Výrazný propad důvěry v průmyslu pokračoval i v únoru

Konjunkturální průzkumy (únor 2024)

Důvěra domácích ekonomických subjektů se po mírném zlepšení ve 4. čtvrtletí od začátku letošního roku opět zhoršuje. Souhrnný indikátor důvěry v únoru oproti lednu poklesl o 1,9 bodu na hodnotu 90,6. Ve srovnání s loňským prosincem je hodnota indikátoru níže o 3,2 bodu.

V únoru poklesla důvěra podnikatelů o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a to především díky průmyslu. Důvěra v průmyslu zaznamenala prudký pokles již druhý měsíc v řadě a nachází se nejníže od loňského září. Pokud půjdeme více do struktury indikátoru důvěry v průmyslu, tak v únoru pokleslo hodnocení současné celkové poptávky (nejslabší hodnota od září 2020) a poklesl i očekávaný vývoj výrobní činnosti v příštích třech měsících. Výrazněji v únoru pokleslo hodnocení současné zahraniční poptávky (nejníže od r. 2020), kde lze identifikovat návaznost na slabá průmyslová čísla z Německa. Pokles důvěry v únoru zaznamenaly i podniky v obchodu a ve vybraných službách. Důvěra naopak rostla ve stavebnictví.

Zatímco důvěra v průmyslu se od začátku letošního roku prudce snižuje, tak spotřebitelská důvěra naopak roste. V únoru se zvýšila o 2,8 bodu a oproti prosinci o 8,6 bodu. V únoru se zlepšila finanční situace domácností, a to jak retrospektivně oproti předchozím dvanácti měsícům, tak i pro letošní rok. Vysvětlením je odeznívající inflace, která přispívá k růstu reálných mezd. Zlepšení spotřebitelské důvěry by se mělo začít projevovat i do oživení spotřeby domácností.

 Co únorová čísla znamenají? Zvýšení spotřebitelské důvěry sice signalizuje růst maloobchodních tržeb a tím pádem i spotřeby domácností (ekonomický sentiment v maloobchodu je však nejníže od března 2021). K oživení spotřeby bude pomáhat i nižší inflace. Probouzí se rovněž stavebnictví. Na druhé straně však prudký propad důvěry v průmyslu naznačuje, že průmyslová produkce bude do HDP přispívat negativně. Tuzemské předstihové ukazatele z průmyslu bohužel kopírují slabá čísla z Německa (PMI, Ifo). V neposlední řadě je třeba zmínit, že tvrdá data (průmysl, stavebnictví, maloobchodní tržby) z tuzemské ekonomiky za 1. čtvrtletí nebyla dosud zveřejněna. Na výraznější oživení domácí ekonomiky to však na začátku letošního roku moc nevypadá.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/