Patria (Patria Finance)
Měny-forex  |  26.02.2024 12:55:00

MakroMixér s ekonomem a velvyslancem při OECD Alešem Chmelařem: Proč v Česku propadají reálné mzdy, inspirovat se Koreou a euro je racionální?

Co doporučují ekonomičtí experti OECD Česku? A poslouchá je tu vůbec někdo? Jak se měří blahobyt a proč by si Česko mělo brát příklad z Jižní Koreje? Proč tu dlouhodobě propadají reálné mzdy a proč je euro pro Česko racionální volbou? Opanuje v dalších letech Polsko střední Evropu? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je ekonom a český velvyslanec při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži Aleš Chmelař.

Nejprve klasická tři témata pro hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše.

Lednový propad inflace a co dál

Meziroční inflace v lednu výrazně poklesla ze 6,9 % na 2,3 %. Co na inflačním poli čekat dále? „Inflace klesla do velmi nízkých jednociferných pater, ještě o maličko více, než jsem já osobně očekával a 2,3 % je ještě výrazně níže, než kolem 3 % v lednu čekala Česká národní banka. Leden nastavuje určitou laťku pro zbytek roku a tak po celý tento rok tu meziroční inflaci budeme mít nižší,“ reaguje Jan Bureš.

„Na druhou stranu je to zavádějící, neb meziměsíčně se ceny mohou pohybovat různě a rozhodně to neznamená, že vše v tuto chvíli zlevňuje. Poměrně výrazně meziročně zlevňují potraviny, které byly extrémně drahé na začátku roku 2023, v průběhu roku začaly zlevňovat a v úvodu roku jsou o 4 až 5 procent nižší. Energetická inflace, která v extrému dosahovala 50 až 60 % meziročně, je nyní v jednociferných hodnotách,“ dodává.

Hledá ale také na druhé straně argumentů. „Pořád relativně rychle zdražuje řada služeb. Konkrétně pohostinství, hoteliérství, kde je inflaci stále poněkud pádivá, meziročně u 9 procent. Otázkou je zde, až nám přestanou pomáhat zlevňující potraviny, kam se později celkový inflace opět dostane,“ upozorňuje.

Co na to ČNB a koruna?

„Lednové číslo se jí jistě líbí, na druhou stranu zůstane opatrná. Důvodem je již uvedené. Dalším tématem je, že část ekonomiky nemá ukotvena inflační očekávání. Některé firmy vidí inflaci za tři roky, je to spíše 4-5 % než u 2 %. I v tomto důsledku očekávám, že letos poměrně svižně porostou mzdy. To jsou důvody pro ČNB postupovat se snižováním sazeb opatrněji, spíše po 50 bps na každém dalším zasedání,“ shrnuje Bureš.

Výhled pro rok 2024 a dosavadní tahoun automotive

Jak vidíme letos klíčové segmenty české ekonomiky? Začněme jejím dosavadním tahounem. „Automotive české ekonomice zejména ve druhé polovině roku 2023 zásadně pomáhal. Ač jsme viděli vysoké registrace nových aut, nové objednávky už ke konci minulého roku příliš nerostly a když dnes vidíme výroky čelních představitelů autoprůmyslu, spíše hovoří letošku jako o lehkém poklesu kolem 5 až 6 procent. Je to logické, nasytila se odložená postcovidová poptávka, vedle toho automobilky chystají nové modely. Čekáme, že to nebude trvat dlouho, už proto, že domácnostem se nepovede po odeznění energetické krize špatně, ale tento rok bude z pohledu automotive slabší a průmysl celkově bude letos spíše brzdou české ekonomiky,“ domnívá se Bureš.

Dejme ale již prostor hostovi, kterým je tentokrát ekonom a český velvyslanec při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži Aleš Chmelař.

OECD byla založena už v roce 1948 jako součást Marshallova plánu, kdy měla podporovat spolupráci a ekonomickou jednotu mezi zeměmi, které zůstaly na západ od železné opony. S pádem Berlínské zdi se začala profilovat do globální organizace. Dnes pokrývá veškeré oblasti hospodářské politiky a snaží se zjistit nejvyšší úroveň dobré praxe, aby si jednotlivé státy mohly porovnávat, jak u nich funguje hospodářská politika a veřejná správa. OECD vypracovává nejen mezinárodní hodnocení, ale i metodiky, které mají pomoci státům zjistit svou úroveň a dává tak každému státu určité zrcadlo, shrnuje Aleš Chmelař, stálý představitel České republiky při OECD. Členové zároveň musí splňovat určitá kritéria pro podnikatelské a investiční prostředí, dodává.

Jak tedy je v ČR vnímána? Jsou její doporučení brána vážně a realizována? Doporučení OECD se podle Chmelaře dají rozdělit na tři oblasti. „Zaprvé, „děláte to správně“, jako je například snížení vysoké inflace, konsolidace dluhu. Zadruhé oblasti, kde se snažíme přiblížit kýženého výsledkutrh práce, školství, zaměstnanost žen, zelená politika, energetická účinnost atd. A nakonec „oblast, se kterou neumíme moc dělat, protože politická skutečnost je příliš složitá, než abychom ji implementovali“ – například fragmentace státní správy na úrovni samosprávy a množství obcí. Tato opatření by vyžadovala skutečně širokou veřejnou debatu a nejdou rozhodnout pouze expertně, ale je nutné je demokraticky odpracovat,“ říká Chmelař a jako příklad zmiňuje penzijní reformu.

Jak se liší doporučení OECD od doporučení Evropské komise? Často je vidět překryv, například u uhlíkové tranzice, trhu práce, uvádí Chmelař. OECD ale chápe politickou skutečnost jednotlivých států a snaží se ta doporučení dávat relevantním způsobem, domnívá se Chmelař. „Musíme si ale uvědomit, že doporučení od EU vycházejí z větší legitimity, jsou asertivnější,“ tvrdí Chmelař. EU se nás podle něj snaží dostat na nějaké rámce, protože naše politika má dopad na fungování celého jednotného trhu. „Podle toho, co se vyhodnotí jako strukturální nevýhoda dané ekonomiky, se potom vytváří kohezní politika a tím se rozhoduje o rozdělování miliard,“ pokračuje Chmelař. V OECD dle něj „o peníze nejde“.

Válka na Ukrajině

Jedním z cílů OECD je prosazovat liberalizaci mezinárodního obchodu. Jak si toto téma stojí dnes, když s ohledem na ekonomické či geopolitické okolnosti o liberalizaci 'nikdo nestojí'? „V posledních 5 nebo 10 letech je zde vidět určitá únava z dohod o volném obchodu. OECD tyto podstaty podporuje historicky. Nastavili jsme určitý trend nebo základní myšlenku, která zůstává, ale neznamená to, že se nepřizpůsobujeme. Musí být více diverzifikovaní ať už jako Evropa nebo kolektivní země. Spousta ambicí již byla naplněna, obchod je volnějším vstup do EU, ale není nálada pro další významné dohody o globálním a volném obchodu," reaguje Chmelař a diskuse se volně stáčí k válce na Ukrajině.

Nedaří se ruské politice lépe, než se čekalo a asi i lépe, než bychom si v demokratickém světě přáli? „Předpoklady se horší pro Evropu i Spojené státy, ale zejména pro Evropu a konkrétně Německo. Trend je nižší, než jsme očekávali, ale musíme se kouknout i na dvě věci. Rusko přešlo na válečnou ekonomiku tzn. její parametry včetně těch výchozích, včetně růstu HDP jsou spojeny s nějakou větší investiční aktivitou v rámci vojenského průmyslu a druhá věc je, že mají o něco snazší práci s kapitálovými toky a směrovou politikou tím, že byli odstřiženi od určitých platebních systémů. Mají větší schopnost řídit ekonomiku tím, že nejsou pod takovým tlakem velkých finančních transakcí, což bylo zejména vidět na snaze o stabilizaci rublu. Třetím faktorem je přístup k datům, a to do jaké míry opravdu odpovídají skutečnosti a reálné životní úrovni obyčejných Rusů v ekonomice,“ uvažuje Chmelař.

Česká ekonomika

Česká ekonomika na konci roku 2023 ještě nedosáhla úrovně hospodářského výkonu před pandemií. Eurozóna je 4 % nad úrovní, Polsko 11 % v plusu. Čím to je, že my zaostáváme? „První měsíce po invazi na Ukrajinu pro nás znamenaly největší propady v reálných příjmech prakticky ze všech států. Stále jsme mezi těmi, kde došlo k opravdu výraznému propadu. Vysvětlit se to dá částečně už při pohledu na mapu Evropy, jsme blíže ruskému trhu a ten dopad na naši ekonomiku byl vyšší než na ostatní státy. Došlo také k určité depresi poptávky právě vlivem inflace. Jsme ve stádiu, kdy dochází k určité mzdové stagnaci,“ uvádí Chmelař.

Velkou část polštáře, který jsme měli k dispozici, jsme podle něj vyčerpali ani ne tak covidovými opatřeními, ale změnami v daňové oblasti. "Kde byl ten polštář, dovolím si říct, vyčerpán předtím, než by bylo adekvátní jej po dobu fiskální podpory představit. Celá řada věcí souvisí s určitou stagnací mzdové úrovně u nás a druhá věc je covidové období, které nás zasáhlo docela hluboce,“ uvažuje dále Chmelař.

Má OECD analytický pohled na to, kde se dařilo řešit ekonomické problémy jak v průběhu covid-19 tak energetické krize? „My jsme záhy podporovali krátkodobá opatření, jednotlivých vlád, masivní podpora nebyl kritizovaná prakticky nikde. My jsme nechali tu ekonomiku na umělém dýchání o něco déle, což nás stálo víc fiskálně,“ pokračuje.

Pro v Česku propadají reálné mzdy?

Čím si Aleš Chmelař vysvětluje vysoký propad reálných mezd v Česku za posledních několik let? „My máme tendenci obecně, jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivců, preferovat stabilitu trhu práce, vysokou zaměstnanost, nízkou nezaměstnanost. Na mzdovou oblast se soustředíme méně,“ myslí si ekonom.

V západních zemích Evropy mají lidé podle něj menší toleranci vůči nízkým mzdám, a naopak vyšší toleranci nezaměstnanosti. „Toto je mentálně a kulturně zakořeněno, spousta zaměstnanců na západě by si často řeklo o vyšší mzdy, u nás je určitá vděčnost za to, že to pracovní místo existuje,“ dodává Chmelař.

Roli podle něj hrají také signály plynoucí z politiky, neexistující signalizace soukromému sektoru v podobě silné zvyšování minimální mzdy nebo zaručených mezd. „Když zde není tendence tlačit na soukromou mzdovou sféru platy ve veřejné správě, tak neexistuje tendence ani v té celkové ekonomice dorovnávat to manko snížení reálných mezd,“ vysvětluje ekonom.

Proč a v čem se inspirovat Jižní Koreou?

Z členů organizace OECD by se Česko mělo podle Chmelaře inspirovat Koreou. Tou Jižní. „Oni se od šedesátých let, kdy byli rozvojovou zemí zničenou válkou, snažili vytvořit takové ekonomické prostředí, které z nich udělá rozvinutou zemi. A podařilo se jim to prakticky z nuly na sto,“ myslí si Chmelař. Zařazení do výrobních řetězců se Koreji podle něj podařilo lépe než Čechům, lze to vidět na globálně známých firmách jako Hyundai nebo Samsung.

Střední Evropu opanuje Polsko?

V evropském kontextu stojí podle ekonoma za zmínku Polsko, které jednotlivými krizemi prochází mnohem úspěšněji než jeho sousedé. „Je to velký trh, který už má dostatečně velké vnitřní stabilizátory,“ říká Chmelař. Dále podle něj Poláci profitují z lepšího napojení na západní Evropu díky delší hranici a jednoduššímu terénu. „Ekonomicky vidím, že v dalších pěti až deseti letech budou dominovat prostoru střední Evropy, protože k tomu mají předpoklady a dělají nepříliš výraznou, ale robustní hospodářskou politiku,“ dodává.

Euro v Česku?

Jak se Aleš Chmelař staví k otázce přijetí eura v Česku? „Můj občanský názor je, že euro jako civilizační volba pro Českou republiku je racionální. V prostoru, kde se nacházíme, je euro výhodnější i jako určitá politická signalizace vůle zůstat integrování v evropském prostoru. Otázka je, jestli je teď ten vhodný moment,“ říká Aleš Chmelař. „Myslím, že z hospodářského hlediska je ten rozdíl našeho vstupu a nevstupu hodně malý,“ dodává. V prostředí, ve kterém česká ekonomika funguje, je mít autonomní měnovou politiku podle Chmelaře téměř nemožné. „Naše schopnost manipulovat v prospěch české ekonomiky měnovou politiku je poměrně malý,“ myslí si ekonom. Hospodářské analýzy výhodnosti jedné nebo druhé měny by se podle něj neměli přeceňovat, pozorovaný ekonomický rozdíl při přijetí eura je podle něj malý. „Zájmem České republiky by mělo být stanovení dlouhodobého cíle vstupu do eurozóny, dlouhodobým ve smyslu například deseti let,“ říká Chmelař. Zároveň by ale mělo podle něj mělo být také indikováno, jakou vůli z hlediska konvergence kurzovým kanálem máme, s jakým kurzem by Česko do eurozóny vstupovalo. „Obecně bychom novou měnu měli přijímat při dostatečné veřejné podpoře,“ uzavírá Chmelař.

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

MakroMixér s ekonomem a velvyslancem při OECD Alešem Chmelařem: Proč v Česku propadají reálné mzdy, inspirovat se Koreou a euro je racionální?

 
 

Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:

Pá 16:06  Zklidnění na devizových trzích (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Pá   9:09  Procházka (ČNB): trh nás čte správně Research (Česká spořitelna)
Pá   8:31  Proč je česká koruna odolnější vůči silnému dolaru? ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)



Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688