Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2022

Vláda ČR schválila dne 14. února 2024 Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2022.

V roce 2022 došlo k zásadní změně v institucionálním zabezpečení romské integrace, a to jmenováním historicky první zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové. Zřízením funkce zmocněnce vlády pro záležitosti romské menšiny bylo naplněno jedno z opatření ze Strategie romské integrace 2021–2030. Úkolem zmocněnkyně pro romské záležitosti je koordinovat činnost relevantních aktérů na centrální, krajské a lokální úrovni v oblasti romské integrace. Zmocněnkyně je poradním orgánem předsedy vlády a z pozice své funkce se stala zároveň místopředsedkyní RVZRM. Zmocněnkyně bude zároveň zastávat zásadní roli při naplňování Strategie romské integrace 2021–2030.

Zástupci romské občanské společnosti se v roce 2022 také podíleli na předsednictví ČR v Radě EU (CZ PRES). V rámci CZ PRES proběhly dvě předsednické akce zaměřené na romskou menšinu – jednání 15. evropské platformy pro začleňování Romů (15th European platform for Roma inclusion) a Setkání národních romských kontaktních míst pro integraci Romů a občanské společnosti. Na jednáních přítomní sdíleli osvědčené postupy a zkušenosti při implementaci a monitorování národních romských strategických rámců a také situaci romských uprchlíků z Ukrajiny.

Dle výzkumu CVVM se v porovnání s rokem 2019 zvýšilo pozitivní hodnocení soužití Romů a neromské většiny o 9 %, o stejnou výši procentních bodů se snížilo negativní hodnocení. Šetřením bylo zjištěno nejvyšší pozitivní hodnocení a zároveň nejnižší negativní hodnocení soužití Romů a neromské většiny od roku 1997, od kterého probíhá tento typ šetření. Dle výzkumu vnímá 63 % respondentů soužití s Romy jako špatné a 32 % jako dobré. V porovnání se situací ostatních obyvatel polovina (50 %) české veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnávání, 31 % při získávání bydlení a 27 % při získávání vzdělání. 39 % české neromské veřejnosti vnímá horší postavení Romů ve veřejném a občanském životě.

V roce 2022 Ministerstvo vnitra zaznamenalo více trestných činů s nenávistným podtextem než v roce 2021, nicméně v případě trestných činů motivovaných nenávistí vůči Romům se jednalo o pokles o 13 skutků v porovnání s rokem 2021. Organizace In Iustitia, která se dlouhodobě věnuje monitoringu násilí z nenávisti, zaznamenala ve svých průběžných zprávách o předsudečném násilí v roce 2022 celkem 7 útoků namířených proti Romům, což je ve srovnání s rokem 2021 o 6 méně.

Ve Zprávě jsou zmíněny některé konkrétní případy anticiganismu vůči Romům. Zvláštní pozornost je věnována projevům anticiganismu vůči romským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří se po svém příchodu dle svých svědectví a vyjádření neziskových organizací potýkali s diskriminací ze strany jednotlivců a institucí. Romští uprchlíci z Ukrajiny čelili diskriminaci při žádostech o poskytnutí dočasné ochrany a poskytnutí bydlení. Z popisu neziskových organizací vyplynulo, že bylo na romské uprchlíky uplatňováno selektivní vymáhání přísnějších podmínek v porovnání s neromskými uprchlíky. Uváděným důvodem odlišného přístupu institucí bylo podezření, že romští uprchlíci mohou být držitelé dvojího občanství – ukrajinského a maďarského. Později se však ukázalo, že z 5000 prověřovaných uprchlíků mělo maďarské občanství pouze 150 lidí. Na pomoci romským uprchlíkům z Ukrajiny se výrazně podílely romské a proromské neziskové organizace.

V oblasti financování romské integrace reagovalo Ministerstvo školství, mládeže (MŠMT) a tělovýchovy v rámci Národního plánu obnovy v průběhu roku 2022 na dopad pandemie covid-19 na vzdělávání, a to zejména ve vztahu ke skupině žáků se sociálním znevýhodněním, do níž významně spadají rovněž romští žáci. Z Národního plánu obnovy plánuje MŠMT finančně a metodicky podporovat znevýhodněné školy a podporovat doučování žáků, kteří jsou v důsledku pandemie covid-19 ohroženi školním neúspěchem. U mechanismu podpory znevýhodněných škol je dle MŠMT potenciál tento model v budoucnu uplatnit systémově.

Podle Analýzy PAQ Research a STEMzavedení novely školského zákona (zákon č. 82/2015 Sb.) v roce 2016 výrazně nesnížilo počet romských žáků ve speciálních třídách. Legislativní změny přijaté také jako reakce na rozsudek D. H. a ostatní versus Česká republika, které měly přispět k začlenění dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, byly v případě romských dětí ze sociálně slabého prostředí úspěšné jen částečně. Vliv na segregaci ve vzdělávání mají i lokální aktéři a decentralizace systému školství. Výzkum doporučuje posílit podporu i kontrolu práce školských poradenských zařízení, monitorování spádových oblastí ZŠ, posílit pravomoci MŠMT a České školní inspekce ve změně nekvalitního vedení ZŠ a ŠPZ, podporovat klíčové podpůrné pozice ve školách v oblastech s výskytem segregovaných škol, posílit předškolní vzdělávání v širší oblasti okolo segregovaných škol, podpořit sociální práci v těchto školách, zlepšit připravenost pedagogických pracovníků na práci s žáky z odlišného sociokulturního prostředí a omezit plošné využívání snížených nároků na výstupy ve vzdělávání.

Naopak pozitivní změny lze shledat v oblasti předškolního vzdělávání. Dle MŠMT se podíl dětí zapsaných do povinného předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky zvýšil od zavedení tohoto opatření od školního roku 2017/2018 o 1,7 %.

Podle šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) má celkem 49,6 % romské populace ve věku 20–64 let placenou práci nebo alespoň pracovalo v posledních 4 týdnech. V porovnání s obecnou populací, kde míra zaměstnanosti dosahovala 80 %, se jedná o nižší podíl. Osoby z romské populace, které neměly placenou práci, si dle šetření VÚPSV nehledaly práci nejčastěji z důvodu péče o dítě nebo dospělou osobu nebo protože se domnívaly, že by si práci nenašly.

Šetření Agentury pro sociální začleňování zjistilo, že se Romové a Romky v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) potýkají s horší kvalitou bydlení než neromové v SVL. Romové v SVL se v oblasti bydlení nejvíce potýkali s problémy s hlukem, znečištěním v okolí a plísněmi. Dle šetření VÚPSV žije 31,5 % osob z romské populace ve stavu bytové deprivace. V případě obecné populace to v roce 2020 podle Eurostatu bylo 8,8 %. Dále se dle VÚPSV Romové potýkají s přelidněnými domácnostmi nebo s vysokými náklady za bydlení, které byly prohloubené vysokými náklady za energie v roce 2022. Nesnadný přístup Romů ke standardnímu bydlení potvrdily i krajští koordinátoři pro romské záležitosti. Mezi překážky v oblasti bydlení, kterým Romové čelí, zařadili koordinátoři diskriminaci, nedostatek bytů pro vícečetné rodiny či vysoké vstupní kauce.

V roce 2022 pokračoval proces odškodňování obětí protiprávních sterilizací. Někteří žadatelé a žadatelky se potýkaly s problematickými aspekty řízení, na které bylo Ministerstvo zdravotnictví (MZ) upozorněno neziskovými organizacemi a Radou vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM). Mezi problematické aspekty patřila délka správního řízení, které často překračuje zákonnou lhůtu 60 dní, nízký počet pracovníků věnujících se agendě a špatnou informovanost, resp. složitost poskytovaných informací žadatelům/žadatelkám. Další problematickou oblast shledala RVZRM v případě přijatelných důkazních prostředků, kdy bylo MZ upozorněno na skutečnost, že žadatelé a žadatelky mnohdy již nedisponují lékařskou dokumentací, která představuje pro MZ zásadní důkazní prostředek, a ani jiným písemným důkazem. RVZRM vyzvala MZ k rozšíření okruhu přijatelných důkazních prostředků.

Dne 22. července 2022 byla v areálu bývalého vepřína v Letech u Písku po několikaletých přípravách symbolicky zahájena demolice vepřína. Akt se odehrál za účasti osobností z řad politického i veřejného života, zúčastnili se rovněž aktivisté, pamětníci i potomci přeživších z tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Demoliční práce byly dokončeny v druhé polovině roku 2022.