Údaje za rok 2023 ukazují stagnující pokrok při snižování počtu úmrtí na silnicích v příliš mnoha zemích
Údaje za rok 2023 ukazují stagnující pokrok v příliš mnoha zemích
Komise dnes zveřejňuje předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2023. V loňském roce bylo v EU při dopravních nehodách zabito přibližně 20,400 osob, což oproti roku 2022 představuje mírný pokles o 1 %. Navzdory určitému pokroku od základního roku 2019[1] je jen málo členských států na dobré cestě ke splnění cíle EU a OSN snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích o polovinu.
Kontrastující obraz v jednotlivých členských státech
Počet úmrtí na silnicích v celé EU klesl v roce 2023 oproti předchozímu roku o 1 %. Zatímco ve srovnání s rokem 2019 to představuje přibližně 2360 méně úmrtí (–10 %), klesající trend se v několika členských státech vyrovnal.
Od roku 2019 se počet úmrtí na silnicích ve Španělsku, Francii a Itálii téměř nesnížil, zatímco v Irsku, Lotyšsku, Nizozemsku, na Slovensku a ve Švédsku vzrostl. Naproti tomu Belgie, Česko, Dánsko, Maďarsko a Polsko jsou v posledních čtyřech letech na dobré cestě ke splnění cíle 50 % snížení počtu úmrtí a vážných zranění na silnicích do roku 2030[2].
Celkové pořadí úmrtí v jednotlivých zemích se výrazně nezměnilo, přičemž nejbezpečnější silnice se stále nacházejí ve Švédsku (22 úmrtí na milion obyvatel) a v Dánsku (27/milion). Bulharsko (82/mil) a Rumunsko (81/mil) vykázaly nejvyšší míru úmrtí v roce 2023. Průměr EU činil 46 úmrtí na silnicích na milion obyvatel.
Nejvíce postižené skupiny
Z dostupných údajů za celou EU za rok 2022 (podrobné údaje za rok 2023 dosud nejsou k dispozici) vyplývá, že 52 % úmrtí v silničním provozu bylo zaznamenáno na venkovských silnicích oproti 38 % v městských oblastech a 9 % na dálnicích.
Trend počtu cyklistů usmrcených na silnicích EU vzbuzuje vážné obavy: v roce 2022 bylo zabito více než 2000 cyklistů. Jedná se o jedinou hlavní skupinu účastníků silničního provozu, která v posledním desetiletí nezaznamenala výrazný pokles úmrtí, zejména v důsledku přetrvávajícího nedostatku vhodné infrastruktury a nebezpečného chování všech účastníků silničního provozu, jako je překročení povolené rychlosti, rozptylování a řízení pod vlivem alkoholu a drog.
Tři ze čtyř úmrtí na silnicích způsobili muži (77 %). Lidé ve věku nad 65 let jsou více ohroženi, neboť představovali 29 % všech úmrtí na silnicích a 21 % obyvatelstva. Podobně tvořili mladí lidé ve věku 18–24 let 12 % úmrtí na silnicích, ale 7 % obyvatelstva.
Cestující ve vozidle (řidiči a cestující) představovali 45 % všech úmrtí, zatímco chodci představovali 18 %, uživatelé jednostopých motorových vozidel (motorová kola a mopedy) 19 % a cyklisté 10 %. Vzorce se výrazně mění v závislosti na věku. Mezi osobami staršími 65 let představují chodci 29 % úmrtí a cyklisté 17 %. Viz zde nejnovější kolizní matice s podrobnými údaji o hlavních vozidlech, která se podílejí na smrtelných silničních nehodách.
V městských oblastech představují zranitelní účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a uživatelé jednostopých motorových vozidel) téměř 70 % celkového počtu úmrtí. K úmrtím účastníků silničního provozu dochází v převážné většině případů, kdy se nehoda týká osobních automobilů a nákladních automobilů, což podtrhuje potřebu zlepšit ochranu těchto zranitelných účastníků silničního provozu. Zde viz nejnovější kolizní matice pro městské silnice.
Pozadí
V roce 2018 si EU stanovila cíl 50 % snížení počtu úmrtí na silnicích – a poprvé i vážných zranění – do roku 2030. To bylo stanoveno ve strategickém akčním plánu Komise pro bezpečnost silničního provozu a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu naobdobí 2021–2030, který rovněž stanovil plány bezpečnosti silničního provozu s cílem dosáhnout do roku 2050 nulového počtu úmrtí na silnicích („vize nula“).
V březnu 2023 předložila Komise balíček návrhů týkajících se bezpečnosti silničního provozu, včetně aktualizovaných požadavků na řidičské průkazy a lepšího přeshraničního prosazování pravidel silničního provozu.
Bezpečnost silničního provozu je rovněž klíčovým prvkem nedávných politických iniciativ EU v oblasti mobility, včetně strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, nového nařízení o TEN-T a rámce pro městskou mobilitu. Ve svém návrhu evropského prohlášení o cyklistice Komise uznává, že bezpečnost je předpokladem motivace lidí k jízdě na kole, a pracuje na přípravě pokynů pro požadavky na kvalitu týkající se zranitelných účastníků silničního provozu, včetně cyklistů.
Spolu s dnešními statistikami zveřejnilo Evropské středisko pro sledování bezpečnosti silničního provozu také novou výroční statistickou zprávu a aktualizovanou řadu profilů jednotlivých zemí.
Pro více informací
Statistiky bezpečnosti silničního provozu 2023 podrobněji
Úmrtí na silnicích na milion obyvatel – předběžné údaje za rok 2023
Zdroje: Databáze EU CARE o dopravních nehodách a vnitrostátních zdrojích; Údaje o počtu obyvatel pocházejí z Eurostatu.
Údaje za rok 2023 vycházejí z předběžných údajů za většinu zemí a po zveřejnění konečných údajů na podzim 2024 podléhají změnám. Odhady na rok 2023 zahrnují celý rok a všechny silnice a týkají se úmrtí do 30 dnů, ale u následujících zemí jsou založeny na částečných údajích: Španělsko (venkovské silnice), Nizozemsko (částečné údaje; počet úmrtí evidovaných policií je rovněž podhodnocen přibližně o 10–15 %), Portugalsko (úmrtí do 24 hodin) a Švýcarsko (6 měsíců). V roce 2023 nedošlo v Lichtenštejnsku k žádnému úmrtí na silnicích.
Údaje za rok 2023 jsou porovnány se třemi časovými obdobími: 2022 (předchozí rok), 2019 (základní rok pro cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí o 50 %) a průměr za období 2017–2019 (s přihlédnutím k výkyvům v malých zemích). V Bulharsku se absolutní počet úmrtí mezi lety 2022 a 2023 snížil, ale počet obyvatel klesal rychleji, což vedlo ke zvýšení míry úmrtí. Procentuální změny v tabulce jsou vypočítány na základě absolutního počtu úmrtí, nikoli počtu úmrtí na milion obyvatel.
[2] Je důležité poznamenat, že to je založeno na předběžných a často neúplných údajích.
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Daňové přiznání v roce 2020 i za rok 2019. Změny kvůli koronaviru, platby daní 2020, vysvětlení pojmů i povinností, formuláře zdarma.
- Vodafone tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů Vodafone
- O2 tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů O2
- Nejlevnější tarify 2023 - srovnání tarifů operátorů
- Neomezený tarif 2023 - nejlevnější neomezené tarify
- T-Mobile tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů T-Mobile
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Daň z příjmů v roce 2020, změny kvůli koronaviru i daňové přiznání za rok 2019
- 2025 - Rok 2025. Co nového bude v roce 2025 ve financích?
- Sleva na poplatníka 2023 - 30.840. Kč. Slevu může uplatnit zaměstnanec i OSVČ. Sleva zůstává stejná jako v roce 2022.
- Sleva na dítě 2023: na 1. dítě 15.204 Kč, na 2. dítě 22.320 Kč, na 3. a další dítě 27.840 Kč. Daňové zvýhodnění dle počtu dětí
Prezentace
10.03.2025 Nejpopulárnější Samsung má nástupce.
03.03.2025 Xiaomi má úžasný fotomobil. Ti nejrychlejší…
27.02.2025 Ferratum: Banka budoucnosti v tvém mobilu?
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Německo pumpuje miliardy, Čína bojuje s Trumpem – světová ekonomika se mění
Tomáš Volf, Citfin
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Přirozená korekce, nebo obrat na trhu? Ceny pomerančového džusu na burze klesly o 37 procent
Petr Lajsek, Purple Trading
Pohonné hmoty pod 35 Kč za litr? Díky Trumpovi možná již brzy!
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Zlatý býk je k nezastavení: Zlato překonalo hranici 2 900 USD
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v únoru snižuje úrokové sazby, ale s jejich dalším poklesem bude velmi opatrná
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři