Žádné triky tam nejsou. Návrh rozpočtu je realistický, takto to ohodnotil Výbor pro rozpočtové prognózy.

 

Datum vydání: 25.10.2023
Zdroj: Interview ČT 24, moderátorka Tereza Kručinská

I konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun, aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost víc. Kde je slibované ozdravení veřejných financí? Daří se podle plánů? A bude pokračovat i do budoucna? To jsou otázky pro ministra financí za ODS Zbyňka Stanjuru, který je hostem Interview. Přeji vám pěkný večer.

Dobrý večer.

Zákon roku je tedy ve Sněmovně, zmiňovali jsme v úvodu schodek 252 miliard korun, kdyby to nebylo koaliční dílo, kdyby to nebyl kompromis mezi pěti stranami a hnutími. Jak by ten rozpočet vypadal? Jaký schodek by vytvořil Zbyněk Stanjura sám, potažmo ODS sama?

No, je to taková hypotetická otázka. Kdybychom k tomu měli minimálně 101 mandátů v Poslanecké sněmovně, tak bych mohl odpovědět nejenom, co navrhneme, ale i co bychom prosadili. Nicméně realita je taková, že jsme náš návrh předložili jako koaliční kompromis.

Takže číslo z Vás dnes, teď nedostanu, kolik by byl schodek, kdybyste to mohl rozhodnout sám?

Ne, taková informace vlastně k ničemu není. Jak říkám, to bychom potřebovali 101 mandátů v Poslanecké sněmovně. Pak by to byla vážná otázka a já bych tomu dal seriózní odpověď.

Rozumím. Každopádně směřuji k tomu, že například v podcastu Kecy a politika, kde jste podobnou otázku dostal a konstatoval jste, že kdybyste sami sestavovali, tak by to bylo 200 miliard, pod to byste se nedostali. To je vlastně ta částka, která bývá často zmiňována, ten strukturální deficit. Co s ním můžete dělat? Co s ním chcete dělat?

Jediná politicky reálná možnost je de facto zamrazit celkové mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje a díky ekonomickému růstu, který očekáváme už od příštího roku, se pak bude zvyšovat příjem státního rozpočtu a tím pádem se bude snižovat deficit. Já chci jenom připomenout, že jediné měřítko, které se používá v mezinárodním srovnání, není ta absolutní výše deficitu, ale procentuální vyjádření schodku veřejných financí, to znamená nejenom státního rozpočtu vůči hrubému domácímu produktu. Vy jste v té upoutávce uváděli, kde je to ozdravení, tak letos bude zadlužení veřejných financí 3,6 % vůči HDP a příští rok 2,2 %, to je zlepšení o 1,4 procentního bodu.

Pojďme k tomu, protože bavíme se o číslech, sám říkáte přesně, různými pohledy se vyjadřují různé změny a nejen opozice, ale třeba i právě Národní rozpočtová rada Vás kritizuje za některé, řekněme, triky s čísly v tomto rozpočtu, Vy jste se k tomu dneska...

Žádné triky tam nejsou.

To říkám jejich slovy, řekněme, sporné nakládání s čísly. Konkrétně jste se bavili dnes na plénu Sněmovny znovu o přesunech miliardových výdajů z rozpočtu na Státní fond dopravní infrastruktury, kdy jde vlastně o dluh, ale v tuto chvíli nebude vidět v rozpočtu, bude na Státním fondu dopravní infrastruktury. Proč to děláte?

Protože tam si půjčujeme levněji. Já jsem položil a položím otázku i Vám a vaším prostřednictvím všem divákům, když si chcete půjčit například milion korun a dostanete dvě nabídky jednou za 4 % úrok a jednou za 4,5 %, tak co si vyberete? Takže každý z nás si vybere 4 %. A stejně tak jsme postupovali u té půjčky z Evropské investiční banky. V této chvíli je to prostě výhodnější, je tam nižší úrok, než kdybychom šli standardně cestou státních dluhopisů. To je jednoduché vysvětlení. Já myslím, že každý ho chápe.

Vy jste se ale právě na to téma bavili i o tom, že jste sám připustil, že jenom, pokud to bude výhodnější, tak ten úvěr budete čerpat od Evropské investiční banky. To znamená, že vlastně pokud se ukáže, že cestou ze státního rozpočtu, respektive cestou státních dluhopisů by to bylo ve výsledku výhodnější, tak máme zpátky v rozpočtu o 18 miliard více na výdajové straně.

Ano, a celkem máme 220 miliard výdajů, takže i těch 18 miliard je méně než 1 % a s tím si státní rozpočet prostě poradí každý rok.

Přesto tohle je jedna věc, o které byla dnes debata ve Sněmovně. Ale když se budu držet té debaty ještě chvíli, tak jak velký máte rozptyl mezi tím, když všechno půjde dobře a všechno půjde špatně? Kolik miliard? Protože teď říkáte, 18 miliard není vlastně zas tak velká částka? Vzhledem k celku ne, ale je tam.

To je velká částka, ale procentuálně není vysoká. To jsou dva různé pohledy.

Dobře, tak ten rozptyl, máte o něm nějakou představu? Má ministerstvo nějaký svůj odhad toho, jak to bude, když ten scénář bude černý a jak to bude, když všechno dobře dopadne?

Náš návrh rozpočtu je realistický, takhle to ohodnotili nezávislí experti z nezávislé instituce. Jedná se o Výbor pro rozpočtové prognózy a tam sedí opravdu experti a ti to mohou hodnotit různými přívlastky. Realisticky znamená, že to odpovídá všem dnes známým skutečnostem. A když mluvím o tom velkém objemu státního rozpočtu, tak si musíme říct, že skoro dva biliony jsou příjmy, 1 % je nějakých 19 miliard a 2200 miliard jsou výdaje, 1 % je 22 miliard. To znamená, pokud trefíte návrh rozpočtu a navrhujete to tři měsíce předtím, než začne ten kalendářní rok, s přesností na 99 %, tak já to považuji za vynikající výsledek. Ale v těch velkých číslech to může být rozdíl, dejme tomu, když to sečtu, až 40 miliard.

Právě, to by mě taky zajímalo, protože když sám používáte ty příměry – třeba dnes opět ve Sněmovně s rodinným hospodařením odpovědným, že tedy přesně komu z nás se podaří naplánovat rodinný rozpočet na rok s takovouto odchylkou, tak si může gratulovat – ale další pravidlo může být to, že u výdajů, které nejsou jisté, tak odpovědný hospodář spočítá spíš s tím, že nastanou a naopak u příjmů, které jsou nejisté, tak s tím, že nedorazí. Tak proč tak nepostupuje i Ministerstvo financí?

Ale přesně takhle postupujeme. Já jsem před chvílí říkal, že nezávislí experti zhodnotili náš odhad příjmů jako realistický.

A měli všechna data? Protože vy jste ve sněmovně také řešili třeba ty dodatečné příjmy, které některé z nich posuzovali, ale exministryně financí tam například hovořila poměrně rozsáhle na téma dopadu návratu poplatku za obnovitelné zdroje a distribučního poplatku na státní rozpočet, kde vy jste zapracovali do toho návrhu například dopad konsolidačního balíčku v úrovni víceméně minus 5 miliard a ona tam mluvila o tom, že dopad změn u těch energií, když to zjednoduším na tento pojem, tak ten může být ještě vyšší a ten v návrhu rozpočtu zapracovaný není.

Já zopakuji, v tom žádná změna není, ten návrh byl v srpnu, v září i v říjnu stejný. Co se týče těch dotací na vysoké ceny energií, jak makroekonomická prognóza ze srpna, tak potom posuzování tímto nezávislým výborem měli všechna data k dispozici. Já vlastně vůbec nevím, kde paní Schillerová k tomu přišla.

To znamená, Vy nečekáte ten dopad, anebo ten dopad už je zapracovaný do těch čísel, která jste...?

Zapracovaný, přesně tak.

Pak by mě zajímalo, protože Vy vlastně zmiňujete windfall tax, že se s ní počítá i v příštím roce. 17 miliard, pokud se nepletu je ten odhad pro rozpočet roku 2024. Jak reálný je ten odhad tentokrát? Protože ve windfall tax pro letošní rok jsme zažili poměrně dramatické skoky. Původní odhad při plánování rozpočtu byl 85 miliard, nakonec ten odhad, pokud se nepletu, poslední, je 46 miliard, tak jak je to s tím příštím rokem?

No, ale musíme říct, že ten návrh na windfall tax byl v srpnu loňského roku, tehdy byly rekordní ceny energií, my jsme pak zapracovali druhý nástroj, a to zastropování cen z každé vyrobené megawatthodiny, a když jsme k tomu projednávali zákon v Poslanecké sněmovně, tak jsme snížili ty odhady na 40 miliard nebo 44 miliard, když jsme to projednávali loni v listopadu a de facto ten odhad se ukazuje jako správný. V té době jsme měli jeden nástroj, pak jsme měli k dispozici dva nástroje díky společnému evropskému řešení a ty příjmy jsme rozdělili do dvou nástrojů.

Platí, že to bude dočasná záležitost? Vy sám jste dokonce uvažoval o tom v některých rozhovorech, že ji třeba ani neuplatníte, jaký je ten aktuální postoj?

Platí to na tři roky, první zdaňovací období je letošní rok, má to platit ještě na roky 2024, 2025. My někdy v březnu nebo v dubnu budeme schopni vyhodnotit mimořádné výdaje na pomoc s cenami energií, ať už domácnostem, nebo firmám. Na druhé straně budeme mít přesná čísla z mimořádných příjmů z obou těch nástrojů, o kterých jsem před chvílí mluvil, a pak uvidíme, zda to bude potřebné i v následujících letech. V této chvíli ten zákon platí, takže jsme zodpovědně posoudili podle platného zákona potenciální příjmy za rok 2024.

Ještě krátce k jedné z těch věcí, které zpochybňovala opozice dnes na plénu, a to byla ta změna, která se týká dividend, což je taky jeden z těch nových příjmů, které přibyly vlastně v tom druhém návrhu. Dá se vysvětlit, protože k tomu se tam, pokud se nepletu, úplně nedostalo, jak je možné, že v rozmezí jediného měsíce čeká stát o třetinu vyšší výnos z dividend?

Je to z 20 na 30 miliard, letos to bylo 60 a loni navrhovala ta sama opozice, ať z těch firem vytáhneme 200 miliard. Tady sama vidíte a slyšíte, jak se mění přístup zejména opozice. Je to díky tomu, že máme odhad hospodářských výsledků za rok 2023. Není to nijak přehnané a je to vždycky na vlastníkovi, kolik z čistého zisku si nechá, v tomto případě kolik se odvede do státního rozpočtu, a kolik z toho čistého zisku necháte v té konkrétní státní firmě například na budoucí investice. Jenom připomenu, že letos to bylo přes 60 miliard, takže i potom zvýšení to bude zhruba 50 % toho, co bylo z dividend letos a není to nijak přehnané číslo.

Spíš se ptám na tu změnu. To je to, co vlastně zaráželo i zmiňovanou exministryni financí, na co se ptala. To znamená, proč to bylo jinak v srpnu a jinak v září?

Protože politická jednání probíhají zejména v září, a toto je politické rozhodnutí vlastníka, to nemůže být rozhodnutí Ministerstva financí. Protože jak ten návrh v květnu, tak ten návrh v srpnu je vlastně pracovní materiál, který předkládá Ministerstvo financí a pak probíhají politické debaty. V tomto případě vlastníka zastupuje vláda a na úrovni vlády jsme se dohodli, kolik z toho čistého zisku půjde do státního rozpočtu a kolik necháme v těch firmách. Na tom není nic překvapivého, ale i kdyby, já vždycky říkám, podívejme se na ten poměr, máme 1940 miliard příjmů a bavíme se o částce 10 miliard. Ta debata samozřejmě je zajímavá, ale jinými slovy 1930 miliard je akceptováno a bavíme se o částce, která dělá zhruba půl procenta celkových příjmů.

Pojďme právě k té struktuře, ke konsolidování a uzdravování veřejných financí. Na jedné straně je tu konsolidační balíček, který mimo jiné zvyšuje některé daně, pak jste ohlašovali úspory na straně státu, které se měly týkat zejména škrtání národních dotací celkem za zhruba 80 miliard, ale ve výsledku největší částka bude zhruba těch 50 miliard, které zaplatí domácnosti a podniky návratem poplatků za obnovitelné zdroje energie a distribuci. Kde tedy vlastně stát šetří?

Šetří na celkovém objemu platů, které jsme snížili o dva procentní body s výjimkou rezortu školství, kde mezitím Parlament schválil jak dolní, tak horní komora, zákon, který garantuje učitelům 130 % průměrné mzdy. To je nový mandatorní výdaj, tam samozřejmě ty 2 % dolů být nemohou. Snižujeme tím pádem i počet státních zaměstnanců o více než 11 000. Ta úspora na těch platech a všem, co s tím souvisí, je zhruba devět miliard ročně. Na těch provozních výdajích je úspora zhruba pět miliard ročně. Tady zase máme jednu výjimku – Parlament uzákonil 2 % HDP výdajů ze státního rozpočtu na obranné výdaje, takže samozřejmě ty kapitoly ministerstva obrany, ale ostatních obranných výdajů, protože to je i v jiných kapitolách, se to týkat nemůže, abychom naplnili naplnili zákon, a pak samozřejmě škrty těch dotacích. To je 50 miliard a k tomu těch 38 miliard na distribuci. V té debatě chci připomenout, že to vždy platí daňoví poplatníci, buď to platí přes státní rozpočet, to úplně není vidět, ale stát nemá žádné vlastní příjmy, má vlastně jen příjmy od daňových poplatníků, ať už to jsou daně nebo sociální pojištění, anebo to platí rovnou. U toho plošného opatření, které bylo pro rok 2023 zvoleno, byla to reakce na ty mimořádně vysoké ceny energií, hlavně na podzim roku 2022. Vzpomeňme si, že v některé dny stála jedna vyrobená megawatthodina až 1 000 EUR, dneska je to 130, 140, 150 EUR podle toho, jak se to pohybuje v letošním roce. Výhoda toho plošného opatření je, že je velmi rychlé, na druhé straně není adresné, to znamená, ono pomáhá těm, kteří tu pomoc skutečně potřebují, ale současně u plošného řešení ta pomoc směřuje tam, kde ta potřeba není tak veliká. A my jsme vybrali pro příští rok ten systém adresné pomoci, který mně připadá spravedlivější.

Když zůstaneme ještě u toho škrtání národních dotací. Jak jste spokojený s tím, jak se s tím popasovala jednotlivá ministerstva ve svých kapitolách? Ptám se třeba kvůli tomu, jestli tou cestou, kterou chce podporovat vaše vláda, je třeba přístup, kdy jedna z těch škrtnutých dotací budou zhruba dvě miliardy dopravy na silnice druhé a třetí třídy. Vím, že opět se samozřejmě procentuálně bavíme o malé částce zhruba dvě miliardy.

Já myslím, že ministerstva splnila úkol, který dostala od vlády. Každá rozpočtová kapitola dostala v květnu úkol, o kolik mají snížit dotace ve svém rozpočtu, a všechna ministerstva ten úkol splnila.

To znamená, třeba konkrétně tohle není krok, který by vám vadil, je to zbytná dotace nebo postradatelná? Nebo jste do takové hloubky v těch jednotlivých resortech do toho nešli?

Původně nebyly žádné dotace na údržbu a opravu silnic druhé a třetí třídy, za minulé vlády to byly čtyři miliardy ročně. My jsme pro letošní rok měli šest miliard ročně a z rozpočtových důvodů se příští rok vracíme k té hodnotě čtyři miliardy ročně.

Pojďme k těm personálním výdajům státu. Vy jste se, když se odkážu na ten rozhovor z úvodu, tam vyjadřoval o tom, že právě touhle cestou byste šetřil nejraději, to znamená právě na personálních výdajích státu. Kde v tom má Česko vlastně rezervy a jak jsou velké?

Já myslím, že by bylo ideální, kdyby se nám povedlo vrátit se k počtu státních zaměstnanců někde o 10 let zpět, protože za těch 10 let nám ten počet státních zaměstnanců vzrostl zhruba o 75 000. Myslím si, že v příštích měsících se zaměříme na zkoumání a prověření všech agend, které vykonává stát, abychom některé agenty mohli úplně zrušit nebo zjednodušit a tím pádem snížit počet pracovních pozic. Já jsem dneska v té úvodní řeči k návrhu rozpočtu za vládu řekl, že po letech se snižuje celkový počet státních zaměstnanců, to o 11 000. My budeme zase k 1. lednu příštího roku za jednotlivá ministerstva ukazovat, o kolik jsme snížili počet pracovních pozic, a určitě ten proces tímto státním rozpočtem nekončí.

Kteří to jsou? Kde jsou podle vás z těch 70 000 ta místa, kde se budete snažit snížit ten počet v příštích letech?

Tak to se nedá říct z jednoho místa, z Ministerstva financí. To je na každém ministrovi nebo na každém řediteli příspěvkové organizace státu.

Ale půjde o úředníky, půjde o zaměstnance ve školství, půjde o zaměstnance mezi ozbrojenými složkami?

Myslím si, že každý z ministrů bude prověřovat všechny typy pracovních poměrů. To znamená, nedá se říct, že by to bylo pouze na úředníky. Na druhé straně se bude týkat úplně všech, je to i podle priorit vlády, pokud zvyšujeme výdaje na obranu, potřebujeme zvýšit počet vojáků, tak je logické, že v rezortu obrany, když potřebujeme zvýšit počet vojáků, tak nebudeme snižovat počet pracovních pozic.

Vy sám varovně říkáte, že povinné výdaje státního rozpočtu už představují 1,721 bilionu korun, bilion 721 miliard korun, což je 95 % příjmů. O kolik vaše vláda snížila mandatorní výdaje?

Musíme to říct procentuálně. Mandatorní výdaje se nesnižují, my snižujeme růst tempa těch mandatorních výdajů, protože čtyři velké položky rozpočtu mají nějaký systém indexace nebo valorizace, je to jako u penzí, je to nově u plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Mluvil jsem o těch 2 % výdajů HDP na obranné výdaje a taky jsem mluvil o tom, že máme nový mandatorní výdaj 130 % průměrný plat učitelů proti průměrně mzdě v České republice. To znamená, my například úpravami valorizací mimořádných, řádných, úpravami podmínek pro odchod do předčasné penze zpomalujeme růst těch mandatorních výdajů. Myslím si, že v některých oblastech je to bezesporu na místě. Neumím si představit, že by nějaká vláda například navrhla, že se penze nebudou valorizovat o inflaci. Tady je důležité, jaká bude inflace příští rok. Ta má být mnohem nižší než v letošním roce. A pak v tom okamžiku, kdy se podaří ČNB dostat inflaci do inflačního cíle, to znamená po 2 %, i ty povinné valorizace budou v objemu mnohem nižší, než jsou v letech, kdy ta inflace je bohužel vysoká.

A máte vlastně vůbec ambici snižovat podíl mandatorních výdajů?

Samozřejmě, že ano, jinak nejsme schopni dlouhodobě snižovat to saldo veřejných financí vůči HDP v každém kalendářním roce.

Jak to uděláte? Kde je to vidět?

Já jsem to říkal, v okamžiku, kdy se nám podaří zamrazit celkový počet mandatorních výdajů, protože v tom objemu 1,7 bilionů korun jsou i kvazi mandatorní výdaje, do kterých se například počítají všechny výdaje na platy, takže pokud budeme pokračovat v tom trendu, že se bude snižovat celkový počet zaměstnanců, pak se může snížit celkový objem platů a tím pádem se sníží podíl kvazi mandatorních výdajů vůči všem příjmů státního rozpočtu.

Vy jste sám vyjmenovával ty nové povinné výdaje nebo indexované výdaje, ať už doteď to byly jen důchody, teď přibydou peníze na obranu 2 % HDP, platby za státní pojištěnce, peníze, platy učitelů. Máte to dobře propočítáno, aby nemuselo docházet ke změnám, které jste sám teď zmiňoval, to znamená úpravy, kterými procházely důchody?

Tak musíme říct, že například pravidla pro mimořádné valorizace penzí byla v legislativě mnoho let a poprvé se využila v roce 2022. A tam se ukázaly nedostatky nebo mezery v tom systému, takže bylo to první praktické využití tohoto mechanismu. A na základě těch zkušeností jsme ten mechanismus opravili. Tak to prostě je a nechci vyčítat těm, kteří před mnoha lety ten mechanismus do legislativy prosadili, že je v té době třeba nenapadlo, že inflace může být vyšší než 10 %. Když jsem se ptal těch, kteří na tom pracovali před mnoha lety, tak pro ně byla mezní hodnota inflace 5 % ročně.

Na příjmové stránce zmiňuje opět nejen opozice, ale například třeba i NKÚ, rezervy ve výběru daní. V létě se tu hodně řešil rozmach Cash only podniků, tedy těch, které přijímají jen platby v hotovosti. A vím, že si zakládáte na tom, že nechcete občany a podnikatelé preventivně podezřívat z toho, že šidí stát, ale naopak jim chcete víc důvěřovat, ale přesto vybíráte tedy opravdu dost důsledně, když například NKÚ vyčísluje k závěrečnému účtu za rok 2022 celkový objem daňových nedoplatků na 106 miliardách korun?

Já si myslím, že ano, já o tom pravidelně komunikuju s paní generální ředitelkou Finanční správy a se zodpovědnými pracovníky Finanční správy. V tomto směru se situace v České republice zlepšuje. Bezesporu, ale co k tomu potřebujeme skutečně digitalizovat systém Finanční správy, posílit analytickou stránku, protože když budete mít dobrou analytiku, pak musíte provádět cílené kontroly daňových subjektů a k té analytice potřebujete mít dostatek dat a pracovat s nimi. My jsme se rozhodli, že budeme investovat nemalé částky do moderního informačního systému pro Finanční správu, a to je ta správná cesta. Nejprve investujeme, to znamená, v budoucích dvou či třech letech budou vyšší výdaje na digitalizaci pro Finanční správu, ale ty peníze se nám poměrně rychle vrátí díky efektivnějšímu výběru daní. Ale já jenom zopakuji, co jsem říkal dneska na mikrofon, letos vybíráme rekordní daně.

Vy ale přesto všechno úsilí, o kterém se tady bavíme, snahu nějakým způsobem konsolidovat veřejné finance, dostat české zadlužení, respektive trend zadlužování pod kontrolu, bez ohledu na to Národní rozpočtová rada upozorňuje, že přesto dál směřujeme na dluhovou brzdu. Konsolidační balíček to sice možná oddálí, ale tu trajektorii nezmění. Posun bude náraz na brzdu 55 % HDP, bez balíčku by byl v letech 2028/29, s balíčkem ten odhad je v roce 2032. Jaké budou ty další kroky, co s tím budete dělat?

Tak, jak jsem říkal. Budeme postupně snižovat deficity, ten trend je vidět i ve střednědobých výhledech, to znamená v tom, jak přemýšlíme, jaký měl být deficit státního rozpočtu v letech 2025, 2026.

A ještě by mě zajímalo, když ta snaha tady je, ten tlak tady je, proč vlastně opakovaně říkáte, že s dalším konsolidačním balíčkem, byť to slovo už je samozřejmě pro všechny asi dost oposlouchané, pro vás předpokládám nejvíc, že s žádným dalším takovým nějakým ozdravným komplexem opatření už tato vláda nepřijde, to má voliče uklidnit? Které?

Ne, to je pravda, my v tom ozdravném balíčku měníme celkem 63 zákonů, účinnost bude od 1. ledna 2024, to znamená, potřebujeme minimálně dva roky, abychom vyhodnotili dopad těchto legislativních změn, zda přinesl to, co jsme odhadovali, a pak se k té debatě můžeme vrátit. Myslím si, že tak velká změna například daňového systému, kdy rušíme 22 daňových výjimek, se nedá opakovat každý rok, mimochodem na začátku volebního období jsme říkali, že do daňového systému zásadním způsobem zasáhneme jednou za volební období, a to je právě teď, s účinností od 1. ledna roku 2024.

Vy jste byl hostem Interview na téma rozpočet i přesně před rokem, v půlce října roku 2022.

Tak to už si nepamatuji.

Tak já Vám to odcituji, kdybyste byl tady, tak Vám to pustíme, ale teď Vám to odcituji, Světlana Witowská se Vás tam ptala: „Příjmy lidí zdanit?" Vy jste říkal: „Ne, ne." Světlana Witowská se Vás znovu ptala: „V žádném případě?" A vy jste říkal: „Jestli mluvím o daních z příjmů, tak můj názor je a je to názor i mé politické strany, nezvyšovat daně z příjmů ani fyzickým osobám, ani právnickým osobám, to znamená ani lidem, ani firmám." Víme, kde jsme teď. Nesvazujete si ruce podobnými výroky, jako například na daně budeme sahat jednou za volební období, když to pak porušíte a opozice vám to už bude připomínat asi už navždycky?

No, to nám připomínat může, oni nejsou moc originální v těch svých vystoupeních. Já jenom připomenu, že pro letošní rok jsme snížili daňovou zátěž zhruba o 30 miliard pro daňové poplatníky...

Ale zvýšil jste daně lidem i firmám.

Ale předtím jsme je snížili. To nemůže být jenom jednosměrka. Já jsem prezentoval svůj osobní názor a názor mé politické strany a je to, jak jste se mě na začátku ptala, jak by vypadal rozpočet, kdybychom vládli sami. Kdybychom vládli sami, tak by platilo, co jsem říkal před rokem. My jsme ale koaliční vláda. Je nás pět a já jsem moc rád, že jsme našli kompromisní řešení, které podporují všechny vládní strany a vlastně jsme je podpořili hlasováním my všichni přítomní poslanci vládní koalice. Na tom není nic špatného, když se pět politických stran domluví. Díky balíčku bude deficit státního rozpočtu pro příští rok o 97 miliard nižší a v roce 2025 takřka o 150 miliard nižší. Jedna věc je, když modelujete představy vlastní nebo své politické strany, tak pak samozřejmě v reálné politice vytváříte kompromisy při koaličním vládnutí.

Takže když teď svým voličům říkáte nechceme nebo ve volebním období už nesáhneme na daně, tak se zase klidně může stát, že za rok tady bude nějaká debata a vy budete říkat, bohužel kvůli koaličním partnerům...

Ne, já jsem neříkal „bohužel kvůli koaličním partnerům“, já jsem říkal, že jsme dosáhli koaličního kompromisu. To není stížnost na koaliční partnery a na kompromisu není nic špatného. Já jsem naopak ocenil, že jsme se dohodli na podstatných změnách a na podstatných úsporách pro příští dva roky. To fakt není výmluva na koaliční partnery. Proto jsem ani nechtěl říkat, jak by ten rozpočet vypadal, kdybychom ho sestavovali sami.

Zbyněk Stanjura, ministr financí a první místopředseda ODS, byl hostem Interview ČT24. Děkuji za to a přeji pěkný večer.

Děkuji za pozvání, na shledanou.