Výrazný pokles celkové i jádrové inflace v eurozóně díky technickým faktorům (Ranní zpráva z finančního trhu)

Celková i jádrová inflace podle nás v eurozóně v listopadu výrazně klesly. První zmíněná podle nás zpomalila z 2,9 % y/y v říjnu na 2,6 %, ta jádrová pak z 4,2 % na 3,8 %. To by však mělo být zejména důsledkem technických faktorů. V prosinci se podle nás navíc celková meziroční inflace opět zvýší nad úroveň 3 % a v jejím blízkém okolí by měla zůstat i v první polovině příštího roku, přičemž ta jádrová podle našeho odhadu zůstane nad 3 % po téměř celý rok 2024. Data spotřebitelských výdajů z USA za říjen by měla zapadnout do mozaiky silné tamní ekonomiky.

Inflace v eurozóně klesla dále pod 3 %, ale zřejmě jen dočasně.

Inflace v eurozóně se podle nás v listopadu dále snížila, a to na 2,6 % y/y po 2,9 % v říjnu. Rovněž jádrová inflace zřejmě klesla. Podle našeho odhadu byla oproti říjnu nižší o 0,4 pb na 3,8 % y/y. Její pokles by však měl být především dán vyšší vahou položek spojených s cestovním ruchem oproti loňsku, které v listopadu tradičně sezónně zlevňují. Ceny potravin již nerostou silným tempem jako vloni, což by se mělo také podepsat na poklesu meziroční inflace. Výrazné zpomalení by mohlo posílit sázky finančního trhu na začátek snižování sazeb ECB již v H1 24. Nicméně zmíněná změna vah a nižší srovnávací základna v souvislosti s vládním opatřením, které vloni srazilo ceny energií v Německu, by měly vést ke zrychlení celkové inflace v prosinci opět nad 3 %. Navíc odeznění vládních opatření a nižší srovnávací základna cen energií v příštím roce by měly znamenat, že se inflace v eurozóně v H1 24 udrží kolem 3 % a v závěru roku klesne jen na 2,5 %. Jádrová inflace by měla klesat jen velmi pozvolně a v závěru příštího roku dosáhnout pouze na 2,9 % s ohledem na silný růst mezd a oživení spotřeby domácností. Právě její setrvačnost je hlavním důvodem, proč předpokládáme, že první snížení sazeb doručí ECB až na samotném konci roku 2024.

Růst výdajů amerických domácností podle nás v říjnu zpomalil na 0,2 % po zářijových silných 0,7 %. To by s ohledem na námi předpokládanou meziměsíční stagnaci PCE (deflátor soukromé spotřeby) mělo znamenat reálný růst. I v závěrečném letošním čtvrtletí tak podle nás spotřeba domácností solidně vzroste, byť výrazně nižším tempem oproti velmi silnému Q3.

Německá inflace překvapila výraznějším poklesem v listopadu.

Německá inflace v listopadu klesla na 2,3 % y/y po 3,0 % v říjnu, když meziměsíčně ceny klesly o 0,7 %. To byl výraznější pokles, než který očekával trh (2,5 % y/y), a naopak méně výrazný oproti očekávání SG (2,0 %). V prosinci však meziroční inflace zřejmě opět zrychlí vzhledem k výše diskutovaným faktorům. Výraznější zpomalení španělské inflace oproti tržnímu očekávání by mohlo naznačovat, že celkové číslo za eurozónu může být dnes oproti očekáváním nižší.

Zpřesněný údaj amerického HDP za Q3 přinesl vzestupnou revizi růstu na 5,2 % q/q anualizovaně a sestupnou revizi spotřeby domácností o 0,4 pb na 3,6 % q/q anualizovaně. Nově zveřejněné byly ziskové marže nefinančních podniků, které ve Q3 vzrostly velmi silným tempem o 3,3 % q/q navzdory rostoucím mzdovým nákladům a utaženější měnové politice. To svědčí o silném postavení amerických společností a robustnosti vývoje tamní ekonomiky. Na očekávání ohledně prvního snížení sazeb Fedu v květnu 2024 to však příliš nezměnilo. To mohlo souviset s revizí deflátoru jádrové soukromé spotřeby směrem dolů o 0,1 pb na 2,3 % q/q anualizovaně.

Navzdory výše zmíněným překvapením byla tržní reakce relativně střídmá. Americký dolar včera mírně posílil a vůči euru zpevnil o 0,2 %. Středoevropské měny od rána ztrácely, nicméně česká koruna dokázala vývoj během dne ještě zvrátit a skončila tak téměř beze změny. Polský zlotý a maďarský forint vůči euru oslabily o 0,5 %, respektive 0,3 %.