Česká ekonomika v Q3 24 vzrostla o 0,4 % q/q (Komentář)

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu zvýšila, když celkový indikátor vzrostl na 98,0 b. z říjnových 96,8 b. K tomu přispělo zlepšení spotřebitelské důvěry, která vzrostla výše nad svůj dlouhodobý průměr (na 101,6 b.). V podnikatelské sféře došlo ke zlepšení ve všech odvětvích s výjimkou průmyslu. V něm důvěra klesla na 90,9 b., což téměř korigovalo veškeré postupné zlepšování od letošního července. Nálada průmyslníků tak zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem (více zde: https://bit.ly/Konj_Lis24). Česká průmyslová výroba za říjen ale nemusí nutně vykázat výrazné zhoršení. Některé předstihové indikátory pro říjen totiž vyznívají relativně příznivě, respektive neukazují na citelný pokles výroby. Patří mezi ně subindexy hodnotící výrobu z PMI a konjunkturálního průzkumu či data výroby aut z AutoSAP.

Tuzemský HDP v Q3 24 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 %. Oproti prvnímu odhadu ČSÚ (+0,3 % q/q) se jedná o lehkou vzestupnou revizi. Optikou výdajové strany měly největší kladný příspěvek k růst ekonomické aktivity zásoby. Zvýšení jejich stavu ale bývá vzhledem k vysoké dovozní náročnosti alespoň zčásti kompenzováno záporným příspěvkem čistého vývozu, což byl i tento případ. Pozitivně nás v Q3 24 překvapila spotřeba domácností, která vzrostla o 0,7 % q/q. Z odvětvového pohledu růst přidané hodnoty táhl průmysl, a to navzdory mezičtvrtletnímu poklesu průmyslové produkce patrné v měsíčních datech, která se v Q3 24 naopak snížila o 0,2 % q/q. Za celý letošní rok nadále očekáváme růst české ekonomiky o necelé jedno procento a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Více zde: https://bit.ly/GDP_3Q24_CZ.

Německé indikátory sentimentu zůstávají slabé, eurozóna je na tom o něco lépe. Německý IFO index v listopadu poté, co v říjnu přerušil čtyřměsíční šnůru poklesů, opět klesl, a to o 0,8 b. na 85,7 b. Citelně se zhoršila především složka hodnotící současnou situaci, zatímco subindex očekávání do budoucna klesl jen nepatrně. Celkově sentiment indikátory v Německu nadále nenaznačují brzké oživení ekonomiky. Ekonomická důvěra v eurozóně se v listopadu sice nezměnila a zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, její současné hodnoty však podle nás z historického pohledu odpovídají růstu ekonomiky pod 1 %. Recese v eurozóně tedy není na pořadu dne. V samotném závěru týdne zveřejněná listopadová inflace v eurozóně potvrdila očekávání trhů, když vlivem nízké srovnávací základny vzrostla z říjnových 2 % y/y na 2,3 % y/y. Naopak jádrová inflace setrvala na 2,7 % y/y, a byla tak o 0,1 pb nižší než mediánový odhad. Jádrová inflace tedy ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně zaostane za prognózou ECB ve výši 2,9 % y/y alespoň o 0,2 pb, což z našeho pohledu činí prosincové snížení sazeb o 25 bb vysoce pravděpodobným, což zaceňují i finanční trhy.

Data z USA byla v tomto týdnu opět silná, obchodní aktivitu ve druhé polovině týdne poznamenaly oslavy dne díkůvzdání. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstaly nízko (213 tis.). Finální čtení tamního HDP za Q3 24 ukázalo na potvrzení předchozího čísla ukazujícího na vzestup americké ekonomiky o anualizovaných mezičtvrtletních 2,8 %. Spotřeba domácností sice byla revidována mírně níže, z původních 3,7 % na 3,5 % q/q anualizovaně, stále ale její dynamika zůstává výrazně vyšší než celého HDP. O desetinku výše (na 1,9 %) byl revidován deflátor HDP, naopak v případě jeho jádrové složky byla revize o desetinu směrem dolů (na 2,1 %). Celkově tak data nic zásadního pro trh nepřinesla. Ve čtvrtek navíc zámořské trhy zůstaly vzhledem k oslavám dne díkůvzdání zavřené.

Americký dolar v tomto týdnu korigoval část zisků, mezitýdenně v páru s eurem odepsal přes 1 % na 1,056 USD/EUR. Společná evropská měna většinu svého týdenního zisku zaznamenala ve středu, kdy ji podpořila jestřábí slova I. Schnabelové z ECB. Ta uvedla, že ECB se musí mít na pozoru před přílišným snižováním úrokových sazeb, protože výpůjční náklady se již blíží úrovni, která neomezuje ekonomiku. Další snižování sazeb je proto nutno pečlivě zvažovat. Česká koruna v průběhu týdne v páru s eurem posílila o necelých 10 haléřů na 25,25 CZK/EUR. Podepsalo se na tom pravděpodobně určité zmírnění obav o pokračování eskalace konfliktu na Ukrajině, což byl faktor, který měny středoevropského regionu naopak dostával pod výprodejní tlak v předešlém týdnu. V pátek pak k mírnému posílení koruny mohla přispět rovněž výše zmíněná solidní data o vývoji tuzemského HDP v Q3 24.