Letem světem: Český průmysl, ruský plyn, ukrajinská munice

V závěru loňského roku se začala zvyšovat globální průmyslová výroba a vývoj naznačuje, že pokles mezinárodního obchodu dosáhl svého dna. Obojí je pozitivní i pro český průmysl, který je v depresivní náladě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že možnost zaslání západních vojsk bojovat na Ukrajině „nelze vyloučit“. Dále, Francie se připojí k iniciativě vedené Českou republikou k nákupu dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu z nečlenských zemí EU.

Dva roky po ruské invazi na Ukrajinu výrazně klesl obchod s energetickými produkty mezi Ruskem a Evropskou unií. EU se s tímto odloučením vypořádala překvapivě dobře, zvláště když mnozí považovali tento scénář za nemožný. Rusko sice přesměrovalo své exporty ropy do Asie, ale nepodařilo se mu najít náhradu za evropský trh s přírodním plynem.

EU snížila dovoz ruských fosilních paliv z přibližně 16 miliard dolarů měsíčně na začátku roku 2022 na zhruba 1 miliardu dolarů měsíčně ke konci roku 2023. Embargo EU na dovoz ropy a ropných produktů vedlo k výraznému snížení poptávky po ruské ropě a posílilo vyjednávací sílu jiných kupců. Došlo k substituci dovozu plynu EU od ruského plynu ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG), přičemž podíl LNG v celkovém dovozu plynu se zdvojnásobil.

Ukázalo se, že úbytek ruského exportu plynu do EU je značný a nelze jej v krátkodobém horizontu nahradit dodávkami do Číny kvůli infrastrukturním omezením.

Obchod s jaderným palivem mezi Ruskem a EU paradoxně vzrostl, ačkoliv obchod s fosilními palivy prudce klesl.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny