Čeká letos automotive pokles z výšin?

Slabší automotive může na začátku roku přispět k útlumu průmyslu.

Bohudík za automotive, psali jsme již několikrát v posledních měsících. Nebýt dobrého výkonu klíčového exportního odvětví, byla by druhá polovina uplynulého roku pro český průmysl i celou ekonomiku o poznání těžší. Zpracovatelský průmysl v uplynulém roce víceméně stagnoval, to však neodpovídá velkým rozdílům mezi jednotlivými sektory. Většina velkých odvětví včetně strojírenství totiž skončila kvůli velmi slabé druhé polovině roku v záporu. K pozitivním výjimkám patřil vedle farmaceutického průmyslu a výrobců elektrických zařízení zejména automotive - reálná produkce v něm vzrostla o 15 %. Na celkových prodejích se podílel i český trh, kde loni vzrostl počet prodaných aut také přibližně o 15 % na 221 422 vozů. Letošní rok však bohužel tak silný pravděpodobně nebude.

Leccos naznačují jak trendy v nových objednávkách, tak nedávné komentáře klíčových hráčů v segmentu automotive. Jiří Maláček, šéf českého zastoupení Škody Auto v nedávném vyjádření pro Hospodářské noviny uvedl, že počítá letos s poklesem českého trhu okolo 5 % (https://1url.cz/luX6w). Důvodem je pravděpodobně postupné vyřízení “navršených” covidových objednávek a také větší obezřetnost korporátních klientů. Čísla z ČSÚ navíc ukazují, že v druhé polovině roku se zastavil také růst nových objednávek automotivu nejen doma, ale také na zahraničních trzích - meziročně sice objednávky v prosinci rostly, oproti třetímu kvartálu však již byly po sezónním očištění nižší. Co z toho vyplývá?

Český průmysl se nebude v roce 2024 již moci tak výrazně spoléhat na svůj hlavní exportní artikl a jeho start do letošního roku bude slabý (jak už jsme také několikrát avizovali). Na druhé straně, nepůjde v případě segmentu automotive o žádnou velkou tragédii - vzhledem k poklesu inflace a stabilizaci reálných mezd by měla časem poptávka ve vleku nových modelových řad začít ve většině Evropy rozumně růst. Stejně tak některá další páteřní odvětví české ekonomiky jako je strojírenství, pravděpodobně zažívají pouze “dočasné” ochlazení poptávky dané globálním útlumem investiční aktivity v reakci na utaženou měnovou politiku. Zásadní problém bohužel dál hlásí energeticky náročná odvětví v čele se zpracovateli kovu, kde ani výroba ani nové zakázky zatím nehlásí “světlo na konci tunelu”.