Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské třetí čtvrtletí hlásí o něco výraznější pokles HDP

Dle zpřesněných dat HDP v loňském třetím čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,6 % a meziročně klesl o 0,8 %, když předchozí údaje uváděly mezikvartální pokles HDP 0,5 % a meziroční pokles 0,7 %.

Zpřesněná data pro loňské třetí čtvrtletí hlásí o něco výraznější pokles spotřeby domácností a čistých exportů, než se původně předpokládalo.

Za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky pokles, a to i v případě, že závěrečné čtvrtletí přinese oživení výkonu české ekonomiky.

Odhaduje, že v roce 2023 HDP České republiky klesl o 0,4 %.

Česká ekonomika dle zpřesněných údajů vykázala v loňském třetím čtvrtletí mezikvartální pokles HDP 0,6 % a meziroční pokles o 0,8 %.

Původně uváděné statistiky hlásily pokles HDP 0,5 % v mezikvartálním a 0,7 % v meziročním vyjádření.

Výkon HDP ve třetím čtvrtletí tak byl viditelně slabší než v loňském prvním a druhém čtvrtletí.

Mezikvartální pokles HDP byl tažen především vývojem zásob, klesla ale také spotřeba domácností, hrubá tvorba fixního kapitálu a nepříznivý vliv měly i čisté exporty.

Mezikvartální růst byl na straně výdajů vykázán pouze v případě vládní spotřeby.

Spotřeba domácností a čisté exporty měly ve třetím čtvrtletí o něco slabší výkon, než co naznačovaly původní údaje, a právě slabší spotřeba domácností a čisté exporty jsou hlavním důvodem výraznějšího než původně předpokládaného poklesu HDP.

Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o spotřebě domácností za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoj cen a finanční situace domácností.

Meziroční pokles HDP byl tažen zejména poklesem stavu zásob, dále také čistými exporty a spotřebou domácností, zatímco investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a vládní spotřeba vykázaly meziroční růst.

V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2023 pokles HDP zhruba v rozsahu 0,4 %.

Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí 2023 mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření.

V roce 2024 by již měl HDP vykázat celoroční růst zhruba v pásmu 1,5 % až 2,0 %, tahounem růstu české ekonomiky by měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy.

Rizikem ve výhledu na výkon české ekonomiky je vývoj inflace, tedy zejména cen energií a potravin s případným nepříznivým dopadem na spotřebu domácností, brzdou může být také výkon německé ekonomiky.

Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za loňské třetí čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem ze zaměstnaní ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,5 % a v meziročním vyjádření se nezměnil, když v sedmi předchozích čtvrtletích v řadě reálný příjem ze zaměstnání meziročně klesal.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském třetím čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 % a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 0,9 %.

Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,2 %, v mezičtvrtletním vyjádření se snížila o 0,3 %.

Míra úspor domácností v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procentního bodu na úroveň 18,7 %, přičemž vzrostla i v mezikvartálním vyjádření, o 0,8 procentního bodu.

Nárůst míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou ve svých výdajích i nadále opatrné: jakkoliv se mezikvartálně zvýšily jejich reálné příjmy, tak spotřeba klesla, v přepočtu na obyvatele mezikvartálně o 0,3 %.

Z pohledu měnové politiky jde o dobrou zprávu: nenaplňuje se totiž scénář rychlého poklesu míry úspor, jenž by vedl k rychlejšímu oživení spotřeby domácností a potenciálně i k silnějším inflačním tlaků v české ekonomice.

Na straně nefinančních podniků v loňském třetím čtvrtletí míra zisku mezikvartálně klesla o 0,2 procentního bodu na úroveň 48,5 %, v meziročním vyjádření byla vyšší o 0,3 procentního bodu.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je mírný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť by jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.

Míra investic nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla z 28,5 % na 28,9 %, což představuje druhý mezikvartální nárůst v řadě.

Vzhledem k nejistému výhledu globální ekonomiky včetně eurozóny ovšem může míra investic nefinančních podniků v české ekonomice v následujících čtvrtletích kolísat oběma směry.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.