Studie potvrzuje, že obchod EU otevírá nové obchodní příležitosti pro vývozce zemědělsko-potravinářských produktů z EU

Studie kumulativního dopadu

Studie posuzující možný dopad deseti dohod o volném obchodu (nedávno uzavřených nebo právě projednávaných) potvrzuje, že obchodní přístup EU otevírá nové obchodní příležitosti vývozcům zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Zapojení do preferenčních obchodních vztahů diverzifikuje zdroje dovozu, čímž zlepšuje odolnost potravinových řetězců EU.

Rozvoj nových trhů prostřednictvím preferenčních obchodních vztahů pomůže upevnit postavení EU jako největšího světového vývozce zemědělsko-potravinářských produktů: v roce 2022 dosáhla kladná bilance obchodu se zemědělskými produkty 58 miliard EUR. Nedávná zpráva o diverzifikaci obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty v EU ukázala, že postavení EU jako největšího světového vývozce a jednoho z největších dovozců zemědělsko-potravinářských produktů umožňuje vyvážené a příznivé obchodní vztahy se třetími zeměmi.

Export

Dnes zveřejněná studie, kterou provedlo Společné výzkumné středisko Komise, se zaměřuje na dohody s Austrálií, Chile, Indií, Indonésií, Malajsií, Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), Mexikem, Novým Zélandem, Filipínami a Thajskem – dohody, které jsou v současné době sjednány nebo uzavřeny, ale dosud nebyly provedeny.

Odhaduje se, že hodnota vývozu zemědělsko-potravinářských produktů z EU by byla v roce 2032 o 3,1 až 4,4 miliardy EUR vyšší, než by tomu bylo bez těchto deseti obchodních dohod. Očekává se rozvoj obchodních příležitostí pro zemědělsko-potravinářské komodity EU, jako jsou mléčné výrobky (+780 milionů EUR), víno a další nápoje (+654 milionů EUR) a zpracované zemědělsko-potravinářské produkty (+1,3 miliardy EUR). Tyto významné obchodní příležitosti dokládají konkurenční výhodu, kterou mají zemědělsko-potravinářské produkty EU díky svým standardům kvality, vysoké bezpečnosti a udržitelnosti, které zvyšují jejich celosvětovou pověst.

Dovoz

Po vstupu deseti obchodních dohod, jichž se studie týká, v platnost se očekává, že hodnota dovozu do EU bude v roce 2032 o 3,1 až 4,1 miliardy EUR vyšší, než by tomu bylo bez těchto dohod. To by vedlo k vyváženému nárůstu vývozu i dovozu, což by vedlo k mírnému zvýšení celkové obchodní bilance EU.

Studie uznává, že se očekává, že některá citlivá odvětví, zejména hovězí, skopové, drůbeží, rýže a cukr, budou čelit zvýšené konkurenci deseti partnerů uvedených ve studii. Tento závěr potvrzuje stávající přístup EU spočívající v systematické ochraně citlivých odvětví pomocí pečlivě kalibrovaných celních kvót. Tento základní nástroj v obchodních dohodách může pomoci zmírnit případná narušení trhu, a poskytnout tak ochranu zemědělcům a zemědělsko-potravinářským producentům v EU.

Studie Komise se poprvé zabývá také dopadem obchodních dohod, které Spojené království nedávno uzavřelo s Austrálií, Novým Zélandem a členskými zeměmi komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství (CPTPP), na zemědělství EU. Studie ukazuje, že tito obchodní partneři získají určité podíly od výrobců v EU na trhu Spojeného království. Výsledný dopad by byl omezený a očekává se, že EU zůstane mezi hlavními dodavateli Spojeného království. Některé dopady se však očekávají v odvětvích, jako je hovězí maso, víno a jiné nápoje (a tabák), zpracované potraviny, mléčné výrobky a skopové maso. Celkový pozitivní dopad deseti obchodních dohod, které by mohly vstoupit v platnost, by však kompenzoval ztráty na trhu vyplývající z obchodní agendy Spojeného království. Ukazuje, že je důležité diverzifikovat vývozní trhy i zdroje dovozu.

Pozadí

Dnes zveřejněná studie je druhou aktualizací původní studie z roku 2016 o kumulativním hospodářském dopadu nadcházejících obchodních dohod na zemědělství EU. První aktualizace byla zveřejněna v roce 2021. Jejím cílem je poskytnout tvůrcům politik a vyjednavačům cenné poznatky o souvislosti mezi obchodní agendou EU a zemědělstvím EU, a to posouzením dvou různých scénářů v závislosti na rozsahu liberalizačního úsilí. Nenahrazuje širší a podrobnější posouzení dopadů provedená u jednotlivých jednání o obchodních dohodách.

V dnešní studii odpovídá analyzovaný scénář úplné liberalizaci 98,5 % všech produktů a částečnému 50 % snížení cel u zbývajících produktů, zatímco konzervativnějším scénářem by byla liberalizace ve výši 97 % a 25 % snížení cel pro ostatní produkty. Použitý model se opírá o sazbu v roce 2014, 2022 a prognózu 2032. Obchodní dohody, které vstoupily v platnost před několika lety (např. se Švýcarskem, Ukrajinou, Kolumbií, Peru, Ekvádorem, Jižní Koreou, Kanadou, Japonskem nebo Vietnamem), jsou zohledněny v základním scénáři, jakož i autonomní obchodní opatření s Ukrajinou na rok 2022. Interaktivní infografika umožňuje čtenářům zobrazit všechny výsledky modelu zahrnuté do studie.

Pro více informací

Studie o kumulativním hospodářském dopadu nadcházejících obchodních dohod na zemědělství EU

Interaktivní infografika

Konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví EU dosahuje vysoké míry diverzifikace obchodu

Dobrá výkonnost obchodu EU se zemědělsko-potravinářskými produkty v roce 2022 navzdory výzvám

Quote