Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?
Domácí ekonomika a její veřejné
finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech
desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který
již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul
schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250
mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld.
Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se
v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny
v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy
na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň
položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za
jakých podmínek.
Okamžité či střednědobé zvýšení
výdajů na obranu znamená jednoznačně vyšší veřejné výdaje na úkor rostoucího
deficitu rozpočtu. To může vést k vyššímu vládnímu zadlužení, dalšímu růstu
úrokových nákladů (ty meziročně vzrostly na více než 90 mld. Kč), zhoršení
ratingu apod. Pokud vláda není schopna
financovat zvýšené výdaje z již existujících příjmů, což skutečně není. Musíme
si položit otázku, co jsme ochotní udělat pro další zlepšení naší bezpečnosti.
Buďme upřímní, dosažená rozpočtová konsolidace strukturálního schodku rozpočtu
o 0,1 % na věci nic nemění. Rostoucí příjmy rozpočtu pohltily právě zvýšené
výdaje na obranu, školství či zdravotnictví. Musíme tedy buďto někde významně
ušetřit anebo do rozpočtu razantně ještě přidat. To první není reálné, to druhé
možná. Vyšší veřejné výdaje mají rovněž dopad na inflaci, která u nás konečně
přistává. Meziroční růst cen činil v lednu 2,3 % a jednalo se tak o
nejpomalejší tempo růstu cen za uplynulé téměř tři roky.
Kabinet P. Fialy by tak měl
pokračovat ve svém úsilí o snižování deficitu, které má jednoznačně pozitivní dopad
na inflační tlaky v ekonomice. V případě, že se tedy vláda rozhodne
pro navýšení výdajů na obranu (což v současné situaci dává jednoznačně
smysl) měla by tak učinit při snaze něco víc ušetřit a zároveň navrhnout nové
příjmy. A to v rámci dohody napříč politickým spektrem, mimořádné časy si
žádají mimořádnou vůli se dohodnout. Případný postupný nárůst výdajů na obranu
směrem k 3 %, by neměl být na úkor budoucích generací.
Argos Capital – Partner pro investice do komodit
Máme dlouholeté zkušenosti s obchodováním na kapitálových trzích. Nabízíme služby zahrnující přístup k akciovým a komoditním trhům. Díky spolupráci s předním světovým brokerem, společností Interactive Brokers LLC zajišťujeme přístup na trhy po celém světě. Samozřejmostí je profesionální přístup na individuální bázi, který se přizpůsobí potřebám klienta, jeho rizikovému profilu a investičním cílům.
Více informaci na: www.argoscapital.cz
Okomentovat na facebooku
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz