Listopad 2023 se zapíše do historického kalendáře evropského integračního procesu dalším krůčkem vpřed - Globální ekonomický výhled listopad 2023 - Výhled vývoje HDP ve vybraných regionech

Evropská komise totiž oficiálně doporučila zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, Moldavskem a Ukrajinou. Další zemi, Gruzii, která rovněž stojí o to zařadit se do rodiny unijních států, pak Evropská komise doporučila udělit status kandidátské země. Každá ze zemí musí před vstupem do EU nejprve splnit tzv. Kodaňská kritéria, tedy kritéria politická (institucionální stabilita, fungující demokracie a právní stát, dodržování lidských práv a respektování menšin), ekonomická (fungující tržní ekonomika) a legislativní (sladění národního a evropského právního rámce).
Cenový vývoj v Evropě se viditelně posouvá k cílům centrálních bank, inflační tsunami je za námi. Evropská komise letos v zemích EU ještě očekává 6,5% inflaci, v příštím roce pak její pokles na 3,5 % a rok 2025 by již měl přinést růst cen lehce nad 2 %. Inflaci se daří krotit nejen v Evropě, ale také jinde ve světě. Nicméně např. v Japonsku zůstávají zatím sazby stále záporné a v Číně je růst cen pod pomyslným 2% ideálem.

Klíčové centrální banky jsou již na vrcholu svého úrokového cyklu. Další zasedání Fedu a ECB proběhnou až v první polovině prosince. Lze očekávat, že uvolnění měnových podmínek nastane v polovině roku 2024. Některé centrální banky zejména malých otevřených ekonomik již toto uvolnění realizovaly, některé další avizovaly. Otázkou zůstává, jak se vysoké bilance zejména klíčových centrálních bank promítnou jak do budoucího provádění jejich měnové politiky, tak potažmo do globálních měnových podmínek, které ovlivňují. Graf aktuálního čísla zachycuje pohled Evropské komise na růst hospodářství v Evropě. Ačkoli se v příštích dvou letech očekává zrychlení ekonomického růstu, je vývoj zejména v letošním roce spojen spíše s negativním překvapením. Ani očekávaný růst v dalších letech není nijak výrazný. Od jara se odhady růstu pro rok 2023 snižují a propad nejsilnější evropské ekonomiky Evropská komise na jaře vůbec nečekala. Naopak pozitivně překvapuje Španělsko, které roste mnohem rychleji než další velké evropské ekonomiky. Svůj podíl na tom má i vývoj na tamním trhu práce (blíže toto téma přiblížíme v příštím čísle GEVu).
Aktuální číslo dále přináší analýzu: „Dochází k fragmentaci mezinárodního obchodu? Případová studie pro země EU“. Článek zkoumá, jak se pro země EU vyvíjela koncentrace mezinárodního obchodu se zbožím za poslední čtvrtstoletí, a to z pohledu jeho teritoriálního členění. Článek pomocí indexu koncentrace ukazuje, že země EU soustřeďují svůj obchod do zemí s podobnými geopolitickými postoji, což může svědčit o plíživé fragmentaci mezinárodního obchodu.