Zlevňování pohonných hmot v Česku slábne. Pokud se konflikt mezi Izraelem a Hamásem rozšíří, mohou citelně zdražit, až na 45 korun za litr

Průměrná cena benzinu v Česku klesá hlouběji pod úroveň 40 Kč za litr, tempo jeho zlevňování ale zpomaluje. Za poslední týden zlevnil natural o 33 haléřů na 39,57 koruny. O 29 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,88 Kč. Cena nafty se po necelém měsíci dostala v uplynulém týdnu pod hodnoto 40 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot třetí týden v řadě.

V příštích sedmi dnech benzín zlevní, a to v rozsahu kolem 20 haléřů na litr, zatímco nafta z důvodu začínající topné sezóny zlevní méně, zhruba o 10 haléřů na litr. S nastupující topnou sezonou totiž stoupá poptávka po topné naftě, používané v průmyslu.

Důvodem zpomalení cenového poklesu u českých čerpacích stanic je opětovný růst cen ropy na světových trzích a velkoobchodně prodávaných paliv na burze Rotterdamu. A také stále poměrně slabá koruna vůči dolaru. Ropa a ropná paliva nyní zdražují zejména kvůli stupňování hrozby, že se blízkovýchodní střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem rozšíří a potenciálně zahrne i Írán, tedy klíčového světového producenta a vývozce ropy, a také Spojené státy. Teherán včera vyzval k vyhlášení embarga na izraelskou ropu. Ač Izrael příliš ropy netěží, jde o signál, že se Írán bude na napjaté blízkovýchodní situace zapojovat aktivněji. To by mohlo vést k odezvě ze strany Spojených států, které v blízkovýchodní oblasti nyní zvyšují svoji vojenskou přítomnost. Zatím zjevně zejména za účelem odstrašení.

Ropa Brent může výrazně zdražit – ze současné úrovně kolem 90 dolarů za barel až citelněji nad úroveň 100 dolarů za barel – zejména právě v případě rozšíření současného střetu. V krajním případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost…

Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, v masivnějším měřítku než roku 2019, nebo blokací Hormuzské úžiny, která slouží k vývozu podstatné části arabské ropy. To by cenu ropy potenciálně vyhnalo hodně nahoru. A tím pádem i cenu benzínu či nafty v Česku. Potenciálně až k úrovni 45 korun za litr.

I pokud by ale Spojené státy přikročily nikoli k útoku na Írán, ale jen ke striktnějšímu vynucování embarga na vývoz íránské ropy, může se cena barelu ropy Brent snadno dostat nad úroveň 100 dolarů. USA nyní přivírají oči nad vývozem íránské ropy, neboť tento vývoz stlačuje světovou cenu ropy a jde tak proti zájmu Ruska. Zpřísnění postoje Washingtonu vůči Teheránu se tak hodí Rusku, neboť zvýší cenu ropy a přihraje Kremlu další peníze na válčení na Ukrajině.

V důsledku stupňování blízkovýchodního střetu hrozí výrazné oslabení eura a také koruny vůči dolaru. Za euro by se nemusel dát koupit ani jeden celý dolar, pokud cena ropy překročí 110 dolarů za barel, plyne z nedávné analýzy japonského finančního domu Nomura. Euro ale stahují dolů také další problémy: opětovně sílící obavy z platební neschopnosti Itálie, hrozba částečné deindustrializace Německa vinou drahých energií a další roztočení inflace, zejména v důsledku právě zdražující ropy, případně i plynu. Tyto faktory nesvědčí ani koruně, jejíž citelnější oslabení vůči dolaru by jen dále zdražilo pohonné hmoty v Česku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank