Stabilita západního Balkánu má zásadní význam pro bezpečnost zemí střední Evropy

Další fotografie Další fotografie

Autor: redakce (ob)

Nejen dění na Ukrajině a na Blízkém východě. Také situace na západním Balkáně výrazně ovlivňuje bezpečnost v Evropě. „Na západní Balkán se však zapomíná neustále. Úkolem středoevropských zemí je na toto upozorňovat, a to například na úrovni EU,“ prohlásila ministryně obrany po jednání členů CEDC a zástupců států západního Balkánu. Zástupci celkem 13 zemí se včera a dnes sešli v Praze, aby diskutovali o bezpečnostní situaci v tomto regionu i praktické vojenské a expertní spolupráci. Ministři obrany zemí Visegrádské čtyřky se pak v Praze shodli na společném komuniké, v němž potvrdili význam obranné spolupráce V4.

Členy CEDC (Středoevropská obranná spolupráce) jsou kromě ČR, která jí letos předsedá, také Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko a Polsko, jež má status pozorovatele. Formát CEDC funguje již přes 10 let a ministři se v něm věnují zejména regionu západního Balkánu a obranné spolupráci v rámci EU. V Praze se k jednání připojili zástupci šesti západobalkánských zemí.

 

Podle ministryně obrany Jany Černochové je tento formát cennou příležitostí pro vzájemný dialog. Západní Balkán je jednou z priorit zahraniční politiky ČR, stabilita regionu je klíčovým zájmem zemí střední Evropy. Setkání bylo unikátní také tím, že se za jednacím stolem sešli i zástupci států, jejichž vztahy jsou napjaté.

 

Že je stabilita v tomto jihoevropském regionu opravdu křehká, dokazují desítky zraněných vojáků KFOR při květnových nepokojích v severním Kosovu. Proto je podle ministryně nutné vývoj zde bedlivě sledovat.

 

„Zásadní význam pro stabilitu a bezpečnost celého západobalkánského regionu mají vztahy mezi Bělehradem a Prištinou. (…) Rusko ale i další aktéři jsou na západním Balkáně nesmírně aktivní a konají proti našim zájmům. Musíme proto hledat cesty, jak posilovat spolupráci s partnery v regionu. Naším cílem musí být nabídnout jim atraktivnější variantu,“ prohlásila.

 

Česká republika se na tom aktivně podílí. Nadále přispívá svými vojáky do misí KFOR v Kosovu a EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině, kde se letos jejich počet dokonce o několik navýšil, ČR navíc do KFOR vyslala jednotku Vojenské policie. Kromě toho podporuje své partnery a přispívá policejními jednotkami na ochranu jejich hranic, zejména na tzv. Balkánské trase – od roku 2015 se čeští policisté podíleli na ochraně hranic například v Maďarsku, Slovinsku či Severní Makedonii. V letošním roce pak finančně přispěla Bosně a Hercegovině částkou cca 60 tisíc eur na podporu výstavby schopností kybernetické obrany. V neposlední řadě je ČR dlouhodobým zastáncem integrace zemí západního Balkánu do EU.

 

České předsednictví CEDC se zaměřilo především na posílení praktické expertní spolupráce: „Ve spolupráci s Rakouskem se uskutečnily kurzy zaměřené na logistiku, řešení krizových situací civilního charakteru či výuku nižších důstojníků. Ve spolupráci s MZV jsme uspořádali konferenci na téma čelení hybridním hrozbám v kontextu regionu západního Balkánu. Zorganizovali jsme také workshop ke sdílení zkušeností z implementace projektů financovaných z Evropského mírového nástroje, které jsou zaměřeny na budování kapacit ozbrojených sil partnerských států,“ vyjmenovala ministryně některé aktivity na podporu tohoto regionu.

 

Ministryně obrany k Ukrajině: Musíme se připravit na běh na dlouhou trať

 

Válka na Ukrajině trvá už 653 dnů. K ní se nyní přidal konflikt v Gaze. Ruská agrese pokračuje a nadále je podle ministryně obrany bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost.

 

„Nesmíme pro jednu válku zapomínat na druhou, protože to nahrává Putinovu Rusku,“ konstatovala. Je zřejmé, že válka se ke konci neblíží a Západ musí svá přehnaná očekávání korigovat a mentálně se připravit na běh na dlouhou trať. Polevit v podpoře Kyjeva by se podle ministryně Černochové ale spojencům krutě vymstilo: „Vyslalo by to jediný signál – Západ je slabý. Válku na Ukrajině je potřeba brát i jako test naší odolnosti a vytrvalosti,“ zdůraznila.

 

Konflikt v Pásmu Gazy se nesmí přelít do širšího regionu

 

V souvislosti s teroristickými útoky Hamásu proti Izraeli a následnou vojenskou operací Izraele v Pásmu Gazy ministryně znovu zdůraznila, že Izrael má nepopiratelné právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Politici ani veřejnost podle ní nesmí zapomínat, jak tento konflikt začal, kdo je skutečným agresorem a kdo obětí, a varovala před rozšířením konfliktu do širšího regionu Blízkého východu.

 

„Jeho rozšíření by mělo negativní dopady na Evropu po bezpečnostní, ekonomické i migrační stránce,“ soudí ministryně Černochová a upozornila na vlnu antisemitismu, která se zvedla v západních metropolích a je podle jejích slov zcela nepřijatelná.

 

Ministři V4 vydali společné komuniké

 

Cílem čtvrtečního jednání ministrů obrany V4 bylo představit priority českého předsednictví v oblasti obrany a prodiskutovat aktuální stav války na Ukrajině a konfliktu v Gaze. Česká republika se během svého předsednictví ve V4 chce soustředit hlavně na prohlubování praktické vojenské a expertní spolupráce. Tématem tak byla například budoucnost Visegrádského bojového uskupení EU. Ministři spolu mluvili i o vztazích se západním Balkánem.

 

Ministři zemí V4 se shodli na společném komuniké. Potvrdili v něm význam obranné spolupráce V4. Za své priority označili přípravu další bojové skupiny V4 EU, potvrdili odhodlání spolupracovat při další ochraně vzdušného prostoru Slovenska nebo se shodli na tom, že posílení domácího obranného průmyslu je nezbytné. Ministři také plně podpořili právo Izraele na sebeobranu a jeho úsilí o likvidaci Hamásu. „Budeme nadále podporovat Ukrajinu v její obraně proti Rusku v souladu s jejími potřebami, jak naše země uznají za vhodné,“ uvádí komuniké.

• Společné komuniké ministrů obrany V4 v AJ i ČJ najdete vpravo v souborech ke stažení.