Německo chce dát do transformace energetiky přes bilion eur

NĚMECKO CHCE DÁT DO TRANSFORMACE ENERGETIKY PŘES BILION EUR

Spolková republika se chystá na jeden z nejambicióznějších projektů ve své historii – transformaci energetiky, která má vyústit v dosažení uhlíkové neutrality. Bude k tomu potřebovat až 1,1 bilionu eur, a to za účasti jak veřejného, tak soukromého sektoru. Tento bezprecedenční transformační záměr vytváří obrovský potenciál pro české firmy v řadě subdodávek.

Ilustrační foto Shutterstock

Plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045 je velmi ambiciózním záměrem. Průměrné roční investice do energetiky totiž představují přes 52 mld. eur. To si velmi dobře uvědomuje nejen spolková vláda v Berlíně, ale i kapitáni německého energetického průmyslu. V jejich branži dokonce panuje přesvědčení, že politici podnikají pro dosažení tohoto vytčeného cíle příliš málo. Zejména jde v této souvislosti o urgentní výstavbu záložních plynových elektráren a páteřních přenosových soustav, jež se neobejde bez státní účasti. Energetický podnikatelský sektor rovněž očekává vládní strategii ohledně klíčových projektů na výstavbu uložišť elektrické energie a na ukládání CO₂.

Z hlediska množství vydaných finančních prostředků jde o nejnákladnější část projektu transformace německé energetiky. Na rozšíření obnovitelných zdrojů musí být podle studie Handelsblatt Research Institute (HRI) vydáno do roku 2045 až 440 mld. eur. Největší investice mají proběhnout v průběhu 30. let 21. století. Předpokládá se vybudování nových solárních a větrných parků, což je nutný krok k přechodu na výrobu bezemisní elektrické energie.

Záložní plynové elektrárny

K tomu bude zapotřebí dostavět síť záložních plynových elektráren v objemu 70 mld. eur. U nových plynových elektráren se předpokládá, že jejich hlavním palivem bude zemní plyn a později „zelený“ vodík. Plynové elektrárny jsou na rozdíl od větrné energie či fotovoltaiky schopny produkovat energii kdykoliv v případě potřeby. Energetický sektor přitom volá po státních příspěvcích nejvíce právě v oblasti výstavby plynových elektráren, neboť v opačném případě by celá koncepce ztrácela z ekonomického hlediska smysl. Kolem 11 mld. eur má stát výstavba nových elektrolyzérů, které umožní produkovat „zelený“ vodík.

Investiční břemeno však ponesou i soukromí aktéři. RWE má do konce roku 2030 investovat do nových nízkoemisních elektráren, větrných a solárních parků 11 mld. eur, jiný významný německý energetický koncern, Uniper, do výstavby nových plynových elektráren 8 mld. eur.

Velkou roli při zajišťování energetické soběstačnosti po odklonu od uhelných, respektive fosilních zdrojů, mají hrát energetické zásobníky. Potvrdilo to nejnověji i Spolkové ministerstvo hospodářství ve svém dokumentu z prosince loňského roku nazvaném Strategie pro ukládání elektrického proudu. Největší pozornost (zejména finanční) má být věnována takzvaným domácím zásobníkům, do nichž by si lidé ukládali proud ze solárních panelů ze svých střech.

Do přenosové soustavy Německo podle studie HRI musí investovat přes 300 mld. eur. Foto Shutterstock

Transport CO₂ i vodíku

Relativně štědře bude také podpořena výstavba nových vodíkových zásobníků, a to částkou zhruba 13 mld. eur. Největší otazníky nad projekty v rámci této skupiny visí nad budováním úložných kapacit pro CO₂. Spolkové právo totiž podzemní či jiné skladování oxidu uhličitého aktuálně neumožňuje. Ministerstvo hospodářství se nyní zabývá vypracováním strategie nakládání s uhlíkem, která má mino jiné skladování CO₂ umožnit.

V tomto segmentu jde o vybudování infrastruktury, která by umožnila transport oxidu uhličitého mimo Německo. Ročně má jít podle údajů Ministerstva životního prostředí o zhruba 43 mil. tun CO₂. Peníze půjdou v rámci této kapitoly nejen na vybudování potrubních kapacit pro skladování oxidu uhličitého, nýbrž i na jeho konkrétní využití, například pro výrobu leteckého kerosinu. Němečtí podnikatelé již spolupracují se svými partnery z Norska, Spojeného království, Dánska, Švýcarska nebo Nizozemska, kde již existuje nejen zákonná úprava přepravy a skladování CO₂, ale již i konkrétní projekty.

Distribuční „dálnice“ pro elektřinu

Další významnou skupinou pro investiční činnost je přenosová soustava. Celkem má být do rozšíření přenosových sítí a jejich navázání na onshorové a offshorové větrné parky v Severním a Baltském moři nainvestováno asi 313 mld. eur. Nejambicióznější částí projektu je vybudování pomyslné přenosové „dálnice“, jež by umožnila rychlé a efektivní napájení jižních oblastí Německa ze zdrojů na jeho severu (offshorové větrné parky). Náklady na vlastní distribuční síť jsou pak odhadovány na 183 mld. eur.

Páteřní síť pro distribuci vodíku se plánuje v délce 9700 km a má zahrnovat centra jeho spotřeby, jakož i vybudování přístavních zařízení pro jeho import. Síť pro transport vodíku má být postupně rozšiřována a její vybudování podle stávajícího harmonogramu je plánováno do roku 2032.

Rovněž oblast vytápění má být do roku 2045 plně přátelská klimatu. Při naplňování této strategie má hrát síť dálkového vytápění důležitou roli. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck loni v létě uvedl, že každý rok se na síť dálkového vytápění (ať již stávajícího nebo nově vybudovaného) připojí 100 tisíc domů. Aktuálně je v Německu obsluhováno dálkovým vytápěním až 43 milionů domácností, což odpovídá 14 % podílu. Na rozšiřování a zlepšení stávajících kapacit je vyčleněno 20 mld. eur.

Jaroslav Knot, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně