Inflace pravděpodobně klesla do tolerančního pásma ČNB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Tuzemská inflace podle nás v lednu klesla na 2,7 % y/y po prosincových 6,9 %. Přispět by k tomu měly odeznění efektu nízké srovnávací základy, nižší ceny komodit a slabá poptávka. Odhad ČNB (3,0 %) i tržní konsensus (2,9 %) jsou mírně vyšší. Celkové maloobchodní tržby za leden v USA pravděpodobně vykáží zhoršení. Důvodem by však měly být nižší ceny pohonných hmot a slabší prodeje automobilů. Bez motoristického segmentu byl podle nás růst tržeb nadále robustní. V růstu pokračovala i tamní průmyslová produkce. Pro leden odujeme +0,3 % m/m, a to hlavně vlivem postupného obnovení výroby v automobilovém průmyslu po předchozích stávkách. Brzdou růstu průmyslové produkce byl ale pravděpodobně těžební a energetický průmysl.

Americký maloobchod stále těží ze silného trhu práce

Česká inflace podle našeho odhadu v lednu klesla na 2,7 % y/y po prosincových 6,9 %. Na tom se částečně podílelo odeznění efektu nižší srovnávací základy z konce roku 2022, kdy byl zaveden úsporný energetický tarif. Nebýt toho, tak by meziroční inflace podle ČSÚ v prosinci činila již 4,2 %. V průběhu loňského roku došlo k značnému zmírnění meziměsíční dynamiky cen napříč spotřebitelským košem, když významný vliv měl pokles poptávky. Pro leden očekáváme zvýšení spotřebitelských cen v průměru o 1,8 % m/m (NSA). To by bylo o poznání méně než v roce 2023 (+6,0 % m/m) a 2022 (+4,4 % m/m). Na lednovou inflaci působila řada administrativních opatření. Ty zahrnují výrazné zvýšení regulovaných cen energií, což se projeví v rychlém růstu regulovaných cen jako celku (podle našeho odhadu meziročně o zhruba 4 %). Ke změnám od začátku letošního roku došlo také v oblasti nepřímých daní zahrnující úpravy sazeb DPH a zvýšení spotřebních daní na alkohol a tabák. Jejich souhrnný vliv na inflaci však odhadujeme jako zhruba neutrální. V důsledku nižší DPH a předchozího poklesu ke konci roku 2023 očekáváme mírné meziroční zlevnění potravin. Meziročně nižší v lednu pravděpodobně byly rovněž ceny pohonných hmot, k čemuž podle našeho odhadu přispělo i jejich meziměsíční zlevnění o zhruba 1 %. V případě jádrové inflace očekáváme stagnaci na 3,6 % y/y. Na růst jádrových cen pravděpodobně působily doprovodné efekty spojené se zvýšením DPH v sektoru služeb a výrazným nárůstem regulovaných cen energií u firem, které by však měla tlumit nadále slabá poptávka. V meziměsíčním sezónně očištěném vyjádření odhadujeme zrychlení jádrové inflace z prosincových 0,3 % na 0,4 % v lednu. Za celý letošní rok podle nás celková inflace dosáhne 2,7 % a ta jádrová 3,2 %.

Americké maloobchodní tržby po silném prosincovém růstu o 0,6 % podle nás v lednu pouze meziměsíčně stagnovaly. Rizika našeho odhadu navíc hodnotíme jako vychýlená ve směru možného poklesu. Příčinou slabého lednového výsledku by měl být motoristický segment. Jelikož jsou maloobchodní tržby v USA vykazovány v nominálním vyjádření, tak se v jejich vývoji pravděpodobně odrazil lednový pokles cen pohonných hmot (v průměru o 2,5 %), který byl jen částečně vyvažován jejich vyššími prodeji. Podle předstihových indikátorů se navíc nedařilo prodejům automobilů, které meziměsíčně klesly. Tržby bez motoristického segmentu by ale měly nadále robustně růst – podle našeho odhadu stejně jako v prosinci o 0,4 % m/m. Podporu pro pokračující zvyšování tržeb poskytuje především tamní napjatý trh práce.

HDP eurozóny v Q4 23 stagnoval navzdory růstu průmyslu

Zpřesněný odhad HDP potvrdil mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky eurozóny v Q4 23, a tedy i její jen nepatrný meziroční nárůst o 0,1 %. Slabý výkon ekonomiky byl patrný v celém loňském roce, když ta v Q3 23 mezičtvrtletně klesla o 0,1 %, zatímco v prvních dvou čtvrtletích naopak ve stejném rozsahu rostla. Za celý rok 2023 pak vykázala růst o 0,5 % a výrazně tak zpomalila z +3,4 % v roce 2022. Z velkých evropských ekonomik se v posledním loňském čtvrtletí nedařilo Německu, jehož ekonomika klesla o 0,3 % q/q, a Francii, kde mezičtvrtletně stagnovala. Naopak Itálie vykázala růst o 0,2 % q/q a Španělsko dokonce o 0,6 % q/q. Struktura vývoje HDP eurozóny v Q4 23 bude známa až 8. března.

Evropský průmysl v prosinci rostl rychlým tempem. Meziměsíčně se průmyslová produkce v eurozóně zvýšila o výrazných 2,6 % oproti trhem očekávanému snížení o 0,2 %. Meziročně byla vyšší o 1,2 % po poklesu o 5,4 % v listopadu. Důvodem byl ale zejména silný nárůst průmyslové produkce v Irsku meziměsíčně o 23 %, kde jsou běžně data velmi volatilní. Předstihové indikátory přicházející z evropského průmyslu na silné oživení rozhodně neukazují.

Koruna nadále oslabuje. Během včerejška se její kurz posunul nad 25,40 CZK/EUR, což je s výjimkou krátkodobých výkyvů po vypuknutí války na Ukrajině nejslabší úroveň od konce roku 2021. Tuzemské měně neprospívají sázky investorů na rychlé snižování sazeb ČNB, v kterých je jen utvrdila poslední prognóza centrální banky. Ta totiž stejně jako trh čeká repo sazbu na konci letošního roku již poblíž politicky neutrální hladiny tří procent. Vývoj zahraničních sazeb je naproti tomu opačný. Vlivem stále silných dat z americké ekonomiky a vyšší než odhadované inflace za leden se očekávání ohledně prvního snížení Fedu oddalují. Ani ECB zatím nevypadá, že by se snižováním sazeb pospíchala. Celkově tak došlo k tomu, že diferenciál mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami, který je jedním z klíčových faktorů pro vývoj koruny, se významně zúžil. Kurz amerického dolaru vůči euru včera zůstal prakticky beze změny.