Nepřibírejme přes Vánoce, řetězce pak zlevní
Letošní Vánoce budou opět přehlídkou plýtvání. Nebude ovšem tak značné jako v minulých letech. Mimořádná inflace uplynulé doby Čechy zkrátka naučila jednat střídměji, byť rezervy by se stále našly.
Lidé v Česku letos utratí za Vánoce v průměru o 2000 korun méně než v uplynulých letech. Obávají se nárůstu cen energií v příštím roce a dopadů konsolidačního balíčku na své domácí finance. Zejména přibližně 25 procent nejchudších tuzemských domácností bude mít v příštím roce problémy vůbec finančně vyjít a budou žít „z ruky do pusy“, jak se říká. Řada z těchto domácností si letos připomene Vánoce jen symbolicky, případně je vůbec slavit nebude.
Inflace letos a loni ukousla Čechům nejvyšší díl úspor a příjmů v celé historii České republiky. Nikdy od roku 1993 nechudli tolik jako letos a loni. Zatímco ještě loni mohli své chudnutí překrýt úsporami z doby covidu, letos už byli chudší Češi finančně zcela vyprahlí.
Češi proto nadále omezují své výdaje, i nyní před Vánoci. Šetří. Nakupují méně zboží i služeb všeho druhu než ještě loni. Kupují méně potravin, ale také oděvů, obuvi, potřeb pro domácnost, hraček, elektroniky, nábytku atd. Kupují méně vánočních dárků. Plné obchody jsou matoucí. Lidé totiž pochopitelně do obchodu jdou, i když tam třeba nic nekoupí nebo toho koupí méně než v minulých letech. V restauraci zase třeba nově vynechají polévku či dezert.
Obchody už z důvodu finančního vyždímání mnohých Čechů nemohou tolik nadsazovat své ceny jako v uplynulých letech. Dramatický pokles kupní síly totiž postihl také střední třídu. Takový řetězec Lidl už na to nyní před svátky reaguje. Zjevně si všímá, že lidé už jsou finančně vyčerpaní a z toho plynoucí nutnost zlevnit s pompou vydává div ne za gesto dobré vůle. V příštím roce tedy prý do řady vybraných koncových cen nejen promítne snížení DPH na potraviny o tři procentní body, ale sníží dané koncové ceny ještě nad rámec tohoto snížení daně. Obchodníci, a řetězce zejména, totiž evidentně mají vytvořený „polštář“ z minulých měsíců, ba let, hlavně z loňska, který mohou v případě potřeby „vyfukovat“, i když přitom stále zůstávají komfortně v pásmu zisku.
Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků, kterými si onen „polštář“ vytvořili a s nimiž mohou nyní celkem libovolně „čarovat“ a měnit je dle svých momentálních potřeb. Po setrvalém mnohaměsíčním tlaku veřejnosti a médií mu nyní některé z řetězců, zdá se, už dále nejsou s to vzdorovat – anebo z marketingového důvodu vlastně ani nechtějí.
O zisky řetězců se přitom bát nemusíme. Stačí se podívat na nejnovější veřejně dostupná data ČSÚ. Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Potravináři pak zlevňovali rovněž, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta.
Výše citované pohyby se týkají cen, za něž zemědělci a potravináři dodávají svoji produkci do obchodní sítě. Jenže potraviny v obchodech v listopadu meziročně stále zdražovaly, a to o 0,7 procenta. Zatímco tedy zemědělci zlevňují svoji produkci prakticky nejvýraznějším tempem v historii České republiky od roku 1993, obchodníci nadále zdražují. Zemědělci přitom v nebývale vysokém rozsahu zlevňují již uplynulých sedm měsíců.
Je patrné, že na straně obchodníků tedy stále existuje prostor ke zlevnění. V uplynulých měsících totiž své ceny snižovali pomaleji, než tak činili zemědělci a potravináři, případně na rozdíl od zemědělců a potravinářů dosud nebyli svolní přistoupit ke zlevnění a nadále meziročně zdražují, přestože k tomu vlastně nemají objektivní důvod. Tím, kdo může řetězce přimět ke zlevnění zejména, je sám zákazník. Pokud nebude jednat plýtvavě a nebude mít při nákupech „velké oči“. Jenže to se zatím neděje. Nebo alespoň ne v dostatečné míře. Začíná to třeba cukrovím.
Vždyť v Česku konzumuje vánoční cukroví zhruba 60 procent dospělé populace. Jenže přibližně desetina z těchto lidí, zhruba 530 tisíc osob, zase podle jiných šetření přiznává, že část napečeného či zakoupeného cukroví po svátcích vyhazuje. Zkrátka jej nestihne spořádat. Část vyhozeného cukroví má při letošních cenách zakoupeného i pod domácku připraveného cukroví průměrnou hodnotu zhruba 195 korun na osobu. V popelnicích tak po letošních svátcích skončí cukroví za více než 100 milionů korun. Celkově Češi ročně vyhazují takřka 60 kilogramů jídla na osobu, což odpovídá desetitisícům korun na domácnost. Část z toho tedy připadá právě i na vánoční cukroví. V jeho případě však není vyhození vždy nutností, jako je tomu třeba u zkaženého ovoce nebo mléčných výrobků. Nezkonzumované cukroví let poskytnout potravinové bance nebo rozemlít a takto namleté cukroví použít pro výrobu bábovky či buchty.
Češi během Vánoc přiberou v průměru dvě až pět kilogramů, jistě nejen z cukroví. I zde tedy existuje prostor pro zlepšení. Každé „deko“, o něž přes svátky přiberou méně díky nejen nezkonzumovaným, ale ani nenakoupeným kaloriím, zpravidla bude pro řetězec či obchod znamenat ztrátu a zejména signál, že už nemají tolik nadsazovat své ceny. Vánoční uchování si váhy, ba dokonce hubnutí, bude-li mezi lidem českým plošnější, přiměje řetězce srazit ceny více než hrozba kontroly marží z ministerstva. Kromě řetězců ale zapláčou také fitness centra. Zhruba 40 procent z Čechů si totiž dává novoroční předsevzetí, nejčastěji právě to, že mají více sportovat a hubnout. Díky novoročním předsevzetím tak hned začátkem ledna fitness centrům v ČR začíná hlavní sezóna. Během ledna se návštěvnost každoročně zvedá až o 30 procent. Za sportovní aktivity jsou přitom Češi ochotni utratit i tisíce korun. Často nakoupí celoroční permanentky, na které od února dále už ale v podstatě nesáhnou. Pro fitness centra jde o bezpracný zisk a neodmyslitelnou součást jejich byznysmodelu… Ano, fitness centra do značné míry žijí z útrat Čechů v řetězcích. Nenechme tak snadno vydělávat ani je, ani je.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Osobní finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
13.11.2024 Pojištění elektromobilů kryje specifická rizika
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Marek Pokorný, Portu
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna