Zástupci resortu obrany řešili ve Švédsku detaily CV90. První vozidla armáda převezme v roce 2026

Autor: SVA MO, SPS MO

Ve dnech 12. až 13. prosince proběhlo historicky první jednání společného řídicího výboru projektu CV90. Scházet se má dvakrát do roka a je součástí třístranné smlouvy na pásová bojová vozidla pěchoty CV90, která byla podepsána letos 24. května. Úkolem výboru je kontrolovat plnění milníků projektu a projektové týmy zadavatele, tedy Ministerstva obrany ČR a výrobce společnosti BAE Systems Hägglunds.

Domovem společnosti BAE Systems Hägglunds, která vznikla v 19. století původně jako výrobce nábytku, je švédský Örnsköldsvik. Továrna však záhy začala vyrábět dopravní prostředky a po 2. světové válce dostala první zakázky od armády na obrněná a speciální vozidla, která konstruovala dle podvozku jednoho z československých tanků.

„Máme více než 60 let zkušeností s výrobou bojových vozidel a stále zlepšujeme naše produkty, abychom uspokojili požadavky rostoucího počtu našich zákazníků,“ říká prezident BAE Systems Hägglund Tommy Gustaffson-Rask. Jednání řídicího výboru označil za velice konstruktivní a prohlásil, že firma je připravena Armádě ČR dodat ta nejlepší bojová vozidla pěchoty.

Smlouva na nová BVP byla podepsána s několikaletým zpožděním, Armáda ČR tak dostane vozidla později, než plánovala. První by měla převzít v roce 2026, harmonogram je tak od počátku poměrně napjatý. Všechny smluvní strany, tedy Ministerstvo obrany ČR, švédská vláda zastoupená agenturou FMV a BAE Systems Hägglunds si to dobře uvědomují.

„Jednání společného řídicího výboru přináší příležitost projednat na nejvyšší úrovni výzvy, kterým v projektu pořízení bojových vozidel pěchoty čelíme,“ vysvětluje zástupce vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic MO Filip Gantner, který je předsedou výboru. „Se švédským dodavatelem můžeme díky tomu některým problémům předejít a zároveň sdílet informace důležité pro hladký chod projektu.“

Výbor má sedm členů a na prvním zasedání řešil například plánované zkoušky a certifikaci vozidel, plán dodávek, průmyslovou spolupráci či vytvoření jednotlivých projektových týmů, které jsou zaměřeny na různé oblasti od akvizičních, přes design až po průmyslovou spolupráci. Kromě debat o detailech projektu, jeho milnících a rizicích měli členové výboru možnost navštívit továrnu na výrobu bojových vozidel a otestovat je v zimních podmínkách. Došlo i na ukázku vozidla CV90, které Ministerstvo obrany pořizuje.

Generál Milčický: Podobná jednání jsou velice důležitá

„Výstavba brigádního úkolového uskupení těžkého typu je pro AČR kritickou schopností. Její dosažení se nám dlouhodobě vzdalovalo, ale nyní víme, že prvních deset vozidel CV90 budeme v posádce Přáslavice garážovat v roce 2026,“ říká brigádní generál Petr Milčický, člen výboru a ředitel sekce rozvoje sil MO. „Podcenit kontrolu průběhu výroby z naší strany, jako budoucího uživatele, by mohlo vést k nedostatkům ve výsledné kvalitě komplexní schopnosti zbraňového systému CV90 nebo k dalšímu časovému posunu. Ani jedno z rizik nechceme připustit, proto jsou podobná jednání velice důležitá.“

„Integrovaná logistická podpora pro CV90 není vším, ale bez ní by vozidlo nebylo ničím. Jednání nám potvrdilo, že integrovaná logistická podpora je dobře zplánovaná na obou stranách tak, aby byly splněny požadavky uživatele na operační pohotovost vozidla,“ říká člen výboru a ředitel sekce logistiky MO generálmajor Robert Bielený.

Ještě před podpisem třístranné smlouvy měla švédská společnost BAE povinnost podepsat smlouvy s pěti hlavními českými subdodavateli, protože průmyslová spolupráce je jedním z klíčových aspektů celého projektu. Nejenom kvůli podpoře obranného průmyslu a přínosu pro českou ekonomiku, ale i kvůli bezpečnosti dodávek. Armáda musí mít totiž zajištěno, že bojová vozidla bude moci používat kdykoli, především v dobách krize, a to bez schopnosti domácího průmyslu opravovat je, nebude možné splnit.

„Bojové vozidlo pěchoty je další z řady vyzbrojovacích projektů, kdy usilujeme o maximální zapojení průmyslu do vývoje, výroby a zajištění životního cyklu pořizované techniky,“ popisuje Ondřej Vodička ze sekce průmyslové spolupráce MO. „Jednání ve švédském Örnsköldsviku se zaměřilo na harmonogram uzavření dalších smluv s českým průmyslem a kontrolní mechanismus programu průmyslové spolupráce. Podpora domácího obranného průmyslu patří mezi strategické bezpečnostní zájmy státu.“

Příští zasedání výboru se uskuteční v polovině roku v České republice. Agenda bude poměrně rozsáhlá, a již nyní je jasné, že bude navazovat na jednání výboru ve Švédsku. Využití času je naprosto klíčové, protože během necelých tří let musí dojít k výrobě prvních kusů CV90, přenosu výroby do České republiky, provedení všech zkoušek včetně balistických a vývoji některých platforem, které požaduje Armáda ČR, ale které se doposud nevyráběly.

„Jde skutečně o komplexní projekt a každá chyba se do budoucna znásobí. Proto je nezbytné kontinuálně vyhodnocovat každý aspekt, aby se minimalizovala rizika,“ dodává člen výboru a první náměstek ministryně obrany František Šulc. „A co víc, tento projekt, díky koordinaci se Slovenskem, které pořídilo stejná bojová vozidla, má mezinárodní rozměr. Takže úzká spolupráce při hledání synergií s výrobcem je nezbytná.“