Energetická transformace v Polsku nabízí příležitosti českým firmám

V roce 2023 polské elektrárny vyrobily 166 TWh energie, což představuje meziroční pokles o 6,7 %. V roce 2022 bylo vyrobeno 178 TWh. (Pozn. Pro srovnání v ČR bylo loni vyrobeno 72 TWh energie). Důvodem nižší produkce byl nižší růst polské ekonomiky. V Polsku loni poklesla i spotřeba energie. V roce 2023 byl zaznamenán čistý dovoz elektřiny ve výši 4,1 TWh. (Pozn. V posledních 10 letech bylo Polsko čistým vývozcem elektřiny pouze jednou, a to v roce 2022).

Uhlí zůstává hlavním polským zdrojem energie. Na celkové výrobě energie v roce 2023 se podílelo 63 %. Z uhlí bylo vyrobeno 105 TWh energie, přičemž černé uhlí vyrobilo 58 TWh a hnědé uhlí 47 TWh. Do roku 2036 má být vyřazeno z provozu 18-20 GW výkonu uhelných elektráren, což je téměř jedna třetina současného celkového instalovaného výkonu všech polských elektráren. (Pozn. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon uhelných elektráren v Polsku 33 GW).

OZE se podílely v roce 2023 na celkové produkci energie 27 %, což je meziroční nárůst o 5 %. Polsko tak zřejmě splní doporučení EU, že v roce 2030 má z OZE pocházet 32 % energie. (Pozn. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon solárních elektráren 16 GW, větrných téměř 10 GW a vodních 2,5 GW).

Podíl zemního plynu na celkové výrobě energie v Polsku loni dosáhl 10 %. Domácí produkce zemního plynu pokrývá asi 20 % polské spotřeby. V současné době Polsko produkuje asi 3,5 mld. m3 zemního plynu ročně. (Pozn. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon plynových elektráren téměř 4 GW). Zemní plyn bude v přechodném období před dokončením výstavby jaderných elektráren sloužit jako stabilní a bezpečný zdroj energie. V prosinci 2026 bude uveden do provozu v elektrárně Rybnik ve Slezsku nový paroplynový blok o výkonu 882 MW, který nahradí uhelný blok a v budoucnu by měl spalovat i vodík.

Zhruba 35 % energie vyrobené v Polsku připadá na černé uhlí. Těžba černého uhlí rok od roku klesá. Hlavní těžební oblastí je Slezsko. Produkce černého uhlí v polských dolech v roce 2022 činila 52,8 mil. tun a o rok dříve 55 mil. tun. Klesající těžba je trend posledních 30 let. V současné době klesá domácí produkce rychleji, než klesá poptávka po elektřině nebo teple z uhlí. Jediné investice na polském trhu v současné době jsou investice do reprodukce. Investice v těžebním průmyslu jsou kapitálově i časově náročné. Udržet těžební potenciál v Polsku bude poměrně obtížné. Polsko bude nadále závislé na dovozu uhlí. V roce 2022 bylo do Polska dovezeno 20,2 mil. tun uhlí. Doly budou postupně uzavírány kvůli ubývajícím lidským zdrojům, těžebním rizikům a nákladům. V současné době zaměstnává uhelný průmysl zhruba 75 tis. lidí. Černouhelné doly by měly ukončit provoz do roku 2049. Kromě energetického uhlí jsou zdrojem koksovatelného uhlí, které se používá k výrobě oceli.

Zhruba 28 % energie vyrobené v Polsku připadá na hnědé uhlí. V roce 2022 bylo v Polsku vytěženo 54,6 mil. tun hnědého uhlí. Hnědé uhlí se využívá ve dvou elektrárnách (Bełchatów a Turów). Elektrárna Bełchatów je největší uhelná elektrárna v Evropě a nachází se v Lodžském vojvodství. Spaluje hnědé uhlí těžené z povrchových dolů ležících v bezprostřední blízkosti elektrárny. Instalovaný výkon elektrárny je 5 298 MW a připadá na ni výroba pětiny elektrické energie v Polsku. Elektrárna Turów stojí na území obce Bogatynia v blízkosti trojmezí hranic Německa, Polska a ČR v Dolním Slezsku. Elektrárna Turów spaluje hnědé uhlí z nedalekého povrchového dolu. Instalovaný výkon elektrárny je 2 029 MW a připadá na ni výroba desetiny elektrické energie v Polsku.

Povrchové doly, které jsou v současné době v provozu, docházejí a bude obtížné nahradit hnědé uhlí v energetickém systému Polska. Elektrárna Bełchatów výrazně sníží podíl na celkové polské produkci elektrické energie v roce 2030, kdy se začnou postupně odstavovat bloky elektrárny. Provoz elektrárny má být ukončen v roce 2036. Důvodem pro odstavení elektrárny Belchatów je snaha zajistit si peníze na spravedlivou transformaci regionu z prostředků EU. Elektrárna Turów má pokračovat v provozu až do konce roku 2044.

Lídrem v polské energetické transformaci je společnost PGE (Polska Grupa Energetyczna). Současný prezident PGE Wojciech Dabrowski odhaduje náklady polské energetické transformace na více než 1 bilion zlotých. Podle prezidenta PGE je nutné vyčlenit uhelná aktiva od energetických společností. Rozhodnutí o konečné podobě této změny budou přijímána na politické úrovni. Bez této změny nebudou energetické společnosti schopny získat finanční prostředky na nové investice. Finanční instituce a banky z celého světa oficiálně oznamují, že nebudou financovat žádné projekty energetických společností s uhelnými aktivy.

Nová polská vláda chce výrazně urychlit energetickou transformaci země. Chce vyvíjet vyšší tlak na rozvoj OZE a je zastáncem výstavby jaderných elektráren. Podle slov premiéra Donalda Tuska nemá vláda v této věci na výběr. Jaderná energie poslouží ke stabilizaci polského energetického systému.

V nadcházejících letech bude polský energetický mix výrazně posílen investicemi do větrných elektráren v Baltském moři i na pevnině. Probíhá také výstavba plynových elektráren, které zejména v přechodném období do spuštění jaderných elektráren nahradí uzavřené uhelné bloky a zaručí stabilní a bezpečné dodávky energie.

Energetická transformace v Polsku nabízí českým firmám dlouhodobé a reálné příležitosti. Vzhledem k českým zkušenostem nabízí největší příležitosti jaderná energetika, a to jak výstavba velkých elektráren, tak malých modulárních reaktorů (SMR), které budou nahrazovat uhelné a plynové bloky. Zákon o usnadnění výstavby zemědělských bioplynových stanic z roku 2023 pomůže jejich rozvoji. To s sebou přináší nutnost napojení bioplynových stanic do elektrizační soustavy, která bude muset být rozšířena. Tento sektor také nabízí příležitosti pro naše firmy, stejně jako plánovaná výstavba větrných farem v Baltském moři či v polském vnitrozemí. Polsko se připojilo k Evropské chartě větrné energie, která předpokládá zjednodušení procesu vydávání povolení pro větrnou energii.

Zpracoval: Jaroslav Remeš, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě