Zemřel Ervín Hoida, bojoval na západní frontě a osobně se znal s Gabčíkem a Kubišem

Další fotografie Další fotografie

Autor: plukovník Robert Speychal

Ve Wirralu u Liverpoolu dnes ráno zemřel nejstarší československý voják a jeden z posledních pěti válečných veteránů, kteří bojovali za 2. světové války na západní frontě.

Major Ervín Hoida se narodil 30. listopadu 1918 v Ostravě. Po okupaci Československa byl kvůli svému židovskému původu nucen urychleně utéci z rodné země do zahraničí. Jeho cesta vedla přes Itálii do Francie, kde byl mezi prvními dobrovolníky, kteří zde vstoupili do československé zahraniční armády. Stalo se tak 8. listopadu 1939 ve městě Agde.

 

Poté Ervína Hoidu čekalo absolvování nezbytného vojenského výcviku, po kterém se již mohl zapojit s ostatními Čechoslováky na západě do bitvy o Francii v červnu 1940. Odsud byl však po porážce spolu s ostatními evakuován do Velké Británie. Na pobřeží Francie se Hoida znovu vrátil mezi lety 1944 a 1945, kdy byl součástí československé samostatné obrněné brigády, která se podílela na obléhání přístavu Dunkerque.

 

V Anglii se dostal k jednotce, kde sloužili také Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. I Hoida chtěl být nasazen v okupovaném Československu - absolvoval na výbornou britský velitelský kurz, jako jednoho z nejlepších ho chválili instruktoři. Měl nastoupit i do výcviku útočného boje ve Skotsku, předstupně výsadkářského kurzu. Nakonec se tak ale nestalo z rodinných důvodů.

 

Po válce se Ervín Hoida vrátil do osvobozeného Československa, avšak vzhledem k rostoucí komunistické hrozbě v následujících letech odcestoval zpět do Velké Británie, kde našel druhý domov ve Wirralu u Liverpoolu. Byl členem Čs.obce legionářské ve Velké Británii po celou dobu svého života. Po úmrtí zbylých členů a zániku pobočky, s ním byl ztracen kontakt a byl mnoho let považován za zesnulého i vzhledem k tomu, že se přestěhoval za svým synem k Liverpoolu. Byl překvapivě znovu objeven naším velvyslanectvím v Londýně před dvěma lety v rámci projektu Children of Heroes.

 

Do hodnosti majora ho povýšil prezident Václav Havel, ministryně obrany Jana Černochová mu udělila Kříž obrany státu k 30. výročí vzniku Armády ČR. Byl mu předán velvyslankyní Marií Chatardovou a přidělencem obrany ve Velké Británii. V posledních letech ho také pravidelně navštěvovali zástupci české armády, například při příležitosti oslavy jeho 105. narozenin. Tehdy mu předali i osobní přání prezidenta republiky Petra Pavla.

 

Čest jeho památce a odkazu jeho činů