Frontier Economics: NIS2 ukrojí Německu 8,8 miliardy eur z HDP. Zčásti kvůli geopolitickým screeningům dodavatelů

Německo se musí připravit na pokles HDP o 8,8 miliardy eur, který se dostaví v důsledku přizpůsobení se jedné z největších evropských ekonomik kyberbezpečnostní směrnici NIS2. To je odhad mezinárodní analytické společnosti Frontier Economics, která v současnosti mapuje, jak směrnice promění ekonomiky jednotlivých členských států EU. Analytici konkrétně varují před sadou opatření, která spolkovým orgánům umožní rozhodovat o přípustnosti obchodních vztahů s konkrétními zahraničními dodavateli podle politických a dalších kritérií netechnického charakteru. V souvislosti s Německem se tak zdají jako nejvíce rizikové předpokládané screeningy zakotvené v zákoně o IT bezpečnosti. 

Analýza Frontier Economics dospívá k názoru, že veškeré procesy v souvislosti s NIS2 povedou k propadu německého HDP o 8,8 miliardy eur. Toto číslo je průsečíkem několika dílčích. Jednak jde o 7,6 miliardy přímo na implementaci směrnice, jednak o dalších 1,2 miliardy, které by si mohlo vyžádat zavedení problematických screeningů založených na netechnických kritériích. V druhém zmíněném případě jde o něco benevolentnější variantu Mechanismu hodnocení rizikovosti dodavatelů, kterou do české právní úpravy prosazuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). 

Komplikace pro německé podnikatele i zahraniční investory

Čím analytici tento odhad zdůvodňují? První problém spatřují hned v přímém dopadu nových pravidel na německé obchodní společnosti a podniky. Zejména ty menší a střední se musí připravit na to, že bude potřeba investovat více do kybernetické bezpečnosti a IT technologií, a to ve významné míře. To samozřejmě pocítí i koncoví spotřebitelé, proto lze předpokládat, že ceny porostou i v návazných hospodářských segmentech mimo ty přímo vyjmenované v evropské směrnici. Tyto náklady se podle studie vyšplhají na 7,3 miliardy eur. 

Druhou ohroženou oblastí je německý mezinárodní obchod. V důsledku důslednějších a méně předvídatelných screeningů (více dále v textu) Frontier Economics předpovídají odliv části investorů, pro které budou zvýšené náklady zejména na compliance dostatečným důvodem pro to, aby své vztahy s německými podniky ukončili. Dovoz do Německa by tak mohl přijít o cca 3,2 miliardy, ochromen bude ale i vývoz výrobků do zahraničí. V tomto ohledu by to Německo vyšlo na 793 milionů eur v rámci mimoevropského vývozu a 855 milionů eur v rámci unie. Opět je nutné počítat s tím, že něco bude stát i přizpůsobení se segmentu novým pravidlům – v tomto konkrétním případě půjde o 4,1 miliardy. 

Nepředvídatelné screeningy jsou vždy rizikové

Vůbec největší obavy ale vyvolává možnost, že i Německo by mohlo do zákonné úpravy promítnout rozhodování o přípustnosti dodavatelů na základě geopolitických a jiných netechnických kritérií. Návrhy momentálně neobsahují žádný konkrétní mechanismus, který by některé dodavatele absolutně vylučoval, nicméně zárodek tohoto přístupu můžeme vysledovat v layoutu avizovaných screeningových procesů. Frontier Economics varují, že jakákoliv podobná legislativa může mít pro každou zemi vážné ekonomické důsledky, protože jde v podstatě o prvek ochranářské ekonomické politiky, která do určité míry narušuje volné fungování trhu. 

Německo momentálně vychází hlavně ze zákona o IT bezpečnosti z roku 2021 (IT-SIG 2.0), který v současném znění už de facto odpovídá požadavkům směrnice NIS2. Ten počítá především s posílenou rolí národního regulátora, Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky (BSI). Podle analytiků by to teoreticky mohl být problém. V zákonu jsou mimo jiné definovány dvě kategorie výrobků – takzvané nové kritické komponenty a legacy komponenty – které není možné využívat bez dodatečného schválení ze strany BSI a spolkového ministerstva vnitra. U legacy komponent se výslovně hovoří o tom, že mohou být vyloučeny z užívání, pokud bude jejich dodavatel vyhodnocen jako nedůvěryhodný nebo představuje ohrožení pro veřejný pořádek či bezpečnost Německa. Právě v této formulaci je podle Frontier Economics obsažen zárodek hodnocení dle neprůhledných politických metrik. 

Tvrdá rána pro německou vědu a výzkum? 

Zavedení takových screeningů může vést k výše zmíněné demotivaci zahraničních investorů. Pro dodavatele ze třetích zemí je podobný screening komplikace, která navíc znamená zvýšené náklady na compliance spojené s přinejmenším nejistým výsledkem, zda autority nakonec investici vůbec odkývnou. Dá se předpokládat, že některé stávající obchodní vztahy budou tímto systémem narušeny, některá nová ani nevzniknou, na čemž budou tratit i německé podniky. Menší konkurence v důsledku opět povede k růstu cen pro koncové zákazníky a zvýší se riziko, že na trhu vznikne oligopol několika málo dodavatelů. To platí zejména v odvětvích, kde už teď je počet globálních hráčů jen velmi omezený. Typickým příkladem jsou telekomunikace. 

V neposlední řadě utrpí věda a výzkum, jde přitom o jednu z vlajkových lodí německého hospodářství. Spolková republika totiž na tuto oblast vynakládá celkem 3,14 % svého HDP, což je zhruba o procento více než je evropský průměr. Pro R&D je jakékoliv narušení svobodného statu quo obzvláště problematické, jelikož je závislé na dodávkách vysoce specializovaných produktů z různých předních světových zdrojů. Z toho důvodu jsou i samotné dodavatelské řetězce často velice rozsáhlé a propojené. Analytici Frontier Economics vzpomínají i jinou nedávnou studii, dle které by 10% importní tarif na výrobky pro R&D znamenal pokles investic o 5 až 15 %. Netechnické screeningy jsou srovnatelným opatřením a jako takové mohou mít na německou ekonomiku podobně výrazný a narušující efekt.