Rozluštění lednové inflační hádanky (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve čtvrtek ČSÚ publikuje široce očekávanou lednovou inflaci. Ta má potenciál výrazně ovlivnit úroveň meziroční inflace po zbytek celého roku, a tedy i komunikaci a další kroky ČNB. Podle našeho odhadu meziroční růst spotřebitelských cen na začátku letošního roku poklesl na 2,7 %, zvýšenou nejistotu však přináší změny některých daní a vah spotřebního koše. Lednová inflace je již v úterý na programu i v USA. Také tam se pravděpodobně snížila pod 3 % y/y. V eurozóně očekáváme ve středu silný údaj o prosincové průmyslové produkci, který by měl zčásti přispět k vzestupné revizi dynamiky tamního HDP v Q4 23.

Lednová inflace by se mohla v USA i ČR dostat pod 3 % y/y

V USA bude tento týden zveřejněna lednová inflace, maloobchod a průmyslová produkce. Celková inflace podle našeho odhadu poklesla na 2,9 % y/y a jádrová na 3,8 % y/y. To, co dynamiku jádrových spotřebitelských cen v zámoří drží vysoko, je zejména imputované nájemné. Jeho meziměsíční nárůsty přitom stále nejsou konzistentní s dlouhodobým dosahováním 2% cíle Fedu. Solidní meziměsíční dynamiku (+0,4 % m/m) by podle našeho odhadu měly zaznamenat lednové maloobchodní tržby bez aut. Zrychlení meziměsíčního růstu na 0,3 % pak předpokládáme u průmyslové produkce. V návaznosti na nedávná překvapivě silná data jsme upravili náš výhled pro americkou ekonomiku. Nově již neočekáváme v letošním roce recesi a zároveň počítáme jen s trojím snížením úrokových sazeb ze strany Fedu.

Ekonomika eurozóny podle našeho odhadu nakonec v závěru loňského roku mezičtvrtletně mírně vzrostla. Očekáváme, že dynamika HDP eurozóny za Q4 23 bude oproti bleskovému odhadu (0,0 % q/q) vzestupně revidována na +0,2 % q/q díky silnější průmyslové výrobě. Ta podle nás v prosinci vzrostla meziměsíčně o silných 2,2 %. V Q4 23 by se tak průmyslová produkce eurozóny měla zvýšit o 0,5 % q/q po předchozích pěti mezičtvrtletních poklesech v řadě. Struktura růstu ekonomické aktivity eurozóny bude zveřejněna až 8. března, na základě již zveřejněných dat nicméně odhadujeme, že hlavním tahounem byl na výdajové straně čistý vývoz a mírně kladný příspěvek zaznamenala i spotřeba domácností. Naopak fixní investice a změna stavu zásob pravděpodobně přispěly negativně.

Tuzemská inflace se pravděpodobně po více než dvou letech v lednu vrátila do tolerančního pásma cíle ČNB, když klesla z prosincových 6,9 % y/y na 2,7 % y/y. Na tom se částečně podílelo odeznění efektu nižší srovnávací základy z konce roku 2022, kdy byl zaveden úsporný energetický tarif. Nebýt toho, meziroční inflace by podle ČSÚ v prosinci činila již 4,2 %. Zatímco růst regulovaných a jádrových cen by měl v lednu zůstat nad 2 % y/y, ceny potravin (včetně vlivu nižší DPH) a pohonných hmot byly pravděpodobně meziročně nižší. Z meziměsíčního pohledu bylo podle našeho odhadu letošní lednové přecenění méně výrazné, když ceny oproti prosinci vzrostly o 1,8 % m/m (NSA), zatímco v roce 2023 o 6 % m/m a v roce 2022 o 4,4 % m/m. Zvýšenou nejistotu však přináší změny DPH, nárůst spotřebních daní na alkohol a tabák a rovněž úprava vah spotřebního koše.

Rychlejší pokles sazeb korunu nepotěšil

Tuzemská prosincová data z reálné ekonomiky přinesla opatrný optimismus. Průmysl zakončil rok 2023 silným meziměsíčním nárůstem, když výrazně ožila především výroba automobilů. Na optimistické vlně jinak pesimistický loňský rok uzavřela i stavební výroba. Dařilo se však pouze pozemnímu stavitelství, když výstup inženýrského naopak meziměsíčně klesl. Bilance zahraničního obchodu zůstala i v prosinci v plusu, avšak nižším, než jsme my i finanční trhy očekávali. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3uu7qUo. Postupné oživování domácí poptávky v prosinci potvrdily statistiky maloobchodních tržeb (více zde: https://bit.ly/Retail_Dec23) a tržeb ve službách (více zde: https://bit.ly/Services_Dec23).

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek poměrem 6:1 rozhodla o snížení repo sazby o 50 bb na 6,25 % (jeden člen hlasoval pro snížení o 75 bb). Finanční trhy i analytici se přitom většinově přikláněli k tomu, že bankovní rada přistoupí ke snížení sazeb o 25 bb, stejně jako tomu bylo v prosinci. Rizika sice centrální banka vnímá stále jako proinflační, z tiskové konference a prohlášení však bylo patrné, že obavy bankovní rady o míru lednového přecenění se zmírnily. Zveřejněna byla i nová prognóza centrální banky, podle které by tuzemská ekonomika letos měla vzrůst pouze o 0,6 % (oproti minulé prognóze ČNB tedy polovičním tempem) a inflace dosáhnout průměrných 2,6 %. Trajektorie úrokových sazeb je v současné prognóze centrální banky oproti té z listopadu výrazně nižší. Podle ní by sazba 3M Pribor měla na konci roku 2024 klesnout pod 3 % a v příštím roce na průměrných 2,6 %. Na tiskové konferenci nicméně guvernér Michl opět zopakoval, že podle něj budou úrokové sazby ve skutečnosti vyšší, než předpokládá prognóza. Podrobněji jsme zasedání ČNB hodnotili zde: https://bit.ly/CNB_Feb24_CZ.

Nová data z Německa jsou stále slabá. Zklamáním byly v minulém týdnu prosincové statistiky zahraničního obchodu i průmyslové produkce. Tovární objednávky sice na konci loňského roku překvapivě vzrostly (o 8,9 % m/m), za vývojem však stály velké objednávky v několika málo sektorech (letadla, zpracování kovů a elektrická zařízení), objednávky motorových vozidel, strojů, zařízení a chemických produktů naopak poklesly. Ač byl tedy výsledek na první pohled příjemným překvapením, výraznou změnu v nepříznivém trendu vývoje německého průmyslu v něm spatřovat nelze.

Americká ekonomika nadále nevykazuje známky výraznějšího ochlazování. Lednový ISM index ze služeb překonal očekávání. Již tradičně zůstal nízko týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti potvrzující přetrvávající napětí amerického trhu práce. Po loňských zkušenostech obávaná páteční revize sezónních faktorů spotřebitelských cen nakonec přinesla pouze drobné změny historického vývoje inflace ve Spojených státech. Dolar v pátek uzavřel proti euru mezitýdenně prakticky beze změny na 1,079 USD/EUR.

Koruna zakončila týden slabší o 1,3 % na 25,24 CZK/EUR. Na tyto úrovně se vyhoupla po čtvrtečním zasedání ČNB, které vyznělo holubičím směrem. Z dlouhodobějšího pohledu je aktuálně tuzemská měna k euru s výjimkou krátkodobých výkyvů po vypuknutí války na Ukrajině nejslabší od konce roku 2021. Další vývoj koruny bude důležitý i z pohledu ČNB. Na pátečním setkání s analytiky radní J. Kubíček uvedl, že pokud by koruna letos neobnovila svoje posilování, mohl by to být pro některé členy bankovní rady signál pro obezřetnější přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky.