Součástí reforem připravovaných Ministerstvem zdravotnictví je zásadní posílení kapacit všeobecných sester a dalších profesí nelékařských zdravotnických pracovníků

V Senátu se dnes uskutečnil seminář s názvem „Rizika spojená s nedostatkem kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Najdeme řešení?“ Přední experti resortu zdravotnictví zde diskutovali nová data a predikce ukazující na potenciální rizika související s demografickým stárnutím a s nedostatkem kapacit nelékařských profesí.

„Od svého nástupu do funkce usiluji o řádné analyzování rizik spojených s dostupností péče a personální kapacity v tomto představují zcela zásadní komponentu. Bohužel mí předchůdci v uplynulých dvaceti letech zřejmě zapomněli plánovat a nyní nám hrozí významný úbytek kapacit stárnoucího personálu. Stále však máme časový prostor krizovému vývoji předejít. Intenzivně v této oblasti připravujeme nezbytná opatření,“   sdělil na úvod semináře ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Účinné řešení ale nemůže spočívat v pouhém navyšování počtu studentů ve školách. Posílení vzdělávacích programů musíme spojit s revizí stávajících kompetencí různých odborností a také s restrukturalizací kapacit v různých segmentech péče. Proto je námi chystaná reforma velmi komplexní,” zdůraznil ministr zdravotnictví.

Výzvu ministra Válka ke komplexním reformám podpořila ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání ministerstva zdravotnictví Alice Strnadová. „Kromě navyšování počtu studentů různých nelékařských profesí musíme revidovat jejich kompetence a uplatnění v praxi tak, aby odpovídaly dosaženému vzdělání. Rovněž je třeba kultivovat mediální obraz zdravotnických profesí, abychom neustále posilovali jejich prestiž,” zdůraznila.

Data prezentovaná na semináři doložila nejvíce rizikovou situaci u všeobecných sester. „Ošetřovatelské profese patří k nejvíce ohroženým z důvodu stárnutí, které se například u všeobecných a dětských sester v následujících cca 10-15 letech týká více než 30 % dostupné kapacity, což představuje až 26 000 úvazků. Je to paradoxní, protože právě tyto profese bychom měli posilovat mimo jiné pro zajištění vysoce kvalifikovaných ošetřovatelských zdravotně sociálních služeb pro naši stárnoucí populaci,”konstatoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Dalšími profesemi, u kterých je nutné předejít významnému úbytku kapacit z důvodu stárnutí nebo tyto kapacity posílit pro zajištění potřebných segmentů péče jsou dětská sestra, porodní asistentka, radiologický asistent, zdravotnický záchranář a nutriční terapeut.

Jedním z nezbytných opatření, které diskuze na semináři akcentovala, je posílení kapacit vysokých škol při výchově nelékařských profesí. „Kvalitní zdravotnický personál může vzejít pouze z kvalitního vzdělávání. Role vysokoškolského vzdělávání je při řešení těchto problémů zcela zásadní, neboť připravuje vysoce kompetentní profesionály pro medicínu příštích desetiletí. Do programu podpory vzdělávání vybraných profesí Národního registru zdravotnických pracovníků ovšem lékařské fakulty vstupují v úzké spolupráci s ostatními zdravotnickými vysokými školami. Jen tak je možné dosáhnout potřebné kapacity a produkce absolventů, zejména v oboru Všeobecná sestra,“ sdělil předseda asociace děkanů lékařských fakult Martin Repko.

Seminář se konal pod záštitou Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR a senátora Lumíra Kantora. „Prezentované informace ukazují na význam nelékařských zdravotnických profesí (NLZP) v moderním zdravotnictví a na nutnost přijmout komplexní opatření. A to tak, abychom v budoucnu neztratili podstatnou část jejich kapacit. Bez nich je práce ve zdravotnictví nemožná,“ uvedl místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví Lumír Kantor. Rovněž ocenil výsledky lékařských fakult, které na základě vládní podpory od roku 2019 úspěšně navyšují objem vzdělávání lékařů v oboru Všeobecné lékařství.