3 důvody, proč se USA dosud vyhýbají recesi
Za normálních podmínek by růst klíčových úrokových sazeb tímto tempem v kombinaci s kvantitativním utahováním již zřejmě vyvolal ekonomickou recesi.
„Soft-landing“ narativ nyní má navrch
Ekonomika Spojených států již 19.
měsícem čelí historicky nejagresivnějšímu cyklu monetárního utahování centrální
bankou (Fed). Nejen to – Fed navíc zmenšuje každý měsíc svoji rozvahu o zhruba
80 miliard USD v rámci kvantitativního utahování. Ovšem při inspekci
tradičních ekonomických indikátorů jako jsou míra nezaměstnanosti,
spotřebitelská aktivita, ekonomický růst, nebo ceny akcií nelze vyvodit závěr,
který by byl konzistentní s výše uvedeným. Na první pohled tak jen málo co
naznačuje, že je ekonomika v pokročilé fázi monetární kontrakce.
Za normálních podmínek (ačkoli těžko takové definovat), by růst klíčových úrokových sazeb tímto tempem spolu v kombinaci s kvantitativním utahováním již zřejmě vyvolal ekonomickou recesi a odpovídající změny v ekonomických indikátorech. Co tedy stojí za tím, že se účinek sazeb nepropisuje do ekonomiky tak jak by měl? Jsou zde 3 hlavní důvody, které jsou specifické ke dnešnímu cyklu a které ve své podstatě vytvořily ochranný polštář pro reálnou ekonomiku, ke které se sazby ještě nestihly plně prokousat.
1. Fiskální expanzivní politika
Vláda Spojených států se zadlužuje v posledních letech, včetně přítomného momentu bezprecedentním tempem. Tyto peníze slouží k doplnění státní kasy USA a také k pravidelné investici do ekonomiky, jež má stimulační účinky. V letošním roce došlo k velké expanzi fiskálního deficitu USA navzdory silné ekonomice. Je nutné poznamenat, že fiskální expanze v období silného ekonomického růstu je neobvyklý čin a v rozporu s ekonomickou teorií. Tento deficit byl financován na krátkém konci výnosové křivky, téměř s nulovou emisí dlouhodobějších dluhopisů. Jinými slovy, vláda Spojených států oportunisticky využila současné situace, kdy tento nový krátkodobý dluh financovala za využití reverzní repo facility Fedu. Tyto rezervy jsou na rozvaze Fedu, které banky, fondy a další instituce nechávají úročit klíčovou úrokovou sazbou Fedu. Emitováním krátkodobých pokladničních poukázek s lehce vyšším výnosem, než co nabízí Fed americké ministerstvo financí dokázalo přečerpat tyto rezervy do vlastní rozvahy. Díky tomu dosud nerostly výnosy na dlouhodobějších dluhopisech, likvidita v oběhu neklesala a produktivně využívaný kapitál nebyl tímto dotčený. Výsledkem bylo větší množství peněz, které bylo k dispozici na nákup dlouhodobých a rizikových finančních aktiv, což podpořilo akciovou rally a obecně riziková aktiva. Likvidita, která se tímto procesem uvolnila, více než kompenzovala dopady kvantitativního utahování.
2. Silné rozvahy a přebytečné úspory
Mnoho společností a spotřebitelů v USA chytře zafixovalo svůj dluh na delší dobu za rekordně nízkých úrokových sazeb v letech 2020–2022. Toto prostředí velmi levného dluhu bylo výsledkem post-covidové ekonomické stimulace centrálních bank ve vyspělých zemích. Kromě toho byly firmy vystaveny velmi příznivému prostředí, kdy jejich marže dosáhly extrémních výšin a zisky lámaly nové rekordy. To se podílelo na vytvoření silných rozvah těchto společností, které jsou tak schopny v průměru déle odolávat přísným ekonomickým podmínkám, aniž by musely výrazněji propouštět. Kromě toho nově vytisknuté prostředky skončily i v rukou spotřebitelů prostřednictvím rychlejšího růstu mezd, nebo dokonce přímo šeků v případě občanů USA. Společnosti a spotřebitelé tak měli příležitost vytvořit nadměrné úspory, které jsou postupem času vyčerpávány, což podporovalo a stále do menší míry podporuje ekonomickou aktivitu. Celkově tak ekonomický růst byl díky tomu zachován, ačkoli míra nových půjček již výrazně zkolabovala kvůli dražšímu dluhu.
3. Nerovnováha v dodavatelském sektoru
Post pandemická situace vyústila ve výraznou deformaci dodavatelských řetězců, kdy mnoho z nich v první fázi zaniklo. Ve druhé fázi s rostoucí spotřebitelskou aktivitou se tlak na dodavatele zvyšoval a bylo to stále více ekonomicky lukrativní podnikat v této sféře. S tím, jak monetární utahování zpomaluje spotřebitelskou aktivitu do jisté míry, došlo k „přestřelu“ v obnově dodavatelského sektoru. Díky tomu vznikl přebytek, který se významně podílel na snižování vysoké inflace, zatímco ekonomický růst nebyl výrazně dotčen. V reakci na klesající inflaci trhy začaly očekávat rychlé ukončení monetárního zpřísňování a přechod k uvolňování, což podpořilo ceny aktiv.
Závěr
Výsledkem těchto dopadů bylo, že výdaje nadále rostly, růst
se stabilizoval, nezaměstnanost zůstala nízká a peníze proudily na trhy s
aktivy. Jak tato dynamika ovlivnila americký akciový trh, lze zjistit rozkladem
faktorů ovlivňujících výkonnost akcií. Jedná se o dopady rizikových prémií,
diskontních sazeb a peněžních toků. Vzhledem k tomu, že výdaje mohly
pokračovat, peněžní toky byly vůči zpřísnění odolné, zatímco uvolnění likvidity
vládou podpořilo pokles rizikových prémií a omezilo protivítr z rostoucích
diskontních sazeb v posledních 12 měsících. Tato dynamika vedla k tomu, že se akciový
trh dosud vyhnul hlubšímu poklesu. Pokud bych měl odhadovat, tyto 3 důvody se
časem obrátí proti ekonomice a rizikovým aktivům. Již teď to trhy pociťují
kvůli přílivu dlouhodobějších vládních dluhopisů, jež nemají odpovídající
poptávku. Kvůli tomu výnosy na referenčních státních dluhopisech USA rapidně rostou,
a to je špatná zpráva pro ekonomiku i pro trhy. Bez ekonomické kontrakce totiž
nebude dosažena rovnováha, která umožní stabilní 2% inflaci. Recese je přirozenou
cyklickou záležitostí a snaha se jí za každou cenu vyhnout by se mohla Spojeným
státům v delším časovém horizontu vymstít.
Mgr. Timur Barotov
analytik BHS
Pracuje na pozici analytika u obchodníka s cennými papíry BH Securities a.s., kde odpovídá za tvorbu prognóz a analýzu prostředí na kapitálových trzích s převážným zaměřením na americké trhy. Vystudoval magisterský obor financí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a věnuje se investování již od počátku svých studií. Mezi jeho profesní zkušenosti se řadí i poradenství v oblasti fúzí a akvizic a projektová analytika týkající se valuací společností.
BH Securities a.s.
BH Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha a.s. Společnost byla založena v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice.
Dnes je BHS jedním z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry na českém kapitálovém trhu a individualizované investiční služby bez změny jména či přístupu poskytuje kontinuálně již téměř 30 let.
BHS nabízí široké portfolio investičních služeb. Vedle obchodování na kapitálových trzích jsou to především správa aktiv a individuálních portfolií (asset management), fondy kvalifikovaných investorů, emise a obchodování s dluhopisy, podílové fondy či investiční zlato.
Více informací naleznete na: www.investice.cz/ nebo na: www.bhs.cz.
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?