Česká ekonomika po revizi odhadu HDP klesla v Q3 výrazněji (Komentář)

Závěr týdne byl bohatý na data z tuzemské ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP revidoval mezičtvrtletní růst v Q3 o 0,2 pb směrem dolů na 0,5 % q/q. K poklesu významně přispěla nižší tvorba zásob (-0,5 pb) a shodně (-0,1 pb) také čistý vývoz, spotřeba domácností a fixní investice. To částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády. Spotřeba domácností po růstu v předešlém čtvrtletí v Q3 opět klesla (-0,2 % q/q). Více jsme psali zde: https://bit.ly/3Nd47an. Tuzemský PMI ze zpracovatelského průmysl za listopad byl jen dílčí útěchou, když překvapil oproti očekávání vyšším nárůstem o 1,2 b, avšak na stále nízkých 43,2 b. (více zde: https://bit.ly/47XaoPv). Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o téměř 60 mld. CZK na 269,1 mld. CZK. K naplnění schváleného rozpočtu (295 mld. CZK) by nicméně nakonec mohlo dojít (více zde: https://bit.ly/47ZY8Om).

Tržní reakce na zpřesněný odhad českého HDP byla omezená. Finanční trhy však nadále očekávají první snížení sazeb ČNB již na prosincovém zasedání. Výraznější pokles české ekonomiky včetně nižší spotřeby domácností mohl tato očekávání zpevnit. Z tohoto pohledu bude zajímavá další sada tuzemských dat zveřejněná příští týden, a to včetně centrální bankou často skloňovaného vývoje mezd ve Q3. Česká koruna po posílení v první polovině týdne, zřejmě i v reakci na zlepšení výhledu pro rating ČR od agentury Moody’s, část zisků v jeho druhé polovině odevzdala a v týdenním srovnání končí silnější o 0,3 %.

Meziroční inflace v eurozóně klesla výrazněji, než očekával trh (2,7 %), když z říjnových 2,9 % zpomalila na 2,4 % v listopadu. Rovněž jádrová inflace značně zpomalila (o 0,6 pb na 3,6 % y/y). To však bylo z části dáno technickými faktory. V prosinci podle nás inflace opět zrychlí nad 3 %, v blízkosti kterých zůstane i v H1 24. Jádrová inflace podle nás zůstane nad 3 % dokonce po téměř celý příští rok. Právě její setrvačnost s ohledem na silný růst mezd a oživení spotřeby domácností je klíčovým důvodem, proč předpokládáme, že ECB sníží sazby až na konci příštího roku. Na rozdíl od tržních kontraktů, které implikují pokles již v Q2. Přičemž tyto sázky se během týdne stupňovaly právě i díky značnému poklesu inflace.

Finální údaje PMI v eurozóně za listopad byly revidovány směrem nahoru ve zpracovatelském průmyslu. To jen potvrzuje, že by se předstihové indikátory v eurozóně měly již pomalu odrážet ode dna, byť stále zůstávají na velmi nízkých úrovních. Na rozdíl od zlepšení v PMI, listopadové šetření EK ukázalo na zhoršení důvěry v průmyslu, které však vyvážilo zlepšení důvěry ve službách a u spotřebitelů. ISM index v USA naopak zklamal, když v listopadu stagnoval na 46,7 b. (vs konsensus 47,8 b.). Pozornost investorů bude dnes ještě směřovat k pozdějším vyjádřením šéfa Fedu J. Powella. Již během týdne však finanční trhy výrazně zvýšily očekávání ohledně poklesu úrokových sazeb v příštím roce. První krok v plné výši očekávají, stejně jako my, v květnu. Dolarové sazby během týdne klesly o 20-30 bb dle splatnosti, přičemž ty eurové klesly trochu výrazněji. Dolar tak zřejmě i díky tomu vůči euru v týdenním srovnání výrazně posílil o 0,8 %.