Trestní soudy správně posoudily kauzu podvodu kolem fiktivně dokončené solární elektrárny
Ústavní soud, Brno, TZ 99/2023
Případ se týká rozsáhlé trestní kauzy. Konkrétně jde o podvod při zapojení solární elektrárny do distribuční sítě před koncem roku 2010. Stěžovatel byl předsedou představenstva. K připojení do distribuční soustavy mělo dojít za situace, kdy elektrárna ještě nebyla ukončená, kvůli výhodné výkupní ceně elektřiny.
Krajský soud nejprve stěžovatele zprostil obžaloby. Vrchní soud na základě odvolání státního zástupce rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud již následně uznal stěžovatele vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen. Dále mu soud uložil zákaz výkonu funkce statutárního orgánu a výkonu prokury na dobu pěti let a peněžitý trest 2 000 000 Kč. Podle soudu stěžovatel jako předseda představenstva podepsal společně s dalším obžalovaným nepravdivý předávací protokol, který potvrzoval předání podstatné části díla umožňující bezpečný provoz fotovoltaické elektrárny, přestože věděl, že elektrárna není dokončena ani zčásti a že předávací protokol bude podkladem pro vydání licence Energetickým regulačním úřadem. Na základě odvolání vrchní soud zrušil rozsudek krajského soudu a sám nově rozhodl tak, že fakticky zpřísnil trest odnětí svobody na pět let a šest měsíců. Nejvyšší soud poté dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné odmítl.
V ústavní stížnosti stěžovatel zejména namítal, že odvolací soud překročil meze přípustného hodnocení důkazů a vštěpoval nalézacímu soudu vlastní skutkové hodnocení. Podle stěžovatele jej krajský soud nakonec odsoudil na základě stejných důkazů, ze kterých předtím vycházel při svém zprošťujícím rozsudku.
Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová) však stížnosti stěžovatele nevyhověl a zamítl ji jako nedůvodnou. Neshledal totiž porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.
Obecně platí, že odvolací soud není oprávněn sám vytvářet závěry o skutkovém stavu věci a nahrazovat hlavní líčení. Neztotožní-li se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, může k jinému hodnocení provedených důkazů přistoupit jen tehdy, pokud je předtím zopakuje. Jiná situace však nastane v případech, kdy soud prvního stupně při hodnocení důkazů nepostupoval důsledně a nehodnotil důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a neučinil logicky odůvodněná úplná skutková zjištění.
V nyní projednávaném případě vrchní soud nezavazoval nalézací soud k tomu, aby provedené důkazy hodnotil určitým způsobem. Nijak nevybočil z limitů legitimního zásahu do hodnocení důkazů soudem prvního stupně. Nedošlo tedy k porušení zásady dvojinstančnosti řízení. Vrchní soud plně respektoval ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, podle níž odvolací soud může dojít k závěru, že skutková zjištění soudu prvního stupně jsou nejasná, neúplná nebo vzbuzují pochybnost o své správnosti, a to přesto, že odvolací soud sám neprovede žádné nové důkazy ani neopakuje důkazy provedené před soudem prvního stupně.
Krajský soud se pak při novém (opětovném) hodnocení důkazů zaměřil na odstranění vad, které mu vytýkal odvolací soud. Důsledněji hodnotil provedené důkazy v jejich kontextu a zaměřil se na okolnosti podstatné pro posouzení případu. Z rozhodnutí jsou jasně patrné důvody, které soud vedly napodruhé k odlišnému rozhodnutí.
Před Ústavním soudem obstálo i určení výše škody trestnou činností stěžovatele. Činem byla způsobena škoda 43 880 707 Kč, a další vysoká škoda by byla způsobena, kdyby fotovoltaická elektrárna i v dalších letech prodávala elektřinu za garantovanou výrobní cenu. V případech tohoto typu podvodů souvisejících s fiktivně dokončenou fotovoltaickou elektrárnou je pro účely určení výše škody zcela nepodstatná míra, v jaké byly elektrárny nedokončené. Pro garanci vyšší výkupní ceny elektřiny, od níž se výpočet škody odvíjí, bylo rozhodné pouze připojení elektrárny do přenosové nebo distribuční soustavy, popřípadě uvedení do provozu.
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3584/2022 je dostupný zde (413 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 209 paragraf 209 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Soud v Českých Budějovicích projedná kauzu 52 obžalovaných z podvodů při armádních zakázkách
- Hradecký soud zřejmě rozhodne v kauze úvěrových podvodů za 11,7 milionu korun
- Photon Energy oznámil dokončení dalších solárních elektráren v Rumunsku
- ERÚ podal 56 trestních oznámení na solární elektrárny, všech 183 kontrolovaných subjektů mělo nějaké nedostatky
- Solární elektrárny - elektrárny ČEZ
- Revizní technici elektro a zákaznícká podpora /tepelná čerpadla, solární elektrárny, solární termické systémy - nabídka práce
- Instalatér solárních systémů, tepelných čerpadel, solárních elektráren, akumulace energie - nabídka práce
- Vedoucí Servisu /Tepelná Čerpadla, Solární Elektrárny, Solární Termické Systémy/ - Volná místa
Prezentace
21.01.2025 Nejoblíbenější Xiaomi roku má nástupce.
16.01.2025 Nejnadupanější telefon současnosti se začal…
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Charu Chanana, Saxo Bank
Mgr. Timur Barotov, BHS
Peněz bude stále více: Investování již není možnost ale nutnost!
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Překoná zlato v roce 2025 úroveň 3 000 USD? Prognózy se liší, důvody však zůstávají stejné
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
?