Relativní zadlužení v EU postupně klesá. Vládní instituce v zemích EU hospodařily ve druhém čtvrtletí převážně s defcity

Série krizí, s nimiž se potýká celá Evropa, má nadále dozvuky v hospodaření vládních institucí. Stabilizační politiky v průběhu pandemie se plynule přelily do odpovědi na energetickou krizi a zvýšené potřeby sociálních výdajů v souvislosti s vysokou inflací. Vyšší výdaje jsou také důvodem přetrvávajících deficitů. V celé EU dosáhlo záporné saldo hospodaření sektoru vládních institucí ve 2. čtvrtletí 2,6% HDP. Meziročně se relativní schodek zhoršil o 0,9 procentního bodu. Sezonně neočištěný výsledek vládního hospodaření bývá ve druhém čtvrtletí roku obvykle lepší než v ostatních čtvrtletích. Letos dosáhlo přebytku ve 2. čtvrtletí celkem 12 zemí EU, zatímco loni to bylo o dvě více. Podle sezonně očištěných údajů se úroveň relativního schodku v EU téměř nezměnila.

Dluh sektoru vládních institucí v EU prudce narostl během 1. pololetí 2020. Následně jeho dynamika zvolnila, ale růst pokračoval. Spolu s prudkým propadem HDP vedlo pandemické navýšení dluhu k rychlému nárůstu podílu dluhu na HDP: ze 77,7 % na konci roku 2019 na 92,0 % v 1. čtvrtletí 2021. Od té doby relativní zadlužení postupně klesá, na čemž má zásluhu výhradně pokračující mírný růst HDP. Ve 2. čtvrtletí 2023 v EU podíl dluhu vládních institucí na HDP opět poklesl a dosáhl 83,1%, redukce relativního zadlužení ale v posledních dvou čtvrtletích zpomalila.

Podíl dluhu na HDP v EU meziročně klesl o 2,8 procentního bodu a nižší byl v naprosté většině členských zemí. Výjimkou byly ekonomiky Lucemburska (nárůst o 2,8 p. b. na 28,2 %), Finska (+2,1 p. b. na 74,6 %), Estonska (+1,6 p. b. na 18,5%), Česka (+0,8 p. b. na 44,3%), Slovenska (+0,4 p. b. na 59,6%) a Bulharska (+0,2 p. b. na 21,5%). Estonsko, Bulharsko a Lucembursko měly zároveň nejnižší relativní zadlužení v celé EU. Nejvýraznější meziroční pokles relativního zadlužení (o 16,7 p. b.) zaznamenalo Řecko, které stále zůstává zemí s nejvyšším podílem dluhu na HDP v EU (166,5 %). Druhý nejvyšší relativní dluh vykazovala Itálie (142,4 %) a po ní Francie (111,9%). Více než 100% HDP tvořil dluh také ve Španělsku (111,2%), Portugalsku (110,1%) a Belgii (106,0%).

Podíl hrubého konsolidovaného dluhu vládních institucí na HDP v zemích EU ve 2. čtvrtletí 2023 (%)