Výzkum biomedicíny zajistil Argentině tři nobelovy ceny. Země vyrábí a vyváží satelity

VÝZKUM BIOMEDICÍNY ZAJISTIL ARGENTINĚ TŘI NOBELOVY CENY. ZEMĚ VYRÁBÍ A VYVÁŽÍ SATELITY

Argentina má silnou výzkumnou tradici v oblasti biomedicíny, fyziky a zemědělství. Země se také může pyšnit významnými vývojovými kapacitami v sektorech obranných, jaderných a satelitních technologií, v nichž je průkopníkem v Latinské Americe.

Ilustrace: Shutterstock

Podíl investic do výzkumu a vývoje činí v Argentině okolo půl procenta hrubého domácího produktu, přičemž tři čtvrtiny těchto prostředků pochází z veřejného sektoru. Tento ukazatel je hluboko pod 2,34 %, které v průměru investují země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V Latinské Americe činí průměr cca 0,7 % HDP, přičemž nejlépe je na tom Brazílie s 1,3 %. Panuje shoda, že úroveň investic v rámci Argentiny nedosahuje objemu potřebného k dosažení mezinárodní úrovně konkurenceschopnosti.

TŘI NOBELOVY CENY

Vědecký výzkum má v Argentině velmi dlouhou tradici sahající do 17. století. Výzkum v oblasti biomedicíny zemi vynesl hned tři Nobelovy ceny. Vzhledem k obrovské rozloze a vhodným podmínkám se úsilí soustřeďuje taktéž na zemědělství. Dalšími důležitými oblastmi jsou fyzika, nanotechnologie či informatika.

Konkrétními tématy, kterými se argentinští vědečtí pracovníci zabývají, jsou například výroba hormonů u klonovaných krav, vývoj nových transgenních odrůd obilovin a luštěnin tolerantních vůči agrochemikáliím a stresu.

VÝROBA A VÝVOZ SATELITŮ

Argentina má významné kapacity v oblasti jaderné a satelitní technologie. Jako jediná země v Americe – spolu s USA – vyrábí a vyváží satelity. Země má zvládnuty všechny průmyslové procesy jaderného palivového cyklu, dokonce se zde budují jaderné reaktory. Země pokračuje i ve výzkumu v obranném průmyslu. Mezi nejvýznamnější pokroky patří vývoj raket AS-25K, které budou představeny ve verzích vzduch-moře a vzduch-země. Země vyrábí také vojenské a civilní vrtulníky, letadla a radary pro řízení letového provozu. Solidní úroveň investic vykazuje odvětví softwaru, které trvalý růst zaznamenává již pět let v řadě.

Podle údajů vlády zaměstnává technologický sektor až 430 000 lidí, na exportu se podílí přibližně 6 miliardami USD. Vědeckotechnické aktivity ve veřejném sektoru koordinuje především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (MinCyT).

ARGENTINSKÁ OBDOBA AKADEMIE VĚD

Hlavní vědeckovýzkumnou organizací je Národní rada pro vědecký a technický výzkum (CONICET), jedná se o argentinskou obdobu Akademie věd ČR. CONICET sdružuje přes 330 výzkumných institucí napříč celou zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších institucí toho typu na americkém kontinentu.

Témata vhodná pro transfer znalostí a technologií úzce souvisí s výzvami, kterým Argentina dlouhodobě čelí. Jde například o technologie aplikované v energetice (obnovitelné zdroje energie, udržitelný průmyslový rozvoj, skladování energie) či udržitelné zemědělství (genetický výzkum rostlin pro adaptaci na klimatickou změnu). V rámci instituce existuje 16 kanceláří transferu napříč celou zemí. V tomto ohledu například Akademie věd ČR a CONICET udržují pravidelný kontakt, zájem je o partnerství v programech Horizont Evropa či výměna informací v souvislosti s podporou akademických spin-off společností.

EU a Argentina vytvořily společný styčný úřad, jehož cílem je podporovat vzájemné vědeckotechnické aktivity. Celou řadu informací a publikací ohledně aktivit veřejného sektoru v oblasti vědy a výzkumu lze nalézt na webové stránce Ministerstva pro vědu, technologie a inovace.

Radek Hovorka, diplomat, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires