Rizika bránící snížení sazeb se rozplývají - Člen bankovní rady ČNB Procházka

Inflační rizika, která bránila české centrální bance zahájit snižování úrokových sazeb, postupně mizí, uvedl v úterý člen bankovní rady Jan Procházka před posledním letošním zasedáním bankovní rady 21. prosince.

S odezníváním inflace se pozornost trhů obrátila k české centrální bance s otázkou, kdy zahájí cyklus uvolňování úrokových sazeb, a napodobí tak své protějšky v Maďarsku a Polsku. Trhy zaceňují v blízké době snížení hlavní české repo sazby, která od června 2022, kdy bankovní rada naposledy zpřísnila svou politiku, zůstává na úrovni 7 %. Na posledním zasedání 2. listopadu bankovní rada hlasovala v poměru 5:2 pro zachování sazeb, přičemž Procházka hlasoval s většinou a menšina si přála snížení o 25 bazických bodů.

Procházka uvedl, že centrální banky zůstávají v mlze, zpřísňování politiky v současném cyklu nevykazuje tak silný vliv na ekonomickou produkci a trh práce jako tomu bylo v minulosti. Procházka sice nyní nedokázal říci, jak bude příští týden hlasovat, řada rizik bránících snížení sazeb se nicméně v poslední době rozplynula, včetně skutečnosti, že hlavní světové centrální banky ukončily zvyšování sazeb a pozornost trhu se obrátila ke snižování.

"To se za poslední měsíc a půl změnilo, rétorika je jasná," řekl Procházka agentuře Reuters. "Pro mě jedno z rizik - rozhodnutí (hlavních) centrálních bank - určitě ustupuje." Příznivě se vyvíjely i ceny ropy, uvedl Procházka. Česká centrální banka také dobře zvládla komunikaci kolem dočasného výkyvu inflace na podzim letošního roku způsobeného efekty základny kvůli pomoci domácnostem s náklady na energie v loňském roce, uvedl centrální bankéř. Cenový vývoj byl podle něj rovněž v souladu s prognózami. "Postupně jsem odškrtával rizika," řekl Procházka.

Pro zasedání 21. prosince budou podle něj důležité první údaje o tom, jak se maloobchodníkům daří ve vánoční sezóně, a dodal, že neexistují žádné známky nákupní horečky, výdaje domácností zůstávají utlumené.

Procházka uvedl, že očekává, že podniky budou mít v lednu omezený prostor pro meziroční přirážky, a je přesvědčen o dodržení prognózy banky, která počítá s 2% meziměsíčním růstem cen v tomto měsíci. Velikost lednového přecenění patří mezi hlavní rizika, která centrální bankéři a analytici zmiňují jako faktor možného posunutí prvního snížení sazeb až za Nový rok.

Podle Procházky se 21. prosince povede "velká debata" o tom, zda začít, či nikoliv. "Čekání až do února může vyvolat dojem, že si nejsme jisti, že dosáhneme úrovně kolem 3 % (inflace v lednu). A já jsem přesvědčen, že to splníme. Pokud jsme přesvědčeni (čísly), pak první pomalé, malé snižování (v prosinci) může být také signálem sebedůvěry," myslí si bankéř

Procházka prohlásil, že vidí také signály, že firmy budou umírněné ve zvyšování mezd, což je další důležitý faktor pro centrální banku na napjatém trhu práce, kde nezaměstnanost v listopadu činila jen 3,5 %.

V září 2022 dosáhla česká inflace nejvyšší hodnoty 18 %. V listopadu činila 7,3 % a očekává se, že v lednu slábnoucími efekty základny zmírní na 3 % a poté se přiblíží 2% cíli banky.