší bez vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií implementovaných v posledním čtvrtletí roku 2022, tj. úsporným tarifem a odpuštěním poplatku na podporované zdroje energie. I přesto však průměrná inflace v roce 2023 dosáhla třetí nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné České republiky.

Inflace v letošním roce nadále zvyšovala výdaje ÚSC (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň přispěla ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa DPH a DPPO), a tedy i daňových příjmů ÚSC. Vyššího inkasa daňových příjmů bylo také docíleno v důsledku posílených výnosů firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování. Růst daňových příjmů se v průběhu celého roku vyvíjel v souladu s predikcí MF a v případě krajů ještě překonal predikovaný růst o více než 1 mld. Kč, v případě obcí dokonce o 6 mld. Kč. Inflační tlaky samozřejmě vedly ke zdražení investic a tím pádem i k určitému poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí. Navzdory tomu investiční aktivity ÚSC v průběhu roku rostly. Na tom se podílely výlučně kraje, které rekordně investovaly. Naopak obce a zejména hl. m. Prahav roce 2023 omezovaly investice. ÚSC v letošním roce nevyužily plně svůj investiční potenciál ve výši 42 mld. Kč. Nevyužití investičního potenciálu se stalo trendem především u obcí a u hl. m. Prahy, které své investiční možnosti nevyužily ve většině období od roku 2013.

Zatímco kraje v komparaci s rokem 2022 mírně zvýšily svůj dluh a zároveň meziročně zvýšily investiční výdaje, tak obce (včetně hl. m. Prahy) meziročně snížily svůj dluh, ale zároveň i investiční výdaje. ÚSC, vč. zřízených příspěvkových organizací, v letošním roce pokračovaly v akumulaci peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) na závratných 479,7 mld. Kč, což s ohledem na nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflaci nebylo příliš výhodné, a to ani za účelem budoucí realizace investic převážně z vlastních zdrojů. V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. Je tedy nepochopitelné, proč obce, zejména hl. m. Praha, nerealizovaly investiční akce a naopak šetřily. Vklady na BÚ tak zbytečně ztrácely na hodnotě. Jelikož je hlavním cílem obcí dle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, čehož může být dosaženo právě investicemi, které vedou k modernizaci krajské a obecní infrastruktury a tím ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel, tak obce vytvářením nadměrných úspor nemohly tento cíl plnit.  

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) a kraje v roce 2023 hospodařily s přebytkem 72,2 mld. Kč a dosáhly historicky nejvyššího kladného salda rozpočtu. Výsledek hospodaření demonstruje skutečně výbornou finanční kondici územních rozpočtů, která nemá obdobyⁱ (viz graf č. 1). Výsledek je ještě více umocněn s ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci, které musela naše tuzemská ekonomika v roce 2023 čelit.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v roce 2023 činily 841,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,2 %, tj. o 98,1 mld. Kč. Pokud očistíme celkové příjmy krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹, tak příjmy budou činit 646 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱⁱ územních rozpočtů dosáhly 524,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,9 %, tj. o 67,9 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 60,1 mld. Kč, na 447,4 mld. Kč. V porovnání s rokem 2022 vzrostla i soběstačnost územních rozpočtůⁱⁱⁱ, která na konci roku tvořila 81,2 %. V průběhu roku rostly i přijaté transfery územními rozpočty, a to o 10,5 %, tj. o 30,1 mld. Kč, na 317 mld. Kč. Z toho neinvestiční přijaté transfery činily 275,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 22 mld. Kč. Investiční přijaté transfery se meziročně navýšily o 24,1 %, tj. o 8,1 mld. Kč a dosáhly 41,8 mld. Kč.

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v roce 2023 činily 769,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,3 %, tj. o 58,7 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹výdaje činí 573,8 mld. Kč. Na konci roku 2023 běžné výdaje dosáhly 603,3 mld. Kč (meziroční růst o 8,6 %, tj. o 47,6 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v prosinci dosáhly 166,1 mld. Kč a meziročně se navýšily o 7,2 %, tj. o 11,1 mld. Kč.

V roce 2023 realizovaly ÚSC konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 6,7 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11,8 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).  

I. Hospodaření krajů

Kraje v roce 2023 hospodařily s rekordním přebytkem rozpočtu ve výši 16 mld. Kč, čímž stvrdily svou výbornou finanční kondici, kterou konstantě vykazovaly od druhé poloviny roku. Zatímco v uplynulém roce saldo rozpočtu v prosinci meziročně mírně pokleslo, tak na konci roku 2023 se výsledek hospodaření meziročně více než zdvojnásobil (viz graf č. 2). Na tom se podílelo především výrazné zlepšení hospodaření Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Pouze Karlovarský kraj hospodařil na konci roku 2023 se záporným saldem rozpočtu.

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci roku 2023 dosáhly 356,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,9 %, tj. o 43,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹příjmy činí 185,5 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱⁱkrajů představovaly 119,8 mld. Kč (meziroční růst o 17,2 %, tj. o 17,6 mld. Kč) a tvořily 64,6 % celkových očištěných příjmů². Kraje oproti obcím vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.

Jak vyplývá z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů má od roku 2013 výrazný rostoucí trend³. Inkaso daňových příjmů krajů na konci roku činilo 106,7 mld. Kč (meziroční růst o 16,5 %, tj. o 15,1 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso zvýšilo více než dvojnásobně (růst o 59,9 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 35,2 %, tj. o 7,9 mld. Kč, na 30,4 mld. Kč. Důvodem byly posílené o výnosy firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování. Meziročně vzrostlo inkaso DPFO o 21 %, tj. o 3,8 mld. Kč, na 22,2 mld. Kč a inkaso DPH, které meziročně vzrostlo o 6,6 %, tj. o 3,3 mld. Kč, na 53,6 mld. Kč, kde byla primární příčinou inflace. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Růst daňových příjmů se v průběhu celého roku vyvíjel v souladu s predikcí MF a dokonce ještě překonal predikovaný růst o více než 1 mld. Kč.

Kraje v roce 2023 přijaly transfery ve výši 237 mld. Kč (meziroční růst o 12,3 %, tj. o 25,9 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které v prosinci činily 216,2 mld. Kč, se meziročně navýšily o 8,9 %, tj. 17,6 mld. Kč. Největší objem neinvestičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 162,2 mld. Kč (meziroční růst o 6,8 %, tj. o 10,3 mld. Kč) a z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve výši 22,9 mld. Kč (meziroční růst o 12,1 %, tj. o 2,5 mld. Kč). Kraje také obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 6 mld. Kč (meziroční růst 160,8 %, tj. o 3,7 mld. Kč). Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.

Investiční transfery zaznamenaly v roce 2023 výraznější růst, neboť kraje jich meziročně přijaly o 66 %, tj. o 8,2 mld. Kč více, a dosáhly tak 20,7 mld. Kč. Největší objem investičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly necelých 7 mld. Kč (meziroční růst 13,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 5,5 mld. Kč (meziroční růst 36,4 %, tj. o 1,5 mld. Kč). Kraje také nově obdržely transfery z kapitoly Ministerstvo dopravy na pořízení a modernizace železničních kolejových vozidel ve výši 3 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů ke konci prosince 2023 dosáhly 340,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,5 %, tj. o 35,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹výdaje činí 169,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 8 %, tj. o 21,3 mld. Kč, na 289,9 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery PO, a to základním a mateřským školám z titulu přímých nákladů na vzdělávání. Dále pak běžnými výdaji na ubytování osob z Ukrajiny kompenzovaných ze státního rozpočtu. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 218,4 mld. Kč a tvořily 75,3 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.

Kraje v roce 2023 nadále pokračovaly ve zvýšené míře investování, o čemž vypovídá meziroční růst kapitálových výdajů, které vzrostly o 37,1 %, tj. o 13,8 mld. Kč, na 50,9 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla) a transfery zřízeným PO na silnice. S ohledem na stále vyšší míru inflaci, která provázela rok 2023, se zvýšená investiční aktivita vyplatí.

Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v prosinci dosáhl 40,7 % a meziročně vzrostl. Jak je patrné z grafu č. 7, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou je rok 2017 a rok 2022, kdy kraje zvýšily investice, i když obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí závislost krajů na investičních transferech (zejména dotacích).

Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldo^iv představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část pak zvyšuje úspory. Očištěné provozní saldo^iv krajů v roce 2023 činilo 38,2 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 30,1 mld. Kč (viz graf č. 8). Kraje tak v roce 2023 nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 8 mld. Kč. Nevyužití investičního potenciálu krajů dosáhlo v letošním roce svého rekordu, což plně koresponduje s historicky nejvyšším vykázaným přebytkem hospodaření. Pokud se podíváme na data od roku 2013, tak kraje v převážné většině sledovaného období nevyužily plně svůj investiční potenciál a naopak šetřily. V souvislosti s vysokou inflací, která probíhala od roku 2022, se úspory krajů zbytečně znehodnocovaly.

V prosinci roku 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 182,8 mil. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 5,5 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 9,1 mld. Kč.

Dluh a stav na BÚ krajů:

Dluh krajů (vč. jimi zřízených PO) v roce 2023 činil 26 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 2,7 %, tj. o 0,7 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Olomouckém kraji. Nadále se sice dluh krajů meziročně zvyšuje, ale zároveň se meziročně zvyšují i investiční výdaje krajů. Jak demonstruje graf č. 9, růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vyšplhaly o 3,25 p.b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.

V roce 2023 kraje měly uložené peněžní prostředky na BÚ (vč. PO) v hodnotě 93 mld. Kč a meziročně pokračovaly v navýšení úspor o 30,5 %, tj. o 21,7 mld. Kč, což s ohledem na nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflaci úspory značně znehodnocovalo. Jak je patrné z grafu č. 9, tak stavy na BÚ krajů v posledních letech dynamicky rostou, zatímco dluh krajů měl v letech 2013–2019 klesající tendenci. Dynamika růstu úspor je několikanásobně větší než dynamika růstu dluhu (stavy na BÚ krajů od roku 2013 vzrostly o 257,8 % a dluh poklesl o 3 %). V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.

II. Hospodaření obcí

Obce v roce 2023 vykázaly rekordní přebytek rozpočtu ve výši 55,7 mld. Kč, čímž potvrdily svou výbornou finanční kondici, která nemá za celou historii obdoby. Meziročně se výsledek hospodaření více než zdvojnásobil (viz graf č. 10). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci letošního roku skončil v přebytku 29,3 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 140,8 mld. Kč a výdaji v hodnotě 111,5 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci prosince činily 352,3 mld. Kč, výdaje 325,9 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 26,4 mld. Kč. V roce 2023 hospodařilo s deficitem nejvíce obcí v Kraji Vysočina, v Jihočeském kraji a Středočeském kraji. Za rok 2023 vykázalo deficit celkem 1 541 obcí (24,6 % z celkového počtu obcí).

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí za rok 2023 dosáhly 493,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,7 %, tj. o 55,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ příjmy činí 468,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱⁱ činily 403,1 mld. Kč (meziroční růst o 14,2 %, tj. o 50 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů2. Obce jsou rozpočtově soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.

Jak vyplývá z grafu č. 11, tak inkaso daňových příjmů obcí má od roku 2013 rostoucí tendenci⁴. Objem daňových příjmů obcí na konci roku činil 340,7 mld. Kč (meziroční růst o 15,2 %, tj. o 45 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso více než zdvojnásobilo (růst o 179 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 33,2 %, tj. o 22,8 mld. Kč, na 91,7 mld. Kč. Důvodem byly posílené daňové příjmy o výnosy firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování. Meziročně vzrostlo inkaso DPFO o 20,8 %, tj. o 11 mld. Kč, na 64 mld. Kč a inkaso DPH, které meziročně vzrostlo o 6,6 %, tj. o 9,1 mld. Kč, na 148 mld. Kč, kde byla primární příčinou inflace. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Růst daňových příjmů se v průběhu celého roku vyvíjel v souladu s predikcí MF a dokonce ještě překonal predikovaný růst o více než 6 mld. Kč.

Obce v roce 2023 přijaly transfery v celkové výši 90,1 mld. Kč (meziroční růst o 6,6 %, tj. o 5,6 mld. Kč). Stále se však nejedná o nejvyšší objem přijatých transferů (nejvíce jich obce přijaly v roce 2020). Neinvestiční transfery, které ke konci letošního roku činily 67,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 8,9 %, tj. o 5,5 mld. Kč. Největší objem neinvestičních transferů byl v roce 2023 poskytnut hl. m. Praze z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 20,8 mld. Kč (meziroční růst o 7,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Dále z kapitoly MŠMT byly poskytnuty peněžní prostředky z Operačního programu Jan Amos Komenský ve výši 6 mld. Kč (meziroční růst o 173 %, tj. o 3,8 mld. Kč). Obce přijaly kompenzační příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 0,7 mld. Kč (meziroční růst o 371,3 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 12.

Investiční transfery přijaté obcemi zaznamenaly mírný růst, neboť meziročně vzrostly pouze o 0,2 %, tj. o 0,04 mld. Kč) na 22,4 mld. Kč. Největší objem investičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,4 mld. Kč (meziroční pokles o 20,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč), dále se jedná o transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí v rámci operačního programu Životní prostředí 2021-2027 ve výši 2 mld. Kč. Obce také obdržely transfery z kapitoly MMR na podporu rozvoje regionů ve výši 1,9 mld. Kč (meziroční pokles o 24,9 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 13.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí v roce 2023 činily 437,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,1 %, tj. o 25,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ výdaje činí 413,1 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben výlučně navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 9,3 %, tj. o 27,2 mld. Kč, na 321,7 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu navýšení běžných výdajů došlo u transferů zřízeným PO na základní školy. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 83 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 14.

Kapitálové výdaje obcí v roce 2023 zaznamenaly meziroční pokles o 1,7 %, tj. o 2 mld. Kč a dosáhly 115,7 mld. Kč, z toho kapitálové výdaje hl. m. Prahy meziročně klesly o 0,6 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu došlo u kapitálových výdajů na stavbu silnic a u staveb v oblasti bytového hospodářství. Jak je patrné z grafu č. 15, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou jsou roky 2017 a 2022, kdy obce navyšovaly investice, přestože obdržely nižší objem investičních transferů. V letech 2019 a 2023 došlo k opačné situaci, kdy přes meziroční růst přijatých investičních transferů obce snížily své kapitálové výdaje. S ohledem na stále vyšší míru inflaci, která provázela rok 2023, byla nízká investiční aktivita obcí (zejména hl. m. Prahy) zcela nepochopitelná. V roce 2023 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 19,4 %. Korelace mezi vývojem investic a investičních transferů značí určitou závislost obcí na investičních transferech.

V roce 2023 očištěné provozní saldo^ivobcí činilo 127,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 93,3 mld. Kč. Obce v tomto roce neprofinancovaly téměř 34 mld. Kč a významně tak nevyužily svůj investiční potenciál. V případě hl. m. Prahy očištěné provozní saldo^iv dosáhlo 43,9 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 20,4 mld. Kč. Hl. m. Praha tak v letošním roce neprofinancovalo zhruba 23,5 mld. Kč. Jak vyplývá z grafu č. 16, tak přebytky z provozního salda obcí ve sledovaném období rostly (výjimka roky 2016 a 2019). Obce ve většině sledovaného období nevyužily svůj investiční potenciál (výjimka roky 2013, 2014 a 2018) a stejně tak hl. m. Praha, které dostatečně neinvestovalo po celé sledované období. V době vysoké inflace, tak obce zbytečně přišly o část svých úspor.⁵

Obce v prosinci roku 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 99 mil. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo celkem 1,2 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,8 mld. Kč.

Dluh a stav na BÚ obcí:

Dluh obcí v roce 2023 činil 64 mld. Kč a meziročně klesl o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu koresponduje se stále vysokou mírou inflace a úrokových sazeb, která vede ke zdražení zápůjček a úvěrů, a také s nižší investiční aktivitou obcí. Nejvyšší dluh na obyvatele byl zaznamenán v obcích v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Středočeském kraji. Jak demonstruje graf č. 17, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 k meziročnímu snížení dluhu.

V roce 2023 měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ ve výši 386,8 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 16,7 %, tj. o 55,3 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 17, tak zůstatky na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (růst o 248,3 %), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (pokles o 30,6 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovalo vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky obcí včetně hl. m. Prahy na BÚ ztrácely na hodnotě.

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily v roce 2023 s celkovými příjmy ve výši 5,8 mld. Kč (meziroční růst o 9,6 %, tj. o 0,5 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 5,4 mld. Kč (meziroční pokles o 2,3 %, tj. o 0,1 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,4 mld. Kč.

¹Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
²Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
³Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací.
⁴nbsp; Výjimku tvoří rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací.
⁵Obce by mohly být teoreticky schopné ufinancovat většinu svých investičních aktivit právě z těchto úspor (bez investičních transferů) generovaných v daném roce.
ⁱDruhé nejvyšší saldo rozpočtu bylo dosaženo v roce 2016 ve výši 53,1 mld. Kč.
ⁱⁱVlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ⁱⁱⁱSoběstačnost ÚSC představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech.
^ivOčištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků