Úvěry v cizí měně se u podniků staly standardem

Podíl úvěrů v cizí měně v portfoliích českých podniků narůstá a předloňské zvýšení úrokových sazeb ČNB tomu dalo nový impulz.

Úvěry v cizí měně poskytnuté bankami v Česku na konci 1. pololetí 2023 dosahovaly objemu 619,4 mld. Kč*). To představovalo 24,7 % z celko­vého objemu poskytnutých úvěrů, což je druhá nej­vyšší hodnota v celé časové řadě dostupné od roku 1997. Až do předloňska byly nejvyšší podíly cizoměn­ných úvěrů zaznamenány v devadesátých letech, kdy na bankovním trhu chyběly dostupné úvěrové produkty nebo úrokové sazby u těch existujících byly příliš vysoké. Maxima ve výši 25,5 % dosáhl podíl úvěrů v cizí měně na konci března 1999 a od roku 2000 klesal. V období let 2003 až 2012 fluktuoval mezi 13 až 15 %.

Zlomem ve vývoji se stal kurzový závazek ČNB vyhlášený v listopadu 2013. Do konce téhož roku tak podíl úvěrů v cizí měně vyskočil na 18,2 %. Dal­ším impulzem bylo očekávané opouštění kurzového závazku, k němuž došlo v dubnu 2017. Podíl úvěrů v cizí měně v březnu 2017 dosáhl 21,8 % a po uvol­nění kurzu do konce roku 2017 oslabil na 18,9 %. Na hodnoty jako před rokem 2013 už se ale nevrá­til, přestože znatelně klesl v období, kdy ČNB rychle snižovala úrokové sazby v reakci na covidové zpomalení ekonomiky.

Nejnověji podíl úvěrů v cizí měně zareagoval růs­tem na zvýšení měnověpolitických sazeb. To za­čalo v červnu 2021 nárůstem měnověpolitické sazby z 0,25 % na 0,50 %. Další zvýšení poměrně rychle následovala – do června 2022 se sazba dostala až na 7,00 %. Mezi červnem 2021 a 2022 vzrostl podíl cizoměnných úvěrů z 18,1 % na 21,7 %. Za další rok, tedy do konce loňského června, se podíl úvěrů v cizí měně navýšil na 24,7 %. Výrazný nárůst úrokových sazeb korunových úvěrů byl motivací pro dlužníky, aby hledali levnější alternativy. Pro ty, kdo běžně ob­chodují v cizích měnách, jsou pak nekorunové úvěry přirozenou volbou.

Úvěry poskytnuté bankami v ČR (mld. Kč, meziročně)

Domácnosti úvěry v cizí měně téměř nevyužívají

Zajímavý je pohled na vývoj podílu úvěrů v cizí měně v jednotlivých institucionálních sektorech ekonomiky. Úvěry v cizí měně poskytnuté domácnostem ke konci loňského června dosahovaly objemu 8,0 mld. Kč, což představovalo 0,4 % z celkového objemu úvěrů domácností. Podíl ve druhé polovině roku 2022 sice narostl na nejvyšší úroveň od konce roku 2003, ale stále platí, že úvěry v cizí měně české domácnosti již více než dvacet let téměř nevyužívají. Od 3. čtvrtletí 2002 je jejich podíl na úvěrech domácností nižší než 1 %. To vyplývá z přísné regulace poskytování těchto úvěrů domácnostem. Jejich příjmy jsou totiž typicky v korunách, což takového dlužníka činí mimořádně zranitelným v případě nepříznivého vývoje kurzu. Varovným příkladem byla zejména situace v Polsku a Maďarsku, kde v roce 2015 prudké posílení švýcarského franku způsobilo vážnou nestabilitu finančního systému. Hypotéky ve francích tam totiž tvořily desítky procent úvěrů domácností.

Zanedbatelné množství úvěrů v cizí měně aktuálně drží sektor vládních institucí. Na konci loňského června jejich objem dosahoval 8,8 mil. Kč. Téměř nulový podíl cizoměnných úvěrů v dluhovém portfoliu vládních institucí je ale záležitostí posledních let. Velmi vysoký (až nadpoloviční) byl na konci 90. let. Mezi lety 2009 až 2013 se poměr ustálil na 10 % a od začátku roku 2014 postupně klesal až na nulu. Ve vývoji posledních let jsou patrné jen dva krátkodobé výkyvy. Prvním je konec června 2020 (6,3 %) a pak konec září 2022 (7,9 %).
Nejčastěji si půjčky v cizí měně pořizují nerezidenti, kteří využívají úvěry poskytované českými bankami. Na konci loňského 1. pololetí dosáhl objem úvěrů nerezidentů 350,0 mld. Kč a úvěry v cizích měnách z nich tvořily 77,8 %. Podíl se přitom po většinu období od roku 2011 stabilně držel v pásmu mezi 75 a 80 %.

Vývoj podílu úvěrů v cizí měně ve vybraných institucionálních sektorech (%)

Prudký růst u finančních institucí i podniků

V řadách rezidentů využívají úvěry v cizí měně zejména nefinanční podniky (NP) a finanční instituce (FI). U obou se podíl úvěrů v cizí měně dlouhodobě zvyšuje. U finančních instituci jejich využití výrazněji fluktuuje a vývoj je citlivější na měnověpolitická rozhodnutí centrální banky. Drtivá většina úvěrů, které byly poskytnuty finančním institucím, spadá pod „jiné než měnové instituce“ – v tomto případě jsou relevantní zejména investiční fondy. Ke konci června 2023 úvěry v cizí měně představovaly celkem 48 % (140,7 mld. Kč) z celkového objemu půjček, které byly FI poskytnuty. Objem i podíl cizoměnných úvěrů rostl od června 2021 (tehdy podíl dosahoval 31,6 %). Při pohledu na delší časovou řadu je také patrné, že v posledních pěti letech za růstem či poklesem objemu úvěrů poskytovaných FI téměř výhradně stojí právě ty v cizí měně. Korunové úvěry setrvávají od poloviny roku 2018 blízko úrovně 150 mld. Kč.

V portfoliu nefinančních podniků jsou úvěry v cizí měně přítomné dlouhodobě. Až do roku 2013 jejich podíl kolísal mezi 15 a 20 %, poté ale začal stabilně růst. Výrazně se posilování role úvěrů v cizí měně zrychlilo v období před uvolněním kurzového závazku. Na rozdíl od finančních institucí, kde došlo k rychlému propadu, u nefinančních podniků růst podílu úvěrů v cizí měně po dubnu 2017 jen zpomalil, ale nezastavil se až do roku 2020. Ke konci června 2023 celkový objem úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům dosahoval 1 292,6 mld. Kč, z nichž ty v cizí měně tvořily 48 %. Na prudkém navýšení podílu úvěrů v cizí měně (z 32,0 % v červnu 2021) se podílel samotný nárůst jejich objemu (mezi červnem 2021 a 2023 se zvýšil o 256,6 mld. Kč, tedy o 70,7 %), ale také poměrně netypický pokles objemu korunových úvěrů. Ty se mezi červnem 2021 a stejným měsícem 2023 snížily o 97,6 mld. Kč (–12,7 %).

Naposledy k podobně výraznému poklesu objemu korunových úvěrů došlo v průběhu recese mezi lety 2008 a 2010. Tehdy ovšem jejich pokles nebyl kompenzován úvěry v cizí měně, a celkový objem úvěrů pro NP se tak propadl. Naproti tomu nyní na celkové dynamice úvěrů není pokles těch korunových prakticky vidět.

Z hlediska jednotlivých odvětví měla největší podíl úvěrů v cizí měně (88,3 %) ke konci loňského června těžba a dobývání. Zde ale kvůli útlumu v oboru celkově objem úvěrů klesá a mizí zejména korunové úvěry. Ve zpracovatelském průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčový a který je výrazně napojen na zahraniční obchod, dosahoval ke konci 1. pololetí 2023 podíl úvěrů v cizí měně 66,4 % a mezi červnem 2021 a červnem 2023 narostl o 14,8 p. b. Nadpoloviční podíl úvěrů v cizí měně mělo peněžnictví a pojišťovnictví (58,5 %), činnosti v oblasti nemovitostí (55,1 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (53,2 %), které za poslední dva roky zaznamenaly nárůst podílu o 22,1 p. b. – nejvíce ze sledovaných odvětví. Kromě téměř nulového výskytu úvěrů v cizí měně u podnikatelů zařazených do sektoru domácností, měly nejnižší podíl úvěrů v cizí měně veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (13,0 %), stavebnictví (18,7 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (23,3 %).

Podíl úvěrů v cizí měně ve vybraných odvětvích (%)

*) Všechny údaje v článku pocházejí z databáze ARAD ČNB.
Článek si můžete přečíst v posledním loňském vydání časopisu Statistika&My.