Benzín v Česku je nejlevnější za dva roky, Ficova vláda totiž v Bruselu dojednala, že Slovensko může do Česka dále dovážet paliva z ruské ropy. Pohonné hmoty ale mohou zdražit kvůli krizi v Rudém moři

Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, průměrná cena benzinu klesla pod 36 korun, levnější byl naposledy v lednu 2022. Aktuálně se u čerpacích stanic litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 prodává v průměru za 35,95 koruny za litr, před týdnem byl o 51 haléřů dražší. Nafta je nejlevnější od srpna, v uplynulém týdnu zlevnila o 39 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,29 Kč. 

Hrozbu skokového zdražení pohonných hmot v Česku zažehnalo Slovensko, resp. to, že si počátkem tohoto týdne v Bruselu dojednalo prodloužení výjimky na dovoz paliv vyrobených z ruské ropy do České republiky. Česko tak nadále ve velkých objemech dováží jak ruskou ropu, tak právě paliva z ní vyrobená. Podle dat ČSÚ letos v prvních třech čtvrtletích zase Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů v hodnotě přes 35 miliard korun. To je největší objem za dané období roku od roku 2010. Putinovu válčícímu režimu však ve skutečnosti Česko posílá více, byť nepřímo, neboť třeba ruská nafta, resp. nafta z ruské ropy nebo ruský plyn míří do Česka přes zpracovatele či zprostředkovatele z třetích zemí, třeba právě ze Slovenska. Ministerstvo průmyslu a obchodu koncem listopadu uvedlo, že letos od ledna do října přiteklo do Česka 79,6 milionu metrů krychlových ruského plynu.

Dovoz ropy a ropných produktů z Ruska, resp. vyrobených z ruské ropy, pomáhá právě zlevňovat pohonné hmoty u českých čerpacích stanic. V příštím týdnu očekáváme další zlevnění, které však bude v menším rozsahu než to z týdne uplynulého. Benzín zlevní o zhruba třicet haléřů na litr, nafta ubere 20 haléřů na litr. Důvodem je růst cen ropy na světových trzích, který nastal v uplynulých dnech v souvislosti s krizí v Rudém moři.

Spojené státy kvůli této krizi nyní zvažují vojenský úder proti jemenským povstalcům, Húsíjům. V podstatě by šlo o zahájení proxy války mezi USA a Íránem, neboť Teherán povstalce podporuje. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Húsijové v Rudém moři útočí na zejména západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.

Rozšíření konfliktu mezi Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, čehož důsledkem by byl výrazný růst cen ropy či zemního plynu. Ten ale hrozí i takto, neboť bez zásahu proti Húsijům budou plavidla, včetně tankerů, nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou Afriku kolem Mysu Dobré naděje), což v důsledku přepravu prodraží – a nejen přepravu ropy či zkapalněného plynu. Evropa, jež se odstřihává od potrubních dodávek ruské ropy či ruského plynu, je na dostatečné „splavnosti“ Suezu závislejší než kdykoli v minulosti. Bez ní v EU oživí inflační tlaky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank