USA a Británie udeřily na jemenské povstalce, spojence Íránu. Hrozí růst plynu a cen pohonných hmot i v Česku

Vojenský úder Spojený států a Británie na pozice jemenských povstalců, k němuž došlo v noci na dnešek, není překvapivý. Spojené státy jej zvažovaly už v prosinci 2023. V podstatě jde také o test, zda Teherán, jenž povstalce podporuje, bude ochoten vstoupit s USA do proxy války. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Jemenští povstalci, Hútíové, v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.

Hútíové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“. Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.

Rozšíření konfliktu mezi Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, jehož důsledkem by byl výrazný růst cen ropy či zemního plynu. Ten ale hrozil i takto, neboť bez zásahu USA a Británie proti Hútíům by plavidla byla nucena trvaleji nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou Afriku kolem mysu Dobré naděje), což v důsledku přepravu prodlouží až o deset či čtrnáct dní, a tedy prodraží – a nejen přepravu ropy či zkapalněného plynu. Pro Evropu je kvůli zbavování se energetické závislosti na Rusku dobrá „splavnost“ Suezu ještě důležitější než v minulosti. Bez ní v EU oživí inflační tlaky. Ropa nyní v důsledků zostření nepětí v Rudém moři zdražuje, ale zatím nijak výrazně.

Nejde jen o ropu. Celých dvanáct procent světového obchodu se uskutečňuje skrze Suezský průplav.

Jemenští povstalci ale zatím vydatně „hýbou“ hlavně cenu akcií námořních přepravních firem typu dánského Maersku; akcie Maersku se po propadu začátkem loňského listopadu zmátořily a od té doby, za uplynulé zhruba dva měsíce, přidaly přibližně třetinu. Jelikož totiž přepravci musí obeplouvat Afriku, tedy zdolávat o tisíce námořních mil více, klesá tak dostupná globální námořní přepravní kapacita. Přepravci si tudíž mohou říkat o více peněz za přepravu a akcioví investoři sází na to, že to Maersku a dalším desítkám klíčových světových námořních přepravců, s jejímž akciemi se veřejně obchoduje, navýší zisky. Tyto zisky ovšem zaplatí koncový spotřebitel hlavně v Evropě.

Situaci v Rudém moři navíc komplikuje zvýšená aktivita somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá jedna podivná burza; burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější. Zřejmě nejde o náhodu.

Objevují se totiž případy, kdy Hútíové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.

Kdo by ještě nedávno řekl, že cenu u českých čerpacích stanic nebo cenu plynu pro tuzemské domácnosti mohou zvednout povstalci v Jemenu, často ještě v evidentní spolupráci s piráti v Somálsku. Svět se mění. A ne moc k lepšímu, bohužel.