ECB ve vyčkávacím módu

Včerejší zasedání Evropské centrální banky dopadlo zcela dle očekávání – úrokové sazby zůstaly beze změny na 4 %, podobně jako doprovodný komentář. Prosincová prognóza centrální banky se tak sice naplňuje, příchozí makroekonomická data – především na inflační frontě – ale zatím neumožňují jít se sazbami směrem dolů. To ostatně na tiskové konferenci zdůraznila i prezidentka ECB Christine Lagardeové, dle které je diskuze o nižších úrokových sazbách předčasná.

Pravdou je, že celková inflace v eurozóně na konci roku vzrostla o půl procentního bodu na meziročních 2,9 %, šlo však primárně o efekt nižší srovnávací základny. Navíc s vyšší inflací sama ECB i trhy kalkulovaly. Již v lednu ale inflace dle našeho odhadu znovu poklesne a v únoru se již dostane velmi blízko 2% cíle. Příznivý by měl být také vývoj jádrové složky – z prosincových 3,4 % viditelně pod hranici tří procent. V kombinaci se stagnující ekonomikou, která by měla cenové tlaky dále tlumit, se tak v příštích měsících otevřou dveře pro začátek cyklu uvolňování měnové politiky.

Zásadní otázkou je konkrétní načasování prvního poklesu sazeb. Trhy po tiskové konferenci Ch. Lagardeové začaly opět ve větší míře počítat s dubnovým zasedáním (80 %), které bude i z našeho pohledu „živé“. V dubnu však bude ECB operovat s neúplnými daty o mzdových vyjednáváních v eurozóně, která jsou ostře sledovaná ve vztahu k vývoji mezd. Právě mzdová dynamika totiž zůstává hlavním proinflačním rizikem, které centrální banka včera znovu zdůraznila.

I z tohoto důvodu nadále předpokládáme, že k prvnímu poklesu sazeb dojde na červnovém zasedání. Následně by měla ECB držet stabilní tempo redukce sazeb o čtvrt procentního bodu a na konci roku 2024 se tak dostat na 2,75 %. To vše za předpokladu, že se nezhmotní nová proinflační rizika (napětí v Rudém moři), resp. cenové tlaky budou dle očekávání zvolňovat. Pokud by se ale ekonomika eurozóny ukázala v podstatně horší kondici, ECB by mohla sazby snižovat i rychleji.