Pardubický - větrná energie v praxi obcí

Elektřina z nebe, tak by se s trochou nadsázky dala označit větrná energetika, jeden z obnovitelných zdrojů elektřiny. Ale nic není tak jednoznačné. Legislativní omezení, počáteční investice, dezinformace, nutnost najít vhodnou lokalitu - to jsou jen některé oblasti, kterých se výstavba větrné elektrárny dotýká. Přesto v některých místech „vysoké mlýny“ vítr melou zdánlivě bezstarostně.

Chtěli jsme vědět víc, a proto jsme se spolu s gesčním radním PARdubického kraje Ladislavem Valtrem vypravili do terénu přímo k větrným věžím. Protože fenomén větrných elektráren nezajímá jen nás, přidali se k výpravě starostové a další představitelé z oblasti veřejného sektoru. Nechyběli senátor Michal Kortyš ani další člen zastupitelstva PARdubického kraje Radko Martínek.

Ve čtvrtek 25. ledna jsme se sešli na obecním úřadu obce Gruna na Moravskotřebovsku, odkud jsme se autobusem přepravili do blízké lokality větrné elektrárny Žipotín. Na větrném kopci obklopeném lesem stojí dnes čtyři větrníky. Silný vítr bohužel znemožnil plánovaný výstup na jednu z věží, přesto jsme se od přítomného generálního ředitele společnosti S&M Develop s.r.o. Marina Hofmana a starosty obce Gruna Milana Křivánka dozvěděli potřebné informace.

„Dle mého názoru větrná energetika patří do našich životů, což je zřejmé již od pradávna, kdy lidem pomáhal vítr například při mletí obilí, získávání vody či zajišťování jiných životních potřeb. V současné době vítr nejvíce pomáhá v rámci větrných elektráren energetice, kdy právě pomocí přírody jsme schopni získat poměrně velké množství energie,“ uvedl Martin Hofman.

Obec Gruna navázala s firmou S&M spolupráci již v roce 2005, kdy zastupitelstvo obce schválilo memorandum o spolupráci. V roce 2006 došlo k výstavbě prvních dvou větrníků (celým technickým jménem VTE De Wind D4) o výšce tubusu 60 m, délce lopatky 23 m a výkonu 600 kW/ks. Následně v roce 2007 firma postavila další dvě věže De Wind D8 o výšce tubusu 80 m, délce lopatky 40 m a výkonu 2 MW/ks. Z nich plyne roční finanční příspěvek do rozpočtu obce Gruna po celou dobu jejich životnosti.

V roce 2019 požádala firma S&M Develop s.r.o. obec Grunu o možnost výměny prvních větrníků VTE De Wind D4 za větší a výkonnější (VTE ENERCON E 138 EP3 E3 o výkonu 4,2 MW) a zastupitelstvo tuto výměnu schválilo na veřejném zasedání.

Firma musela nejprve vybudovat podzemní kabelové vedení a jeřábové plochy. Začátkem roku 2023 došlo k demontáži staré věže a vybudování základů pro budoucí VTE. Od května 2023 probíhala samotná výstavba. V současné době dochází k předání VTE od výrobce investorovi.

„Díky výstavbě nové VTE dojde k navýšení rozpočtu obce Gruna o další 1 mil. Kč. Dalším pozitivem pro občany trvale přihlášených v obci Gruna a osadě Žipotín je, že zhruba od 3. čtvrtletí roku 2024 by jim investor (v případě zájmu) dodával silovou elektřinu za výhodnější cenu. Prozatím jsem nezaznamenal žádné negativní reakce našich občanů na novou VTE vybudovanou v katastrálním území Žipotín,“ dodává starosta obce Gruna Milan Křivánek.

Pravdou je, že v některých lidech na různých lokalitách zůstávají zakořeněné negativní emoce, či obavy z různých informací, které se ale často nezakládají na pravdě. Společnost pod vedením Martina Hofmana se zabývá větrnou energetikou již 20 let a zakládá si především na slušnosti a přátelském vycházení s občany.

„Velmi mne těší, když se potkám s podporou výstavby větrné energetiky a s lidmi s nimiž na toto téma můžeme hovořit. Na druhou stranu jsme také rádi za negativní názory, jelikož z těchto se máme možnost poučit. Popřípadě naopak poskytnout informace, které tyto negativní názory vyloučí,“ uvedl Martin Hofman.

Před samotnou výstavbou je proto vhodné sezvat obyvatele a celou problematiku prodiskutovat. Například obávaná námraza na lopatkách se dnes řeší zabudovaným vyhříváním a hluk spuštěné věže nepřesahuje povolené nomy. Ani negativní vliv na zvěř se nepotvrdil, zvířata se naopak často u větrných elektráren sdružují.

„Výroba energie z větru má jistě své plusy a mínusy. Záleží na konkrétní lokalitě a názoru obyvatel v daném okolí. Jednoznačným plusem je obnovitelnost zdroje, negativně bývá vnímán třeba vliv na ráz krajiny či lokální změna proudění vzduchu apod. Pamatovat nutno i na technické limity dané nerovnoměrností větru vs. jiná aktuální potřeba sítě. To a řadu dalších hledisek je určitě potřeba uvážit pro jednu každou lokalitu. Osobně však v tomto zdroji spatřuji vcelku zajímavý potenciál, byť v případě ČR tohoto století jen jako doplňku k primární jaderné energetice,“ dodává radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.

Cílem setkání přímo v místě bylo právě diskutovat, vyjasnit některé obavy a ukázat možnosti, které by výstavba větrné elektrárny mohla přinést i dalším obcím. Vždyť jeden větrník s výkonem 4,2 megawatt by mohl elektřinou zabezpečit až 5 tisíc domácností. Což je jistě krok k udržitelnému rozvoji a cesta k energetické soběstačnosti obcí.

Podnikáte v oblasti obnovitelných zdrojů a máte obcím co nabídnout? Sepište příběh dobré praxe a ozvěte se nám.