Češi zkoumají změny klimatu v Tádžikistánu, tající ledovce ohrožují tamní ekonomiku

Změny klimatu a jejich důsledky jsou jedním z témat, které spojuje také Česko a Tádžikistán. V rámci projektu Rozvojového programu OSN (UNDP) se čeští odborníci zabývají otázkami změn klimatu v oblasti zemědělství, lesnictví a vodních zdrojů v Tádžikistánu. Na projektu se podílí experti z České zemědělské univerzity v Praze, společnosti Dekonta a organizace BEZK ve spolupráci s partnerskou Tádžickou zemědělskou univerzitou, Tádžickou státní univerzitou práva, obchodu a ekonomiky, studenty z Tádžikistánu v Česku a lokálními experty v Tádžikistánu.

Přehrada Nurek. Foto: Shutterstock

Celkem byly vytvořeny čtyři obsáhlé studie, které přináší podrobný pohled na to, jakým způsobem změna klimatu ovlivňuje Tádžikistán z pohledu ekonomiky a společnosti, ale také přináší předpovědi, jaký vývoj je možné očekávat do budoucna a jak minimalizovat negativní dopady na celý region.

VYŠŠÍ TEPLOTY, USTUPUJÍCÍ LEDOVCE

Tádžikistán je stejně jako většina zemí zranitelný vůči dopadům změn klimatu. Průměrné teploty v celé zemi rostou, mění se srážkové vzorce a ledovce v zemi ustupují. Tyto změny jsou nebezpečné pro tádžický vodní sektor, který představuje 98 % celkové výroby elektřiny v zemi. Programy přizpůsobení se změně klimatu na podporu hospodářského růstu vyžadují značné finanční investice.

Adaptace ke změnám je však důležitá i v dalších sektorech ekonomiky, jako je například zemědělství. Vzhledem k tomu, že Tádžikistán je nejchudší zemí z bývalého sovětského prostoru, není možné pokrýt investice pouze na úkor státního rozpočtu. Vláda Tádžikistánu proto láká další prostředky od mezinárodních organizací a finančních institucí na rozvoj „zelených“ technologií v zemi.

DOMINANTNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Ačkoli 93 % území Tádžikistánu zaujímají hory, ekonomice republiky dominuje zemědělství a chov dobytka, což zaměstnává zhruba polovinu práceschopného obyvatelstva této desetimilionové země. Avšak pouze asi 30 % celkové plochy půdy je klasifikováno jako zemědělská a 7 % jako orná, z této zemědělské půdy tvoří 81 % pastviny. Z trvalé orné půdy je 68 % půdy zavlažováno. Potraviny jsou primárně produkovány pro domácí spotřebu, z malé části i na export. Studie, která vznikla společnými silami českých a tádžických expertů, shrnuje, jak změna klimatu ovlivňuje produkci potravin prostřednictvím přímých a nepřímých účinků.

Experti došli k závěrům, že změna klimatu již nyní viditelně ovlivňuje ekonomiku země, společnost a ekosystémy. Tádžikistán je ohrožen erozí půdy v důsledku povětrnostních událostí a zároveň se zhoršuje dostupnost a kvalita vody. Extrémní klimatické jevy (jako jsou povodně, sucha, laviny a sesuvy půdy) pravidelně ničí půdu, úrodu a infrastrukturu, přičemž průměrné roční ztráty v letech 1996 až 2015 se odhadují na 7,4 % HDP země. Tyto ztráty naznačují potřebu okamžitých adaptačních aktivit. Kombinace stále nepředvídatelnější frekvence a intenzity extrémních povětrnostních jevů a změn v hydrologickém cyklu snižuje produktivitu a bezpečnost potravin, ale také ovlivňuje zdraví obyvatel.

HROZIVÉ TÁNÍ LEDOVCŮ

Z hlediska dopadů na vodní zdroje studie uvádí, že v polovině 20. století bylo asi 6 % rozlohy Tádžikistánu pokryto ledovci. Na začátku tohoto století číslo kleslo na 5 %. Očekává se, že do konce století ztratí ledovce ve Střední Asii asi 50–70 %. Toto tání bude mít pravděpodobně velmi významný dopad na povodí řek Amudarja a Syrdarja. Tající ledovce a sníh obvykle zajišťují dostupnost vody po celý rok. Pokračující tání ledovců bude znamenat zvýšený odtok, a jakmile zmizí menší ledovce, průtok na menších přítocích může dramaticky klesnout.

Tádžikistán je aktuálně nejchudší zemí z bývalého sovětského prostoru. Na druhou stranu se však může pyšnit tím, že energetický sektor této středoasijské republiky patří k těm „nejzelenějším“ na světě. Přes 98 % elektrické energie (16,5 miliardy kilowatthodin elektřiny) v zemi je produkováno v hydroelektrárnách, a proto je odvětví výroby a přenosu elektřiny citlivé na změnu klimatu a extrémní klimatické jevy. Většina těchto elektráren byla postavena před desítkami let, takže jejich produktivita může klesnout v důsledku dopadů změny klimatu, pokud programy udržitelnosti nebudou realizovány včas.

Voda z tajících ledovců může být požehnáním i velkou hrozbou. Foto: Shutterstock

VÍCE ZELENÉ ENERGIE

Tádžikistán během posledních pěti let přijal řadu dokumentů zaměřených na přechod k zelené ekonomice a prezident země každoročně vystupuje na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Naposledy v prosinci 2023 na plenárním zasedání 28. konference poznamenal, že republika hodlá zdvojnásobit svou kapacitu výroby zelené energie jako hlavní základ pro podporu zelené ekonomiky. V této souvislosti, za účelem efektivního využívání přírodních zdrojů a přilákání investic a zelených technologií do ekonomiky, přijala vláda Strategii rozvoje zelené ekonomiky na léta 2023-2037.

V roce 2019 vstoupila v platnost Národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu na období do roku 2030. Dokument určuje jako priority čtyři hlavní sektory: energetiku, vodní zdroje, dopravu a zemědělství. Strategie je zaměřena na podporu ekonomického růstu a urychlení modernizace všech odvětví hospodářství. Od roku 2016 existuje také Národní rozvojová strategie na období do roku 2030. Každý z těchto dokumentů předpokládá, že financování realizace plánovaných programů bude pocházet z několika zdrojů.

HLEDÁNÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ

jedním z cílů „Národní strategie pro rozvoj zelené ekonomiky“ je identifikovat priority pro investice do přizpůsobení se klimatu, které mohou být financovány prostřednictvím sektorových investičních plánů a rozpočtů, investic soukromého sektoru, multilaterálních a bilaterálních rozvojových partnerů.

V září 2023 spustila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve spolupráci s Green Climate Fund (GCF) program Green Economy Financing Facility Tajikistan II (GEFF II), na který je vyčleněno 50 milionů USD. Cílem programu je usnadnit podnikům a domácnostem jejich přístup k zeleným technologiím a lepšímu přizpůsobení se klimatu.

Přibližně 13 milionů USD bude přiděleno třem tádžickým úvěrovým organizacím: Bank Arvand (4 miliony USD) a mikroúvěrovým organizacím Humo (5 milionů USD) a Imon International (4 miliony USD). Díky bohaté zákaznické základně (více než 540 000 klientů) a přítomností i v odlehlých hornatých částech země mají tyto tři finanční instituce dobrou pozici k tomu, aby poskytovaly potřebné zelené finance i těm nejmenším klientům po celém Tádžikistánu. Domácnosti a firmy si pak mohou najít dodavatele čistých a inovativních technologií, které podporují efektivní využívání vody a udržitelné hospodaření s půdou prostřednictvím webu Green Technology Selector. Zvláštní pozornost bude rovněž věnována agroprůmyslovému sektoru země.

Druhá fáze projektu navazuje na úspěch programu Green Economy Financing Facility Tajikistan I (ve výši 25 milionů USD), který byl realizován v letech 2019 až 2023 s podporou EU. V jeho rámci bylo financováno více než 4 600 projektů, které umožnily dosáhnout roční úspory energie 24 000 MWh, snížit spotřebu vody o 5,2 milionu metrů krychlových a přispěly také ke snížení emisí CO2 o 5 195 tun.

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Taškentu