Ochrana trhu s plynem a rozvoj energetické infrastruktury. Ministr Síkela jednal na Radě pro energetiku

„Minulý týden jsme si připomněli smutné výročí dvou let od zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Historie ruského zneužívání energetických zdrojů jako zbraně proti Evropě však sahá dále do minulosti. V reakci na události posledních let se však Evropa i s přispěním českého předsednictví dokázala sjednotit a ruskému tlaku vzdorovat. Nyní si můžeme říct, že už nás Putin vydírat nemůže, a to je obrovská investice do naší budoucnosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že nesmíme dovolit, abychom nyní dělali kroky, které zmaří odvedenou práci, poškodí naše vztahy a posílí Rusko. „Zavádění poplatků za skladování plynu a přenášení těchto nákladů na spotřebitele v ostatních státech Unie vede k navyšování ceny, což může vést ke zvýhodňování plynu z Ruska na úkor geopoliticky bezpečnějších alternativ. To by znamenalo přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům. Proto jsme společně s dalšími zeměmi vyzvali k lepší ochraně evropského trhu s plynem,“ dodává ministr. České stanovisko na jednání podpořily například země Visegradské čtyřky a Rakousko. Evropská komise v diskuzi dala těmto zemím za pravdu s tím, že má vážné pochybnosti o souladu Českem zpochybněných opatření s právním řádem EU a v tomto ohledu poslala Německu oficiální dopis.

Ministři se dále zabývali možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynu ve střední a východní Evropě. Česká a slovenská přepravní soustava jsou na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit kapacitu na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita na v předávací stanici Branov, a aby nedošlo k ohrožení dodávek do dalších zemí.

„Z hlediska posílení energetické bezpečnosti je prioritou budování infrastruktury, která zajistí dostupnost dodávek od co největšího množství spolehlivých dodavatelů. Oceňuji přístup členských států ohledně podpory budování LNG terminálů, díky kterým jsme více nezávislí na dodávkách plynu potrubní cestou. Musíme ale otevřít diskuzi s Německem o dalším urychlení plánovaných investic do posílení kapacity pro přepravu,“ říká ministr Síkela. Jedním z dalších témat jednání Rady bylo prodloužení opatření zavedených v roce 2022 za českého předsednictví. Ta přímo přispěla k tomu, že ruské vydírání Evropy přes energetickou závislost selhalo. „Jsem rád, že belgické předsednictví navázalo na dojednaná opatření, která jsme přijali během českého předsednictví. Koordinované snížení spotřeby plynu o 15 procent nám totiž výrazně pomohlo posílit energetickou bezpečnost a snížit cenu plynu.

Ministři dále diskutovali o tématu flexibility v elektroenergetice, která je nutná pro další rozvoj a především integraci obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom, že se jedná o klíčový nástroj pro uskutečnění energetické transformace nákladově efektivním způsobem. S nárůstem výroby elektřiny ze slunce a větru totiž roste její význam. „Rychlost rozvoje flexibility bude mít zásadní vliv na schopnost zapojení nových obnovitelných zdrojů, protože pomáhá vyrovnávat nabídku a poptávku energie, která je více závislá na počasí. Umožňuje tak efektivně řídit přenos energie a přizpůsobit poptávku. Díky tomu zajistí stabilitu celého systému.“

Evropská komise také členské státy seznámila s pokrokem při plnění energeticko-klimatických cílů pro rok 2030. Hlavním strategickým nástrojem pro plnění cílů 2030 jsou vnitrostátní plány pro oblast energetiky a klimatu, ve kterých členské státy popisují, jak přistupují k naplňování cílů v rámci pěti pilířů energetické unie – tedy dekarbonizace, energetická účinnost, vnitřní trh s energií, energetická bezpečnost a výzkum, konkurenceschopnost a inovace v energetice – desetiletém horizontu. Jak Česká republika projde procesem dekarbonizace a splnit své evropské závazky, najdete na tomto odkazu.

Na okraji Rady se také uskutečnilo setkání ministrů odpovědných za energetiku ze čtrnácti zemí tzv. Jaderné aliance (12 členů, dva pozorovatelé). Ministři diskutovali další konkrétní kroky pro nastavení vhodných podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v EU, zejména pokud jde o financování, nastavení cílů a politik EU či posílení dodavatelských řetězců. Ministři uvítali spuštění Průmyslové iniciativy EU pro malé modulární reaktory. Jedním z dalších kroků by mělo být zřízení pracovní skupiny Jaderné aliance, která by rozpracovala návrhy pro zlepšení podmínek pro financování investic v oblasti jaderné energetiky v EU. Deklarace ministrů Jaderné aliance z 4. března 2024 je k dispozici na tomto odkazu.