Zlín - V městských lesích se kácí, délku prací může ovlivnit počasí

Městská společnost informovala veřejnost o kácení v předstihu prostřednictvím Kanceláře místní části Lazy, Lesní čtvrť. Plakáty s upozorněním na těžbu se objevily také v lese. „Pravidelní návštěvníci lesa nemusí mít obavy ani pochybnosti o probíhajících pracích. Několik týdnů dlouhé kácení, které může ovlivnit zimní počasí je koordinovanou akcí, která se týká pouze vybraných porostů,“ ubezpečil Marek Koutný, jednatel společnosti Lesy města Zlína.

Porosty začleněné do městského majetku patří výhradně do kategorie „hospodářské“. Zatímco společnost Lesy města Zlína spravuje jedenáct katastrálních území, porosty na Tlusté hoře jsou ve správě Odboru městské zeleně MMZ. „Vnímáme odpor části veřejnosti k těžbě. Obyvatelé přilehlých městských částí si často stěžují, že v době těžby mají v lese ztížený pohyb, ať už kvůli klestu po těžbě nebo kvůli prachu či blátu na lesních cestách. Lesy města Zlína ale mají povinnost se o svěřený majetek starat s péčí řádného hospodáře a za svá rozhodnutí se pravidelně zodpovídají dozorčí radě a Radě města Zlína. A mohu jen potvrdit, že rozhodnutí společnosti byla vždy správná,“ ujistil náměstek primátora pro životní prostředí a zemědělství Vojtěch Volf. Připomněl, že primární funkcí lesní společnosti je produkce s cílem dosáhnout zisk.

Všechny porosty spravované Lesy města Zlína jsou certifikované speciálním systémem. Ten zaručuje, že společnost hospodaří ekologicky, šetrně, sociálně přínosně a ekonomicky životaschopně. „K pravidlům patří výrazné omezení holosečí a zákaz používání nebezpečných chemikálií,“ upozornil Marek Koutný s tím, že společnost při hospodaření využívá takzvanou metodu cílových stromů. To znamená, že se vybraným stromům snaží vytvořit ideální podmínky pro růst. „Ve chvíli, kdy tito jedinci dosáhnou požadovaných parametrů a jejich další vývoj by už nebyl tak progresivní, jsou z porostu odstraněni. Uvolní se tak místo dalším nadějným stromům. V průměru se tak v porostu kácí každý pátý strom.“

Výnosy z těžby ve zlínských lesích jsou primárním zdrojem financování řady dalších aktivit. Jedná se například o práce související přímo s těžbou či následným zalesněním a ošetřováním nového porostu. Peníze putují také na opravy, odvodnění a zpřístupnění lesních cest. Výnosy financují rovněž výstavbu a údržbu altánků, laviček, odpočívadel a dalších zařízení, která zpříjemňují občanům pobyt v lese.

„Pokud by těžba v okolí města dostala stop, nastala by přesně opačná situace, než v jakou občané požadující její zastavení doufají. Majetek by ztratil svoji soběstačnost, a musel by se začít dotovat. Les by postupně stárl a začal se samovolně rozpadat. Vlivem klimatické změny by zřejmě nastal plošný rozpad lesa. To by vedlo k horší průchodnosti kvůli popadaným stromům přes cesty a stezky a hlavně zvýšenému riziku nekontrolovatelného pádu větví a celých stromů,“ zdůvodnil pravidelné a ekologické kácení Vojtěch Volf.

Náměstek primátora rovněž zmínil, že zastavení těžby by významně poznamenalo obecně známou tvář lesa. „Místo pohodových procházek po uklizených stezkách či hledání hub v lesích, by se návštěvníci dočkali špatně prostupných a člověku nebezpečných porostů, průchozích pouze po úzkých pěšinách. Jsem přesvědčen, že vedení společnosti zvolilo příhodnou cestu, která přiměřeně kombinuje a zohledňuje požadavky majitele, návštěvníků i samotného lesního ekosystému,“ uvedl Vojtěch Volf.